„Modrá, nikoliv zelená planeta, je Země.“ Modrá je díky vodě, která zaujímá většinu jejího povrchu. Přesněji vyjádřeno světový oceán pokrývá více než dvě třetiny naší planety a to zeměkouli dává mocný nástroj ke stabilizaci mnohých nepříznivých vlivů. Schopnost světového oceánu stabilizovat prostředí na Zemi je sice obrovská, ale rozhodně není nekonečná.
Oceány každoročně absorbují 30 až 50 procent emisí oxidu uhličitého. Proto také není koncentrace tohoto plynu v ovzduší tak vysoká. Ti, kteří zpochybňují nárůst oxidu uhličitého v atmosféře mají argument, že růst koncentrace není tak dramatický, aby mohl cokoliv na zemském klimatu ovlivnit. Jenomže nadměrné množství CO2 ani oceánům nedělá příliš dobře. Ve vodě se oxid uhličitý rozpouští a vzniká kyselina uhličitá (H2CO3). Oceány se tak postupně plní slanou „sodovkou“, v níž některé organismy nebudou schopny přežít. První budou ohroženy ty, které tvoří samotný základ pyramidy, jíž je s oblibou v učebnicích znázorňován potravní řetězec.
Odhaduje se, že od začátku průmyslové revoluce musely oceány vstřebat asi 118 až 142 miliard tun CO2, což způsobilo, že se kyselost vody od té doby zvýšila o 30 procent. Oceánologové odhadují, že i kdyby se lidem podařilo stabilizovat množství vypouštěného oxidu uhličitého a oceány by tak z ovzduší neodčerpávaly více než 2 miliardy tun CO2 ročně, kyselost oceánů by se do konce století stejně zvýšila jedenapůlkrát. Tato změna by byla natolik závažná, že by s největší pravděpodobností způsobila vyhynutí většiny mořských organismů v důsledku přerušení potravního řetězce.
Malí mořští tvorové mohou být „kanárky v uhelném dole“ klimatických změn
„Jak se oceány oteplují a stávají se kyselejšími, jsou některé mořské organismy vystaveny stressu a celý potravní řetězec se dostává do ohrožení.“ Tato informace zazněla na tiskové konferenci 17. výročního setkání Amerického sdružení pro rozvoj vědy v Bostonu.
Gretchen Hofmannová, externí profesorka biologie Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, se právě vrátila z výzkumné mise do Antarktidy, kde sbírala zástupce arktického makroplanktonu – křídlonožce, miniaturní šnečky velikosti čočky s vědeckým názvem Limacina helicina, kteří jsou univerzální potravou mnoha druhů mořských živočichů.
Malinkými křídlonožci se živí ryby, které jsou potravou dalších zvířat, např. tučňáků. Tito malí tvorečkové jsou ohroženi narůstající kyselostí oceánu způsobenou rozpuštěným oxidem uhličitým z atmosféry a to způsobuje jejich sníženou odolnost v teplejší vodě. Uhličitanové ulity křídlonožců jsou tak tenké, že jsou prakticky průhledné. Jejich zranitelnost je tak mimořádně velká. Hofmannová je bioložka, která se podrobně zabývá vším, co ovlivňuje mořské živočichy. Zejména co se týká tvorby skořápek z uhličitanu vápenatého. Hofmannová není v mořské biologii žádný nováček, je známá svými rozsáhlými studiemi mořských ježků žijících v chaluhových porostech pobřežních vod Kalifornie. Mořští ježci jsou nezbytnou součástí potravního řetězce a od té doby, co se jejich jikry staly vysoko ceněnou součástí „suši“ nazývaného „uni“, hrají významnou ekonomickou roli v kalifornském rybářství.
