Britští farmáři nevidí pro zavádění GM plodin žádné překážky.

Sociologové se velmi podrobně zabývají tím, co si myslí o geneticky modifikovaných (GM) plodinách a potravinách z nich vyrobených spotřebitelé. Mezi politiky se průzkum dělat nemusí, stačí si přečíst jejich volební programy, případně poslouchat jejich projevy.

Zvětšit obrázek

Zástupci obchodních řetězců už to vidí trochu jinak. Velké obcohdoní řetězce razí zásadu, že potraviny z GM plodin prodávat nebudou. Proč by ne, je to nic nestojí a mohou na tom založit reklamní kampaň.

Také postoje obchodních řetězců případně zpracovatelů jsou celkem jasné. Co si ale myslí ti, kteří mohou ale také nemusejí GM plodiny pěstovat? Jasno je jen u ekologických farmářů, kteří mají GM plodiny zakázány.

U nás to donedávna platilo absolutně. Od 1. ledna mají čeští ekologičtí zemědělci povolen limit příměsi GM plodiny do 0,9%. Konečně jsme tak nalezli východisko ze slepé uličky „kocourkovské“ legislativy. Ta dovolovala například výrobci krmiv neoznačit pytel, který obsahoval méně než 0,9% GM plodiny. Každý, kdo ten pytel koupil byl v pohodě, protože „de iure“ nekrmil GMO. S výjimkou ekologického farmáře, který měl českou legislativou nařízen limit 0,000….%. Tedy absolutní nulu.

Stačilo, aby přišel na ekologickou farmu ekologický kontrolor, odebral vzorek krmiva a laboratoř v něm našla jakoukoli příměs GM plodiny. Krmivo rázem nebylo ekologické a ekologický farmář přišel o certifikát a navíc přišel i k pěkně mastné pokutě. Jediná obrana byla buď vůbec nic nekupovat a nebo si u všeho provádět vlastní analýzy (cena v tisících Kč za každý prověřený pytel).

 

Potravinářský průmysl je držen pod krkem obchodními řetězci. Chcete u nás prodávat? Tak si zajistěte, ať vaši dodavatelé nemají s GMO nic společného. Průmysl obvykle poslechne. Někdy je dokonce papežštější než papež a požaduje například na dodavateli mléka, aby se na jeho farmě ani neskladovalo osivo GM plodiny. O pěstování nemůže být ani řeč, i kdyby dodavatel sklizní nekrmil. A GM krmivo? Zapomeňte!

Dneska má ekologický farmář jistotu, že když koupí krmivo, které není označené jako GM, tak nepřestupuje regule o ekologickém zemědělství. A pokud je tam GM plodiny přesto více, padá vše na hlavu výrobce krmiva, který má za povinnost ze zákona takové krmivo označit: „Obsahuje GMO“.

 

Zákazník hypermarketů si může vybrat – buď ekologické potraviny nebo konvenční potraviny bez GMO. Kdo by chtěl kupovat GMO, ten má prostě v rámci svobodné volby smůlu.

Ale vraťme se za Kanál na Britské ostrovy. Andy Lane a jeho kolegové z Open University zkoumali názory na GM plodiny mezi konvenčními britskými farmáři (tedy těmi neekologickými) bez ohledu na to, zda GM plodiny pěstují či nikoli. Výsledky jsou zajímavé. Farmáři vidí v GM plodinách zcela přirozené pokračování předchozích šlechtitelských snah, které vyústily ve vyšlechtění stávajících konvenčních odrůd zemědělských plodin.

GM plodiny jsou pro britské farmáře novinkou, kterou hodnotí podle toho, co jim mohou přinést. Největší zájem mají o to, jak se budou GM plodiny chovat při pěstování a zda se jejich pěstování projeví na tržbách za jejich produkci. Neberou GM plodiny a priori ani jako špatné ani jako dobré. GMO ano nebo ne pro ně není otázka principu, ale racionální úvahy.

„Nové technologie, jako jsou GMO, jsou pro zemědělce atraktivní,“ říká Lane. „Chtějí vyrábět kvalitní potraviny efektivně a chtějí hospodařit ohleduplně k životnímu prostředí. GM jim dovoluje naplnit oba tyto cíle současně.“

Farmáři si cení především toho, že mohou dosahovat vysokých výnosů a přitom používat méně pesticidů. Za rozumnou věc považují pěstování GM plodin především ti farmáři, kteří se v minulosti podíleli na několikaletém plošném testování ekologických dopadů pěstování GM plodin.

Lanea a jeho kolegy zajímalo, jak farmáři  získávají informace o novinkách, jako jsou GM plodiny. Ukazuje se, že v tomto ohledu jsou britští farmáři „samouci“.

Pod vlivem nejrůznějších kampaní může spotřebitel nakonec nabýt dojmu, že je tak uchráněn před jedem v potravinách jménem „geny“. V EU je značná část populace přesvědčena, že normální potraviny žádné geny neobsahují a že geny se do potravin dostávají teprve zásahem genových inženýrů.

Mnozí si pěstování GM plodin odzkoušejí a teprve pak si dělají pro sebe nějaké závěry. Vzájemně si své zkušenosti vyměňují v ryze neformálních fórech, do kterých se zapojují i lidé, kteří sami nejsou farmáři.

Británie zrušila státem dotovanou poradenskou službu, která zprostředkovávala zemědělcům informace o novinkách. To se farmářům moc nelíbí, protože teď se dostávají k potřebným informacím mnohem komplikovaněji a často i podstatně dráž. Stěžují si i na to, že se s nimi moc nebaví lidé zodpovědní za agrární politiku země a dokonce ani lidé ze zemědělského výzkumu.

Pramen: Open University, Economic and Social Research Council

Komentář Osla: Jak by asi dopadl podobný výzkum mezi zemědělci v České republice?