Robert Koch (1843-1910) laureát Nobelovy ceny a objevitel původce tuberkulózy.

Tuberkulóza (TBC) u nás byla dlouho pokládána za vyřešenou záležitost. Díky téměř dokonalé zdravotní evidenci a propracovanému systému očkování se s ní lékaři v Česku prakticky nesetkávali. To se však změnilo po „sametové revoluci“ a nejenom kvůli migraci lidí ze zemí, kde se o zdravotnické evidenci a očkování nedá prakticky hovořit, jsme se dočkali „comebacku“ TBC.

 

Ač to mnozí z nás ani netuší, tuberkulóza je celosvětově jedním z největších zabijáků. Odhaduje se, že třetina lidské populace se někdy setkala s mikrobem Mycobacterium tuberculosis.

Na Zemi jsou oblasti, jako například subsaharská Afrika, kde má kombinace tuberkulózy a HIV doslova devastující dopad na obyvatelstvo a počet úmrtí v důsledku obou nemocí zde neustále roste. Samotná TBC má ročně na svědomí téměř dva miliony úmrtí, i když řada odborníků považuje tento oficiální odhad Světové zdravotnické organizace za značně podhodnocený. Většina evidovaných případů padá na vrub zemí bývalého Sovětského svazu, Číny a Indie, ale množství případů, které unikají oficiálním statistikám, lze jen velmi těžko odhadnout a bohužel stále častěji dochází k nákaze kmeny rezistentními k antibiotikům. I proto není boj proti TBC ještě stále dobojován.

V tomto nelehkém zápase s TBC se však už možná brzy objeví nová, účinnější zbraň. Tou by se mohl stát sprej, který vakcínu ve formě jemné mlhy dostane přímo do plic a tím nabídne prokazatelně lepší ochranu proti onemocnění, než by přinesla srovnatelná dávka tradiční injekční vakcíny. Aerosolová vakcína – kterou vyvíjejí na Harvardské universitě ve spolupráci s odborníky z mezinárodní neziskové organizace Medicine in Need (MEND) – by mohla zajistit nízkonákladové, neinjekční ošetření proti TBC. Další velikou výhodou této aerosolové vakciny je její vysoká stabilita i při pokojové teplotě.

„Narůstající počty případů tuberkulózy a především nákaza kmeny rezistentními vůči dostupné léčbě, a to nejenom v rozvojových zemích, bohatě ilustruje potřebu účinnější vakcíny,“ říká David Edwards. profesor praktické biolékařské techniky na Harvardské škole techniky a aplikované vědy. „Ačkoliv většina nových vakcín proti TBC bude stále ještě vyžadovat injekční aplikaci, naše vakcína by mohla zajistit bezpečnější a důslednější ochranu nejenom vyřazením potřeby injekcí, ale zejména potřeby uchovánání vakcíny v chladničce. Proto se nám tato metoda jeví jako velmi slibná.“

Barry R. Bloom, děkan Harvard School of Public Health, říká: „Tuberkulóza je jednou z nejodolnějších bakteriálních chorob člověka. A úspěšné výsledky sprejového podání vakcíny v podobě drobounkých částeček nabízí další možnou platformu pro imunizaci. Když budou slibné výsledky získané na zvířatech potvrzeny i u lidí, mohla by tato technologie být použita nejenom pro vakcinaci proti TBC, ale také k ochraně proti mnohým dalším infekčním chorobám.“ (HSPH)

Současné výsledky v PNAS od Edwardse, Blooma a jejich kolegů z University of North Carolina-Chapel Hill, Areas Global TB Vaccine Foundation, MEND South Africa, Harvard School of Public Health a Scholl of Engineering and Applied Sciences and Manta jsou založeny na pokusech s morčaty, která jsou k TBC vysoce vnímavá. Mezi morčaty ošetřenými aerosolovou vakcínou a následně vystavenými TBC vykázalo méně než 1 procento tkáně plic a sleziny příznaky účinku této nemoci. S tímto výsledkem ostře kontrastují zvířata ošetřená stejnou dávkou vakcíny tradičním injekčním způsobem, kdy zhruba 5 procent plicní tkáně a 10 procent tkáně sleziny vykázalo symptomy následující po expozici TBC.

Zvětšit obrázek

David Edwards. „Sprejové sušení je levnější než BCG, snadno dostupné pro výrobu a ideální pro neinjekční použití, například inhalací,“ říká Edwards, „Větší stabilita takto vyrobené vakcíny při pokojové teplotě by mohla konečně poskytnout lepší způsob výroby, distribuce a podávání vakcíny po celém světě.“ (Kredit: Jon Chase/Harvard News Office)

Současná vakcína proti TBC Bacillus Calmette-Guérin (BCG) podávaná 100 milionům dětem ročně je nejrozšířenější dětskou vakcínou. Tato lyofilizovaná vakcína určená pro injekční podání však vyžaduje uchovávání v chladničce a vykazuje kolísavou úroveň ochrany proti tuberkulóze v rozdílných částech světa. Tato omezení vyvolala vysokou poptávku expertů na veřejné zdraví a lékařů po náhradním řešení.

Tímto řešením by mohlo být využití rychlého procesu sušení, při kterém je aerosolová vakcína vyráběna a který se podobá technice používané při výrobě sušeného mléka. V aerosolové vakcíně jsou částice formovány v řádech mikro a nanometrů v kulovitých a protáhlých tvarech, což je kombinace, která se jeví jako nejlépe se rozptylující v ústech.
Ačkoliv je toto sprejové sušení běžně používané v potravinářství, kosmetice i farmacii, k sušení buněčného materiálu se používá jen velmi zřídka. Tato nová technika umožňuje výrobu TBC vakcíny a možná i dalších vakcín na bázi bakterií a virů s obejitím následných tradičních problémů spojených s uchováním vakcín v chladu.

Zdroj: Harvard University