Vědec zabývající se studiem zemské atmosféry Veerabhadran Ramanathan ze Scripps Institution of Oceanography na UC San Diego spolu s chemikem Gregem Carmichaelem z University of Iowa tvrdí, že saze a další znečistění částečkami uhlíku by mohly mít až 60-ti procentní vliv na současné globální oteplování způsobené především oxidem uhličitým, tedy více než jakýkoliv jiný skleníkový plyn kromě CO2. Výzkumníci připomněli, že jakékoliv snížení emisí sazí by mělo nejenom přinést okamžité výhody pro společnost, ale navíc přispět k dlouhodobému trendu snižování emisí látek.
Ve své poslední studii dali Ramanathan a Carmichael dohromady data získaná ze satelitů, letadel a povrchového měření proto, aby zjistili vliv sazí na oteplování. Dospěli k závěru, že působením sazí narůstá oteplování atmosféry, které představuje asi 0,9 wattů na metr čtvereční. To je podstatně více, než kolik činí odhady mezi 0,2 a 0,4 watty na metr čtvereční, které byly schváleny jako konsesus ve zprávě vydané vloni při Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) – agenturou sponzorovanou OSN, která periodicky slučuje základní body výzkumu v oblasti klimatických změn.
Ramanathan a Carmichael tvrdí, že tradiční odhady založené na široce používaných počítačových simulacích, neberou do úvahy zvýšení vlivu sazí na oteplování při jejich smíchání s dalšími aerosoly, například sulfáty. Modely také dostatečně nereprezentují celou škálu nadmořských výšek, ve kterých dochází k oteplování. Nejnovější pozorování například prokázala významný vliv sazí na ohřívání vzduchu ve vyšších nadmořských výškách, kde uhlíkové částice pohlcují nejenom přímé sluneční paprsky, ale také sluneční energii odraženou mraky ležícími níže.
Mezi 25 a 35 procenty sazí v globální atmosféře pochází z Číny a Indie, kde jsou vypouštěny při hoření obnovitelných zdrojů – dřeva a trusu skotu, používaného v domácnostech při vaření, ale i z uhlí, používaného k vytápění. V jižní Asii toto znečištění ovzduší běžně tvoří hnědavý opar, který se označuje jako „atmosférické hnědé mraky“. Ramanathanův předchozí výzkum dokazoval, že vliv tohoto znečištění se projevuje například na urychlení tání himálajských ledovců, které poskytují pitnou vodu miliónům lidí v Asii.
Země Evropy a ostatní průmyslové země, které spoléhají na motorovou naftu zejména v dopravě, jsou výše zmiňovaným asijským znečišťovatelům více než zdatnými sekundanty. „I když se u nových naftových motorů daří emise sazí úspěšně snižovat, množství emisí sazí na hlavu v USA a některých evropských zemích je zatím srovnatelné s tím, co je produkováno v jižní a východní Asii,“ řekl Ramanathan.
Eliminace sazí, přispívajících ke globálnímu oteplení a ohrožení veřejného zdraví, nabízí téměř okamžitý efekt. Navíc technologie, které by mohly značně snížit emise sazí, již dnes existují a jsou běžně komerčně dostupné.
Ramanathan řekl, že program, založený na pozorování, pro který v současnosti shání sponzora, by mohl ukázat na možnosti a výhody plynoucí ze snižování emisí sazí. V rámci projektu „Surya“ je navržen pokus, kdy by bylo asi 20 tisíc venkovských domácností v Indii vybaveno technikou umožňující vařit jídlo „bez produkce kouře“ a současně by tato technika zaznamenávala data o vaření. V tom okamžiku by Ramanathan byl schopen vyhodnotit vliv vaření na znečišťování prostředí.
Carmichael doufá, že prezentace jejich výsledků o bezprostředních výhodách snižování emisí sazí zjednoduší vytváření politických a regulačních opatření vedoucích k jejich redukci. Podle autorů z jejich výzkumu jednoznačně vyplývá, že ne každé využití obnovitelných zdrojů energie je skutečně ekologické a nezatěžující životní prostředí.
Zdroj: University of California - San Diego
Diskuze: