Zvětšit obrázek

Otakárek Papilio xuthus. Kredit Wikipedia

Pokožka housenky je ozdobena hnědými a bílými skvrnami. Na první pohled se zdá, že tak na sebe na zeleném pozadí listů jen zbytečně upozorňuje. Ve skutečnosti je její kamufláž dovedena do naprosté dokonalosti.

Zvětšit obrázek

Profesor Haruhiko Fujiwara

I bedlivý pozorovatel si housenku otákárka v této životní etapě snadno splete s ptačím trusem. Ptáci, kteří v mandarínkových sadech pasou po kořisti, neprojevují o takto vyhlížející housenku velký zájem. Housenky pořádají velké porce listí, rychle rostou a maskovací kabátek je jim brzy těsný. Housenka si proto pod ním vytvoří novou pokožku a vysloužilé těsné svrchní vrstvy se zbaví. Intenzivními pohyby a zvýšením tlaku starý „kabátek“ pukne a housenka z něj vyleze v nové měkké pokožce, která jí po určitou dobu dovolí další růst. Jakmile pokožka utuhne, růst už není možný. Svlékání těsného kabátku se proto opakuje. Housenky otakárka Papilio xuthus se čtyřikrát objeví v hnědobílém  maskovacím kabátě připomínajícím ptačí trus. Popáté už jsou ale tak velké, že by jim jejich převlek nikdo neuvěřil. Ze starého hnědobílé pokožky tentokrát vylezou se zeleným „nátěrem“, který jim dovolí dokonale splynout s okolní vegetací.

Japonští vědci Ryo Futahashi a Haruhiko Fujiwara z university v Tokiu odhalili molekulární mechanismy, které jsou za převlek maskovacího kabátu housenek Papilio xuthus zodpovědné. Zjistili, že klíčovou roli sehrává tzv. juvenilní hormon, který je nezbytný pro vývoj larev hmyzu, tedy i housenek motýlů. V hmyzím organismu má juvenilní hormon na starosti i jemnější proměny. Futahashi a Fujiwara do dlouhého seznamu procesů řízených účinky juvenilního hormonu přidali i změnu maskování housenek. Výsledky jejich studie otisk prestižní vědecký týdeník Science.

Zvětšit obrázek

Dokonalé maskování zajišťuje pokles hladiny juvenilního hormonu. Foto: whyfiles, větší rozlišení zde.

Vědci zjistili, že před změnou zbarvení v těle housenky výrazně  poklesá koncentrace juvenilního hormonu. Je to signál pro změnu maskovacího převleku? Následující pokusy tuto domněnku potvrdily. Futahashi píchl syntetický juvenilní hormon do zádové části největších housenek využívajících převleku za ptačí trus.  Při další výměně pokožky se u těchto housenek neobjevilo obvyklé zelené maskovací zbarvení. Zůstaly i nadále věrné hnědě bílé kamufláži. Vědci zjistili, že dávka syntetického juvenilního hormonu udrží ve hře geny, které jsou zodpovědné nejen za hnědě bíle zbarvení ale i za geny, které vyvolávají tvorbu typických výrůstků na těle housenky maskované jako ptačí trus. Naopak, dávka syntetického hormonu zabrání aktivaci genů, které se podílejí na vzniku zeleného zbarvení a tvorbě hladkého povrchu pokožky u housenek, jež se připravují na zakuklení a proměnu v motýla.

Kamufláž housenky čtyřikrát připomíná  .... . Popáté je z housenky pestrý krasavec. (Foto: Science/Divulgação) 

Prameny:
University of Wisconsin,
Juvenile Hormone Regulates Butterfly Larval Pattern Switches, Ryo Futahashi and Haruhiko Fujiwara, Science, 22 Feb. 2008.
Wikipedia