Sonda Ulysses byla do vesmíru vynesena 6. října 1990 pomocí raketoplánu Discovery (mise STS-41).
Poté se vydala na 2 roky trvající cestu směrem k Jupiteru. V roce 1992 využila silnou gravitaci této planety ke změně své oběžné dráhy. Jupiter ji jako gravitační prak vyhodil na oběžnou dráhu téměř kolmou k rovině ekliptiky a Ulysses jako vůbec první sonda začala prolétávat nad oběma póly Slunce.
Poprvé se nad jižní pól Slunce dostala v roce 1994 a nad severní o rok později. Okolo Slunce obíhá s šestiletou periodou. Druhý přelet nad póly Slunce vykonala v letech 2000 a 2001, další pak 2007 a 2008. Ulysses, který je společnou misí NASA a ESA, studoval sluneční vítr – proud elektricky nabitých částic ze Slunce, objevil mezihvězdný prach vanoucí přes Sluneční soustavu a proletěl třemi ohony komet.
Sonda je nyní v kritické situaci, protože závada brání dodávce energie do nádrží s palivem (hydrazinem). Po zmrznutí paliva (bod tuhnutí 2°C) nebude již existovat žádný způsob, jak sondu ovládat.
Manažeři mise věděli, že k tomu dojde, protože po 17 letech pobytu ve vesmíru dochází k poklesu radioaktivity plutonia.
Doufali však, že konec oddálí občasným vypínáním hlavního vysílače, který sonda používá ke komunikaci se Zemí. Provedli to v lednu, kdy sonda měla „vysílací klid“. Očekávali, že zůstane více energie pro ohřívání sondy.
Navzdory opakovaným pokusům se nyní odmítá vysílač zapnout. To znamená, že sonda již nemůže posílat velké množství vědeckých dat zpět na Zem. Bohužel víc starostí jim nyní dělá problém, který neumožňuje přesměrovat ušetřenou energii z vypnutého přístroje do ohřívače. Následkem toho se očekává brzké zamrznutí paliva sondy.
Podle tiskové zprávy ESA se tým mise pokusí udržet sondu v chodu ještě několik málo dalších týdnů. „Vědecká data z ní vyždímáme do úplně poslední kapky,“ říká Richard Marsden (ESA), manažer mise Ulysses.
„Ulysses je hrozně starý upracovaný hřebec,“ dodal. „Vyprodukoval ohromnou vědu a pracoval mnohem déle, než jsme si vůbec kdy mysleli [téměř 4krát]“. Očekávali jsme, že se to stane za jeden až dva roky; ale přišlo to poněkud dříve, než jsme doufali.“
Sonda Ulysses objevila rychlý sluneční vítr, který proudí z koronálních děr rychlostí až 3 milióny km/h (600 až 900 km/s). Měřila účinky nárazů slunečních erupcí do magnetosféry Jupitera. Magnetosféra Země má tvar kapky, Jupiterova je plošší (někteří ji přirovnávají k platýsovi). Náhodou prolétla třemi kometárními ohony a zjistila, že Hyakutake měla ohon víc než 500 miliónů km dlouhý – nejdelší vůbec kdy viděný. Také objevila mezihvězdný prach pronikající naší Sluneční soustavou.
Zdroj: New Scientist , NASA, Aldebaran
Tipněte si, kdy spadne sonda LADEE
Autor: Tomáš Kohout (10.04.2014)
Mighty Eagle
Autor: Tomáš Kohout (07.06.2013)
Postavíme reálnou kosmickou loď Enterprise za 20 let?
Autor: Stanislav Mihulka (18.05.2012)
Znovuvzkříšená kosmická výprava
Autor: Pavel Koten (30.03.2006)
Recyklace kosmických sond
Autor: Pavel Koten (28.03.2006)
Diskuze: