Kolo má pro obyvatele rozvojových zemí úplně jiný význam než pro nás zhýčkance civilizace.
Zatímco my si pomocí bicyklu udržujeme kondici a tělesnou hmotnost, pro Afričana nebo Asiata je kolo často výrobní prostředek, rodinný vůz a dodávka v jednom.
Jenže kolo je drahé a zdaleka ne každý si ho může dovolit. Proto spojil své síly americký stavitel bicyklů Carig Calfee spolu s vědci z The Earth Institute při americké Columbia University a rozhodli se vyvinout zcela nový bicykl, který by se skládal jen z nejdůležitějších průmyslově vyrobených součástek a z valné části by byl vyroben na místě z místních zdrojů.
Calfee zkouší stavět bambusové rámy k bicyklům už deset let. Nejdříve ho lákala estetická stránka bambusového rámu. Brzy ale zjistil, že tento materiál má i další přednosti. Pohlcuje vibrace, je dostatečně tuhý a navíc velmi lehký. Ve srovnání s titanovými slitinami nebo karbonovými vlákny je bambus sice o něco těžší, ale Calfee je nadšen i jeho ekologickou stránkou. Výroba bambusového rámu je podstatně šetrnější k životnímu prostředí než výroba rámu z klasických (či kosmických) materiálů.
Další výhodou je cena. Bambusový rám vyjde levněji než ten nejlevnější čínský kovový rám. S výjimkou epoxidové pryskyřice se suroviny pro jeho výrobu najdou v každé africké nebo jihoasijské vesnici. Pro výrobu není potřeba elektřina a drahé nástroje. Stejně snadná je i oprava defektů rámu. To dělá z bicyklu rázem podstatně dostupnější věc pro mnoho lidí, kteří si jej v klasickém provedení nemohou dovolit.
Jako u všech novinek je nejdůležitější to, jak ji přijmou ti, kterým je určena. Calfee proto odjel do Afriky a testoval zájem i chuť do stavby bambusových bicyklů přímo na místě.
Výsledky jsou povzbudivé. Afričané měli zájem především o výstavbu rámů pro kola-kamiony, která by jim pomáhala s dopravou těžkých nákladů.
Bambus roste prakticky všude a jako spojovací materiál se používá sisálové vlákno namočené v epoxidové pryskyřici. S výjimkou pryskyřice a základních komponent prop bicykl (kola, převody, ložiska) jsou všechny ostatní suroviny a pomůcky pro stavbu „bamboo-biku“ snadno dostupné.
Luxusní model vystavovaný na expu North American Handmade Bicycle. Podle kuloárových zpráv projevil o tuto verzi „bamboo-biků“ velký zájem poslanecký klub jedné české vládní strany. Měly by nahradit jejich stávající služební energeticky i ekologicky sporné automobily na řepkovou bionaftu.
Komponenty Bontarger se dají namontovat i na poněkud exklusivnější modely. V tomto případě na časovkářský Trek Equinox TTX 9.9 SSL jezdce stáje Astana Leviho Leipheimera.
Pramen: www.velonews.com, www.BambooBike.org , www.bikeradar.com
Diskuze:
Zelezne kolo si Africane nemohou dovolit
Zdenka Slamova,2008-02-29 22:44:03
Vazeni, kolo, byt bambusove, ktere ma prevodnik (slapatka, retez, ozubena kola), je i tak pro radu Africanu financne nedostupne. Kolo je prostredkem obzivy, casto kovove casti vubec nema (viz http://www.projectrwanda.org/getinvolved.php). Mnozi Africane jsou radi, kdyz maji vubec nejake kolo, trebas drevene, na kterem jezdi podobne jako na kolobezce (beze srandy). Ze se zacinaji delat kola z lehciho materialu nez je drevo a stejne levneho, je dobra zprava. Nezbyva vam jen doporucit, abyste se tam zajeli podivat. Kdo neuvidi, neuveri, jaka bida tam je, misto aby vymyslel teorie o tovarnach na jizdni kola.
Nic noveho
Zdenka Slamova,2008-02-29 22:27:56
Nic noveho pod sluncem, v Africe se pouziva nejenom bambus. Cyklisticti fanousci jiste znaji stranky projektu Rwanda http://www.projectrwanda.org/getinvolved.php. Projekt ma tento cil (viz stranky): "To use the bike to help boost the Rwandan economy as well as re-brand Rwanda as a beautiful and safe place to do business and visit freely." Zelezne kolo si zkratka nemohou dovolit. Jejich vyvoznim artiklem je zejmena kava, kterou pestuji na rodinnych plantazich a nosi (v lepsim pripade vozi na kole) obchodnikum. Ti, kdo maji kolo, odvezou vice kavy a rychleji, kava se nestihne zkazit, takze dostavaji penize za prvotridni kvalitu. Vice kavy na export znamena vice penez do zeme, ale take snizeni ceny pro koncoveho zakaznika (nas). Jestli chcete prispet na dobrou vec, kupte cernouskum pres projekt kolo.
