Columbus je evropská vědecká laboratoř navržená jako součást Mezinárodní kosmické stanice (ISS).
Je jedním ze čtyř příspěvků Evropské kosmické agentury (ESA) do projektu ISS (společně s moduly Harmony, Cupola a třemi zásobovacími moduly MPLM). Jedná se o multifunkční přetlakový vědecký modul specializovaný hlavně na biologické experimenty (Biolab Experiment Payload). V hermetizované části je umístěno 10 skříní pro přístroje a vybavení.
Na vnějším povrchu modulu jsou úchyty pro experimenty ve volném kosmu - držáky pro kontejnery s experimenty obsahující elektronické a další vývody pro napojení na konkrétní kontejner (pomocí nichž bude monitorován průběh experimentu). Venkovní gondoly s experimenty budou obsluhovány astronauty při výstupu do volného prostoru. Kromě experimentů řízených agenturou ESA (51 %) bude kapacitu využívat i NASA (49 %).
Stavba modulu Columbus byla v německém Oberpfaffenhofenu zahájena v roce 1996 a dokončena v květnu 2006. Laboratoř byla pojmenovaná po mořeplavci a objeviteli Ameriky Kryštofu Kolumbovi. Do vesmíru k ISS se vydala na palubě raketoplánu Atlantis při misi STS-122 v čtvrtek 7. února 2008 ve 20:47 SEČ. Hlavním cílem této mise bylo dopravit k ISS modul Columbus a vyměnit člena posádky - místo vracejícího se amerického astronauta Daniela M. Taniho se novým členem dlouhodobé posádky Expedice 16 stal francouzský astronaut Léopold Eyharts (ESA).
Modul Columbus byl vybaven ve své základní konfiguraci experimentálními skříněmi: Biolab - pro biologické pokusy; Fluid Science Laboratory (FSL) - pro fyzikální pokusy; European Drawer Rack (EDR) - podpora pro ostatní experimentální moduly; European Physiology Modules (EPM) - pro lékařské výzkumy.
K ISS bylo také dopraveno zařízení pro výzkum Slunce SOLAR (Solar Monitoring Observatory) a multifunkční platforma EuTEF (European Technology Exposure Facility), která budou při výstupu astronautů do kosmického prostoru namontována na vnější povrch laboratoře Columbus.
Modul Columbus má tvar válce s mírně kónickými zakončeními na obou stranách. Jeho délka je 6,871 m, maximální průměr 4,477 m, objem vnitřního prostoru 75 m3, celkový objem užitečného zatížení 25 m3, hmotnost prázdného modulu 10 275 kg, maximální hmotnost plně vybaveného modulu 21 000 kg. Jeho životnost na oběžné dráze Země je plánována na 10 let, ale předpokládá se, že modul bude sloužit mnohem déle.
O miniaturní zahrádku v modulu Columbus pečuje francouzský astronaut Leopold Eyharts. K ISS si ji přivezl raketoplánem Atlantis, kde byl ve funkci letového inženýra. Ze dvou druhů semen Eyharts pěstuje rostliny Arabidopsis thaliana (huseníček rolní), která je příbuzná hořčici. Studium je zaměřeno na rozdíly růstu jak v beztížném stavu, tak v gravitačním poli Země. Experiment WAICO (Waving and Coiling of Arabidopsis Roots at Different g-levels) by měl pomoci vědcům vyřešit problémy pěstování obilí ve vesmíru pro budoucí astronauty během dlouhodobých kosmických letů.
„Chystáme se sledovat, jak huseníčky porostou v mikrogravitaci,“ řekl Eyharts skupině 300 studentů v Toulouse (Francie) při videokonferenci. „Na ISS mohou žít dlouho, ale neporostou stejně jako na Zemi.“ Protože experiment na výzkumné polici ve skříni Biolab v laboratoři Columbus začal doopravdy teprve před několika dny, tak je ještě příliš brzy na stanovení orbitální úrody.
„Teoreticky bychom měli být schopní analyzovat výsledky a vzorky v době, kdy se vrátíme zpět na Zem,“ řekl Eyharts.
Oba druhy semen – standardní a geneticky upravený - se nechávají růst 10 až 15 dnů. Videokamery Biolab zaznamenají růst a umožňují pozorovatelům na Zemi, aby sledovali pokroky rostlin v reálném čase. Guenther Scherer (Leibniz University, Hannover, Německo), vedoucí vědec experimentu, bude na Zemi sledovat, jak různé hodnoty gravitace ovlivňují spirálovité stáčení kořenového systému.
Biolab do konce experimentu automaticky uchová semena v jejich konečném stavu růstu, aby vědci na Zemi mohli provést zpětnou analýzu. Současně v té době Eyharts vyfotí vzhled rostlin.
Biolab je jedním z několika vědeckých experimentů naplánovaných pro evropskou laboratoř Columbus (ESA), kterou Eyharts uvádí do provozu během svého pobytu na ISS. Columbus je největší výzkumný modul, kterým ESA přispívá k projektům ISS.
Eyharts a také „jeho“ sazenice se vrátí na Zem na konci března na palubě raketoplánu Endeavour během nadcházející mise STS-123 (plánovaný start 11. března, návrat 27. března 2008). Novým členem dlouhodobé posádky Expedice 16 se místo vracejícího Léopolda Eyhartse stane americký astronaut Garrett Reisman.
Video: Mise STS-12. Kredit: ESA/NASA
Zdroj: Space
Diskuze:
