Zvětšit obrázek

Dan Ariely

Spolu s lékaři z Masachusetts Institute of Technology uštědřoval Ariely více než osmdesáti dobrovolníkům do zápěstí slabé elektrické šoky a následně je nechal hodnotit intenzitu prožívané bolesti. Poté dostali dobrovolníci tabletu, o které jim lékaři řekli, že je to silný lék proti bolestem. Bylo to však tzv. placebo. To znamená, že tableta neobsahovala žádnou léčebnou látku. Je známo, že pokud pacient v účinek placeba věří, může se mu po něm ulevit. V Arielyho studii dostávali dobrovolníci s informacemi o zkoušeném „léku“ i údaj o jeho ceně. Polovina dobrovolníků se dozvěděla, že jedna tableta stojí dva a půl dolaru. Druhá polovina dobrovolníků byla informována, že cena tablety činí pouhých deset centů. Po spolknutí tablety dostal každý dobrovolník další elektrický šok do zápěstí a hodnotil účinek „léku“.
Výsledky byly zajímavé. Ve skupině užívající „drahé“ placebo se dostavila úleva u 85% dobrovolníků. Ve skupině, která byla přesvědčena, že dostala laciný lék, popisovalo oslabení bolesti jen 61% dobrovolníků. Je zřejmé, že lidé očekávají vyšší účinky u dražších léků.

Dan Ariely přiznává, že experiment proběhl na poměrně malém počtu dobrovolníků  a navíc nemohl v plném rozsahu napodobit podmínky léčby skutečných bolestí. Přesto podle něj studie otevírá celou řadu závažných otázek. Ariely je přesvědčen, že by se pacienti cítili lépe při užívání léků, které by na obalu nesly informace zdůrazňující léčebný efekt.
„Takové léky by mohly působit lépe než ty, které užíváme z obyčejné hnědé lahvičky,“ říká Ariely.

Americký neuroekonom se zabývá problémem, jak zabránit pacientům v mylném názoru, že levnější lék je méně účinný nebo vůbec nezabírá. V takovém případě se může dostavit tzv. nocebo efekt, kdy se pacientovi přitíží, protože je přesvědčen, že není léčen správně.
Ariely se také přimlouvá za větší využívání placebo efektu při standardních léčebných postupech. Podle něj by pacientovi pomohlo už to, když lékař sám dá jasně najevo, že je přesvědčen o kvalitě předepisovaného léku.
„Placebo efekt patří k nejúžasnějším a zároveň nejméně využívaným efektům na světě,“ říká Arielo.

Placebo je účinné. „Drahé“ placebo je mnohem účinnější!

Jak zabírá placebo
Po spolknutí neúčinné tablety, o které je pacient přesvědčen, že obsahuje silný lék tlumící bolest, se mění funkce mozku. To má razantní dopad na způsob, jakým člověk vnímá bolest. Oblasti mozku, které se podílejí na vnímání bolesti, například thalamus a některé části mozkové kůry, jsou utlumeny. Jiné části mozkové kůry jsou očekáváním účinku „prázdné“ tablety naopak nabuzeny. Zároveň dochází v mozku k uvolňování látek zvaných endorfiny. Ty blokují přenos nervových vzruchů, kterými putuje informace o bolesti do mozku. Mají na lidský organismus podobný účinek jako opiáty používané k tišení silných bolestí. Placebo efekt nemá jen ryze psychologické účinky. Reaguje na něj jak mysl, tak i tělo. 
Placebo zdaleka nezabírá u všech pacientů.Vnímavým pacientům však přináší úlevu při široké škále onemocnění. Patří k nim i duševní choroby, například deprese. U pacientů s depresí dokáže placebo navodit v mozku podobné změny, jaké vedou k úlevě po podání účinného léku. Placebo efekt nastupuje dokonce dříve než účinek antidepresiva.  Při užívání  léků se u většiny pacientů kombinuje skutečný účinek léčebné látky s placebo efektem.

 
Video: O pokusu s pivem a elektrošocích. (Dan Ariely)

Pramen: Duke University