..to se vam povedlo...
jara cimrman,2008-02-29 19:26:54
...skutecne pekny, ja myslim ze by bambusovy kolo melo neprodlene dostat cenu od spolecnosti Greenpeace, akorat mi na nem ale vadi klasicka bicyklova kola....ta by mela byt nahrazena dvema snedymi svalnatymi bezci, jeden vepredu v roli vedouciho, a druhy v zabehu....a co ta luxusni riditka z prave rohoviny...neni to nahodou proti pravum nebohych gazel???
.
monty,2008-02-29 13:08:34
Tipujem, ze vyrobca/vymyselnik ani netusi ze existuje celustova brzda v naboji kolesa. Skutocne je ta konstrukcia extremne zlozita na to aby to mohol byt homemade bicykel za 1$.
Nedotazene
kor,2008-02-29 12:41:10
Asi jsem spatne zaradil prispevek jako reakci na nejaky jiny (Thread zajimave). Jeste dalsi namet:
...
6) prehazovacka. Na co? Spis by bylo lepsi dat kovovou tyc mezi naboj zadniho kola a naboj slapek, aby se pevne vymezila jejich vzdalenost a nebylo toto potreba slozite resit pomoci bambusu.
7) kombinace kovovych a bambusovych casti. Na kovove casti (naboj zadniho, predniho kola a slapek) by to chtelo navarit vycnelky, na ktere by se bambusove tyce nasunuly a epoxidem napr. pouze zajistily. To by dost znacne zvysilo integritu a nosnost ramu.
8) epoxid. Bambusove tyce by se daly take spojit take nejakymi levnymi kovovymi svorkami, nebo dratem. Takove reseni by mozna vyslo levneji a bylo by dostupnejsi nez kilo epoxidu.
Cely ten puvodni navrh vypada, ze se nejaka firma snazi udelat reklamu na sve drahe soucastky a nahrazuje pouze celkem levny kovovy ram, aniz by se nad tim moc zamyslela, navic je to zalozene na dost drahem epoxidu.
Nejsou kovové bicykly přece jenom lepší?
Ohm,2008-02-29 11:03:39
Jako recese prima. Obávám se ale, že přes možnou velmi slušnou pevnost hned po stavbě se budou časem separovat součásti z kovu a bambusu a životnost nebude s kovovými rámy srovnatelná.
Dalším faktorem je, že dovednost lepení bambusu se k moc věcem nehodí. Oproti tomu i poměrně primitivní výroba klasických bicyklů se časem může vyvinout v něco, co bude pro rozvoj Afriky daleko významnější. Nebyla ostatně v Mladé Boleslavi původně dílna na výrobu jízdních kol?
nadpis
ethan,2008-02-29 14:49:20
ano, Skoda (Laurin & Klement) zacinala jako manuktura na jizdni kola.
Je vsak treba si uvedomit, ze v te dobe bylo jizdni kolo v zapadni evrope pristrojem pro hornich deset tisic, u nas aparatem podivinu a v carskem rusku jen predmetem vasnivych debat v anarchistickych krouzcich (c) DJC. :-)
Tedy na svou dobu Hi-Tech technologie. Coz se o kolech v dnesni dobe rici neda. Takze bych necekal ze vyroba bambusovych kol muze vest k ziskani technologickeho naskoku.
Nedotazene
kor,2008-02-29 12:23:31
Pri pohledu na obrazky mi to prijde silne nedotazene:
1) sedatko. Na co zelezne sedatko. Staci polstar privazany jutovym provazem.
2) brzdy. To je silne nedomyslene. Brzdy musi byt celistove, aby ucinnost nezavisela tolik na integrite ramu, nebo jeste lepe jen brzda zabudovana do naboje zadniho kola aktivovana slapnutim dozadu (odpadaji pak lanka k riditkam a cela konstrukce se silne zjednodusi).
3) vidlice predniho kola. Proc zelezna? Ta muze byt z bambusu. Svisle lozisko riditek tam nemusi byt, staci treci lozisko z bambusu mazane nejakym prirodnim tukem.
4) riditka. Proc riditka jako u horskeho kola? Bambus je na vyrobu riditek idealni.
5) slapky. Ty by sly nahradit rovnez bambusovymi, i kdyz tady by asi byl problem jak to udelat dostatecne tuhe.
Zaver: staci predni a zadni kolo (s brzdou v naboji), retez a ozubene kolo s loziskem. Ostatni veci jdou udelat z bamusu. Pro vetsi bezpecnost by se jeste daly pridat klestove brzdy na predni kolo s lankem k riditkam a kovove slapky by asi silne usnadnily vyrobu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
