Zvětšit obrázek

Dva žhaví uhlíko-kyslíkoví bílí trpaslíci obíhají těsně kolem sebe po spirále smrti. Po splynutí explodují jako supernova Ia, která by mohla vyprodukovat „grafitové vousy“ a rozptýlit je do okolního vesmíru. Kredit: Drew Taylor

Celý mezihvězdný prostor může být zaplněn malými uhlíkovými vlákny („grafitovými vousy“), které tlumí světlo vzdálených hvězdných objektů.

Zvětšit obrázek

Meteorit QUE 94366 CV – uvnitř Ca-Al inkluze jsou grafitová vlákénka (Ramanova spektroskopie, velikost většího obrazu 0,01 mm, detailu 0,001 mm). Kredit: AAAS

Tento objev vědců z Carnegie Institution možná ovlivní hypotézu „temné energie“, pomocí níž se astronomové již desetiletí snaží vysvětlit neočekávané slábnutí záření určitého druhu hvězdných explozí – supernov typu Ia.

Supernovy typu Ia patří mezi nejjasnější objekty ve vesmíru. V současnosti se používají jako „standardní svíčky“ k určování vzdáleností ve vesmíru: jasnější supernovy jsou blíž, slabší jsou dál. Koncem 90. let si astronomové všimli, že některé supernovy Ia jsou příliš slabé. Tedy příliš daleko na to, aby jejich vzdálenost odpovídala teorii rozpínání vesmíru. To vedlo k hypotéze, že se expanze vesmíru nezmenšuje, ale naopak zvětšuje a způsobuje to neznámá forma energie – „temná energie“.

Objev nové neobvyklé formy uhlíku v minerálech uvnitř meteoritů z období vzniku Sluneční soustavy publikovali Andrew Steele a Marc Fries (Carnegie Institution"s Geophysical Laboratory, Washington, D.C.) 29. února 2008 v Science.

Meteorit „Allene“ – výčnělek grafitového vlákna z Ca-Al inkluze (rastrovací elektronový mikroskop). Kredit: Science/AAAS

Tato mikroskopická uhlíková vlákna („grafitové vousy“) pravděpodobně vznikla při vysokých teplotách z plynu bohatého na uhlík.

Andrew Steele (Carnegie Institution)

Byla nalezena v uhlíkatých chondritech (meteoritech) uvnitř Ca-Al inkluzí. Mezi drobnými zrnky minerálů (chondrulemi) jsou „dutinky“ s velkým obsahem vápníku a hliníku, tzv. Ca-Al inkluze (CAI – calcium-aluminun inclusions). Inkluze jsou v naší Sluneční soustavě nejstarší známou pevnou látkou (asi 4,5 miliardy let).

„V době mladého Slunce byl sluneční vítr velmi silný,“ říká Fries. „Tehdy mohla být grafitová vlákénka, které vznikly v blízkosti Slunce, odfouknuta do mezihvězdného prostoru. Stejně tak i u dalších mladých hvězd.“ Také mohly vzniknout a do vesmíru se rozptýlit při explozích supernov.

Velmi řídká mezihvězdná „grafitová mlha“ chrlená hvězdami a supernovami by mohla ovlivnit průchod světla kosmickým prostorem. Předpokládá se, že ovlivněno by bylo zejména blízké infračervené záření. A právě pokles světla supernov typu Ia na těchto vlnových délkách poprvé vedl k závěru, že rychlost expanze vesmíru se zvětšuje a že musí existovat až do té doby neznámá síla „temné energie“.

Zvětšit obrázek

Meteority Allende, Tagish Lake a Murchison (zleva doprava). Kredit: wikipedia

I když už v 70. letech někteří astronomové uvažovali, že nesrovnalosti mezi teorií a pozorováním by mohla odstranit přítomnost krystalků popř. vláken uhlíku nebo podobného materiálu ve vesmíru.

Zvětšit obrázek

Meteorit Allende (velikost vzorku 11 cm). Na řezu jsou dobře patrné chondrule (drobná zrnka minerálů). Kredit: D. Ball, ASU

Ale až do této studie nebyla ve vesmíru přítomnost „grafitových vousů“ nikdy potvrzena.

„Pokud uhlíková vlákna ve vesmíru pohlcují světlo supernov, pak by to mohlo ovlivnit měření rychlosti expanze vesmíru,“ říká Steele. „Přesto, že nemůžeme vysvětlit další vliv na hypotézu temné energie, je důležité pečlivě studovat charakteristické rysy této formy uhlíku a tak porozumět jejich dopadu na modely temné energie.“

Zdroj: Science Daily