Hofmannová objasňuje: „Jak se mořští bezobratlí potýkají s nárůstem kyselosti vody, musí „přeladit“ svůj metabolismus tak, aby ještě byli schopni tvořit skořápky. Ale všechno něco stojí. Fyziologické změny, kterými reagují na kyselost, způsobují, že tato zvířata nejenom nejsou schopna tak dobře odolávat teplejší vodě, ale dorůstají i menších rozměrů. Tato pozorování naznačila, že tu máme dvojnásobné riziko – teplejší a kyselejší moře – které bude ovlivňovat životní prostředí mořských organismů v budoucnosti.“
Nakolik jsou její katastrofické předpovědi zhroucení mořských ekosystémů reálné či nikoliv, ukáže další vývoj.
Zdroj:
University of California, Santa Barbara, ScienceDaily
Diskuze:
kyselina uhličitá má pH= 5,6
Stanislav Jirovec,2009-03-02 10:34:18
Roztok oxidu uhličitého ve vodě ve rovnováze s atmosférou (0.033% CO2) má pH 5.6. Na první ránu hesko kyselina uhličitá pH v Google. A taky o tom něco vím. Takže Ccile, je to nemilé, ale kyselina uhličitá existuje a její kyselost se dá změřit. Jsem na rozpacích jestli mám panu Ccecilovi vykat, je to zjevně mladý hoch, který se už dostal k internetu. A nemá cenuto komentovat. Snad jen, že škoda, že zkazil velký kus diskuze k dobrému článku.
Díky Stanislave.
Ota Beran,2009-12-11 00:05:34
Po nějaké době jsem se k tomuto článku vrátil a objevil zde Vaše odhalení páně Ccecilovy osobnosti. Bohužel podobní diskutující mi dost brali chuť do dalšího psaní. To je jeden z důvodů, proč už do Osla nepíši. Pořád někomu vyvracet jeho hloupé názory, které nejsou podloženy ani znalostmi ze základní školy bylo nad moje síly.
Starším i mladému chemikovi:
Pierre,2008-04-19 22:49:28
pH je záporný logaritmus, tedy -6 je větší hodnota než -7. Vápenné mléko je hydroxid nikoliv uhličitan...
H2CO3
Ccecil,2008-02-27 17:35:14
ve vodě něco takového reálně neexistuje. Kyselina uhličitá je spíše hypotetická látka, než realita. CO2 je ve vodě prakticky jen rozpuštěn a jedná se téměř výhradně o fyzikální, nikoliv chemický proces. Tím netvrdím, že sem tam nějaká molekula nevznikne, ale okamžitě se zase rozpadne. Jo jiná situace je to v zásadité vodě, kdy vznikají uhličitany. Ale to je o něčem jiném. Tam je rovnováha posunuta. Kyselost hypotetické H2CO3 je tak mizivá, že obávat se snížení pH v oceánech mi připadne úsměvné.
V tomto ohledu vám doporučuji si udělat pokus, kdy změříte pH čité vody a posléze pH té samé vody nasycené CO2. Rozdíl je tak minimální, že o tom opravdu nemá cenu diskutovat.
Jinak, beton tuhne díky hydrataci, nikoliv díky CO2. To co tuhne s CO2 se nazývá vápno. To jen tak pro pořádek.
Ďakujem pekne za rozumné vysvetlenie
robert,2008-02-27 18:21:20
Nemyslíte si, že čím ďalej, tým viac "vedeckých prác" je poplatných snahe o získanie výhodného grantu, alebo inej formy dotácie na vlastnú prácu? Nakoľko je ešte vôbec možné hovoriť o objektívnom výskume? Ako je možné, že známi a "honorovaní" vedci sa podpíšu pod určitý názor a rovnaké množstvo rovnako vážených a honorovaných vedcov pod názor opačný (a ako vidno, nejde len o geneticky manipulované plodiny, alebo globálne oteplovanie)? Kde je vlastne pravda? Existuje ešte vo vede nejaké objektívne kritérium pravdy? Dúfam, že áno. Je niekto schopný ho bližšie objasniť?
Ďakujem.
kriterium pravdy
ivanr,2008-02-27 23:16:20
V zásadě nikoliv, protože podle obvykle uznávané Popperovy metodologie se vědecké teorie nedokazují, pouze ověřují a vyvracejí a to samé přirozeně platí o jejich verifikacích. Je jasné, že to neplatí doslova, ale i v případě obecně uznávaných pravd je obvykle bráno v potaz několik možných interpretací.
Takže současná diskuse kolem globálního oteplování je ve vědě spíš pravidlem, než výjimkou - jenom je víc veřejností na očích, protože se dotýká většiny lidí a díky tomu se v ní točí víc peněz, než je obvyklé. Otázky životního prostředí měla odjakživa etické a politické konotace - proto je vcelku pochopitelné, že se ta záležitost politizuje.
Ať Ti ten úsměv dlouho vydrží Ccecile
Karel Malý,2008-02-28 09:34:54
Kyselina uhličitá není nic tak hypotetického, jak se domníváš a nepřál bych ti ty tuny iontů co ve světových oceánech vytvořila "přehazovat lopatou."
Mořská voda taky vůbec není destilka, z které sis udělal sifon, abys mohl změřit PH a "dokázat" tak jak jsou ti vědci pitomí.
Měření PH mořské vody je trochu složitější než se na první pohled může zdát. PH je v každém moři jiné, mění se s hloubkou, ročním obdobím, znečištěním a spoustou dalších vlivů.
Jedna věc, kterou, zdá se, nikdo nezpochybňuje, je, že snižování PH vody ve světových oceánech, ať už je to způsobeno oxidy uhlíku, síry nebo čehokoliv jiného, je fakt.
Jednu z celkem podrobných studií o vlivu CO2 na kyselost oceánů si můžeš přečíst třeba zde:
http://royalsociety.org/displaypagedoc.asp?id=13539
Snad tě to nalomí v tvém přesvědčení, že desítky let práce s měřením, porovnáváním a vyhodnocováním je stejné jako udělat si sifon a pak v něm změřit PH.
:O)
Karlíku Karlíku
Ccecil,2008-02-28 16:25:57
Kdyby jsi si přečetl můj příspěvek ještě jednou, možná bys s hrůzou zjistil, že nepolemizuji o změně pH oceánů. Nebo to tam snad někde čteš? Ani netvrdím, že destilovaná voda je to samé, jako oceán. Nebo jsi sis to tam snad přečetl? A už vůbec netvrdím, že neexistuje iont CO3 2-. To sis tam evidentně domyslel. Prostě se mi pokoušíš podsunout informace, se kterými pak polemizuješ. Takže ještě jednou Karlíku, jde tady o to, že ikdyž se třeba pH oceánu mění, CO2 nebude ten správný viník jen proto, že se to někomu hodí do pracně budované pohádky. Je potřeba se poohlédnout po jiném pachateli. A napříště Karlíku, nepodsouvej někomu nějaká tvrzení. Je to neslušné a hloupé.
Jestli jsem to správně pochopil, Ccecile,
Petr,2008-03-03 11:40:16
tak kyselina uhličitá vlastně ani neexistuje. A co ta bajka o měření pH ve sklenici sodovky? Jak se dá změřit něco, co dle tvých slov "reálně neexistuje"?
To jsi Petře zajisté pochopil způsobem sobě vlastn
Ccecil,2008-03-06 21:06:47
Kyselina uhličitá opravdu téměř... tady kladu důraz na to slovíčko... téměř neexistuje. Respektive rozpuštění CO2 ve vodě nevytvoří klasickou dvojici disociovaných iontů 2 H3O+ a CO3 2- jak je tomu například u oxidů S. Samozřejmě ve vodě nalezneš H3O+, ale ty jsou kompenzovány párem OH- a jsou tam z klasické disociace H2O. Vznik a rozpad CO3 2- je posunut naprosto výrazně ve směru rozpadu. Tedy rozpuštění CO2 prakticky nezpůsobí žádné snížení koncentrace H3O+ což je ta slavná změna pH. Trochu jiná je situace v alkalickém prostředí. Tam vznikají CO3 2- ionty, protože je rovnováha posunuta jejich směrem.
Takže co se vlastně děje? Máš-li čiskou vodu a budeš-li do ní zavádět CO2, dojde prakticky jen a pouze k fyzikálnímu jevu rozpuštění plynu ve vodě. Žádná významná - a na tom slově opět trvám - významná změna směrem ke kyselosti se nekoná. Máš-li ale alkalický roztok, pak zavádění CO2 způsobí vznik buď rozpustných nebo nerozpustných uhličitaný a posléze hydrogenuhličitanů, které jsou povětšinou dobře rozpustné. Úprava pH probíhá, a je posunuta směren od alkalického stavu k neutrální oblasti ale už vůbec né do oblastí kyselosti. Hydrogenuhličitany se právě kvůli svým vlastnostem používají jako základní součásti pufračních roztoků, tedy takových roztoků, které dokážou udržovat velmi podobné pH například při vzniku kyseliny či zásady při realcích.
Z tohoto důvodu je obava, že díky CO2 budeme mít z oceánu zásobárnu kyseliny nepřející životu, naprosto idiotská a kdo tomu věří řadí se do stejného zástupu. Takže asi tak. Pokud to nechápeš, nemohu za to, já s tím nic neudělám a ani nehodlám dělat.
Grrrr
Ccecil,2008-03-06 21:10:35
Kombinace podivného řazení a překlepů je opravdu kouzelná. Omlouvám se....
Ccecile od začátku naprosto přehlížíš jednu věc.
Petr,2008-03-07 11:21:25
Mořská voda JE mírně zásaditá. Kdybys pozorně četl v článku, tak by ti to mohlo dojít. Mimochodem i v článku je slovo sodovka uvedeno v uvozovkách, což pozornému čtenáři cosi signalizuje. To je důvod proč Tvůj příklad se sodovkou připadl nesmyslný panu Karlu Malému a upozornil tě, ať si o tom raději nejdřív něco přečteš, než začneš rozsévat moudro. Nedivím se mu, že po tvé poznámce se s tebou nehodlá dále vybavovat.
Takže ještě jednou Ccecile: v moři NEMÁŠ čistou vodu s neutrální reakcí, a proto tvůj příklad kulhá na obě nohy.
Petře opět mi něco podsouváš.
Ccecil,2008-03-07 12:27:37
Kdybys zase ty pozorně četl, možná bys zjistil jedno. Mořská voda je někde skutečně mírně zásaditá. Jinde je neutrální a dokonce jsou místa, kde je lehoučce kyselá. Nikdy jsem s tím nepolemizoval a ani to nehodlám dělat. Nepodsouvej mi to. Platí tady to stejné, co píšu Karlovi. Nebo to snad v nějakém mém příspěvku vidíš? Takže prosím znovu o korektnost. To na co já narážím je skutečnost, že někdo viní CO2 z nějaké dramatické změny pH v oceánech směrem do kyselích hodnot. A to je právě to, co je špatně. CO2 prostě neudělá z oceánu kyselinu. Maximálně bude voda více neutrální a bude mít větší schopnost si tu neutralitu zachovat. Ostatně pH dost závisí na teplotě a ta je v tomto případě mnohem důležitější faktor. Nehledě na to, že zvýšený obsah CO2 v mořské vodě má velmi pozitivní vliv na mořeký život, tedy právě opačný, než se v těchto a podobných alarmistických článcích předkládá. Zkradkovitě dokonce některé rádobyvědeckypopulární interpretace varují před "kyselostí oceánů" ke které právě tímto mechanizmem nikdy nemůže dojít. To je přesně to co tady vysvětluji. Máš-li jiný dojem, je mi to líto, ale nemohu s tím nic udělat.
Takže Petře: v moři NEMÁŠ čistou vodu s neutrální reakcí, ale širokou škálu různých roztoků s pH mírně alkalickým, neutrálním až vzácně lehoučce kyselým. Ale smiř se prostě s tím, že rozpuštění CO2 z atmosféry z ní nikdy kyselinu neudělá. Maximálně tak podpoří růst fytoplanktonu, který je velmi potřebný základ potravního řetězce.
.
Ccecil,2008-03-07 13:08:57
A abych byl konkrétní, cituji tady z článku přesně:
Jenomže nadměrné množství CO2 ani oceánům nedělá příliš dobře. Ve vodě se oxid uhličitý rozpouští a vzniká kyselina uhličitá (H2CO3). Oceány se tak postupně plní slanou „sodovkou“, v níž některé organismy nebudou schopny přežít. První budou ohroženy ty, které tvoří samotný základ pyramidy, jíž je s oblibou v učebnicích znázorňován potravní řetězec.
Takže žádná kyselina nevzniká, to je prostá lež. Oceány se neplní slanou "sodovkou" ale když už tak vznikají rozpustné a nerozpustné uhličitany, tedy další lež a nakonec, pro fytoplankton, který je právě tímto "ohrožen" je CO2 naopak požehnáním a daří se mu mnohem lépe. Tedy další lež.
Chceš-li Petře s něčím polemizovat, vyvrať to co zde píšu. Napiš mi, jak získáš tu kyselinu H2CO3, která je zmiňovaná v článku. Ne její soly. Rád se nechám poučit. Vyvrať tvrzení, že CO2 prospívá fytoplanktonu. Každý akvarista mi dá za pravdu. Snaž se a buď skutečným oponentem a ne jen salóním kecalem.
Už jsem pochopil: bláznům se nemá odporovat,
Petr,2008-03-07 18:09:58
natož něco vyvracet.
Souhlasím s těmito Ccecilovými výroky:
1.Kyselina uhličitá reálně neexistuje
2.PH této reálně neexistující kyseliny uhličité je mírně kyselé.
3.Zvyšování kyselosti mořské vody vlivem CO2 neexistuje, neboť Ccecil dokázal svým slavným pokusem ve sklenici vody opak.
4.Zvýšený obsah CO2 v mořské vodě má velmi pozitivní vliv na mořský život. (Což sice nevím jakým pokusem dokázal, ale je to bezesporu pravda.)
Na závěr slibuji, že už Ccecilovi nebudu nikdy nic podsouvat.
Ten Ccecil to má v té hlavě asi vážně popletené!
jaruna,2008-03-07 18:41:21
Já tedy chemii vůbec nerozumím, ale z češtiny jsem mívala dvojku. Že dokáže napsat "mořeký život", ještě dovedu pochopit, to se jen ve svém svatém zápalu netrefil do správné klávesy, protože tyhle dvě leží vedle sebe. Ale napsat "směrem do kyselích hodnot", to už bylo ob jednu.
Zdá se že mu to myslí trošku "Zkradkovitě", jinak by asi nemohl napsat "její soly" to už není není jen o jednu klávesu ale spíš o jednu klávesnici.
Češtinu ve škole zanedbával určitě. Možná že i tu chemii co se s ní tady předvádí, ale to já nedovedu posoudit.
Jarunko máš pravdu
Ccecil,2008-03-08 12:21:26
Za ty hrubečky a překlepy jsem se kousek vedle omluvil. Nebudu zbytečně unavovat vysvětlováním mechanizmu vzniku, nikoho to nezajímá, natož tebe. Ani mne netěší, když to člověk odťukne zjistit, kolik toho prošlo. A vrátit to už nejde. Ještě že tady máme tebe, abychom měli nějakého toho strážce češtiny. Budiž že tobě se nic podobného nestane. Vás dokonalé vždy obdivuji.
Jinak pro Petra mám snad je soucit. Pokud nerozumíš psanému textu, nedá se nic dělat. Ty totiž dokážeš z věty:
Kyselina uhličitá opravdu téměř... tady kladu důraz na to slovíčko... téměř neexistuje.
udělat větu
Kyselina uhličitá reálně neexistuje
Že má trochu jiný význam ti evidentně nevadí. Proč taky, vždyť ty nic nikomu nepodsouváš, že?
Ccecile
jaruna,2008-03-09 12:50:00
Když už jsi do odpovědi pro mne zmateně přidal i odpověď pro Petra, tak bych se ho ráda zastala.
Předesílám, že já chemii už od základní školy vůbec nerozumím, ale z češtiny a matematiky jsem mívala dvojky.
Nerada bych ti něco "podsouvala", jak z toho pořád někoho (dle mého názoru paranoidně) obviňuješ, proto cituji tvé věty: "H2CO3 - ve vodě něco takového reálně neexistuje."... a dále ..."Kyselost hypotetické H2CO3 je tak mizivá, že obávat se snížení pH v oceánech mi připadne úsměvné."... Pokud jsi to takhle napsal, tak se nedivím Petrovi (ostatně ani panu Malému), že se tě snažili vyvést bludu tvých konstrukcí, kde jedna věta popírá logiku druhé.
Ale to jsi zřejmě nepochopil. A tak jsi nastoupil cestu zdrobnělinek, (ostatně jako i v mém případě) zesměšňování, ironizování a urážek.
Podle mě jsi namyšlený zlý ubožák, který má touhu si v internetových diskusích dokazovat, jak je úžasný.
proto
Ccecil,2008-03-09 15:19:27
Proto jsem to Jarunko pro ty hloupější rozvedl do větších podrobností. Koneckonců, když mi nevěříš, vezmi si např. Votočka, REMYho či jinou učebnici anorganické chemie a přesvědč se sama. Bude to 100x lepší než mne upozorňovat na chyby a překlepy.
PS
Ccecil,2008-03-09 15:21:51
kdyby jsi totiž nedělala jazykovou korekturu, ale přečetla ještě o větu dál, možná by ti to zapálilo.
....Tím netvrdím, že sem tam nějaká molekula nevznikne, ale okamžitě se zase rozpadne.....
PPS: Kdybys na škole krom chemie studoval
Jaruna,2008-03-15 08:01:10
i češtinu a matematiku, tak bys nemusel v internetových diskusích obtěžovat svými příspěvky plnými logických nesmyslů a pravopisných chyb.
Mimochodem výrazu "kdyby jsi" by nepoužil ani žák páté třídy. (Tedy pokud nepropadá.)
češtinové puristy miluji
Pavel,2008-03-19 13:53:27
Když nemají co říct k tématu, rádi se babrají v překlepech a chybkách. Tyhle experty opravdu nemusím. To už raději ZEPHIRA.
Pavle
Jaruna,2008-03-20 22:10:28
Kdyby to byly jen překlepy a chybky, tak ty vem čert, ale ona je to drzá namyšlenost, a touha někoho poučovat a zesměšňovat a to se takovýmhle jazykem prostě dělat nedá. Na to musí být jiný formát.
Pěkně jsi se popsala - je to drzá namyšlenost
Ccecil,2008-03-21 09:01:18
Pěkně jsi se popsala - "je to drzá namyšlenost, a touha někoho poučovat a zesměšňovat". Kdybys tak věděla, že přes a se nedělá čárka ty expertko na češtinu? ;o))))
Pavel to napsal přesně. Když někdo něco nezná, ale chce se zviditelnit, bazíruje na češtině, překlepech, ikdyž je sám vedle jak ta jedle, ale myšlenku nechápe a ani nechce chápat. Přesně tvůj případ Jaruno. Důvod je jediný a to ten, že to odporuje tvému jedinému správnému alarmistickému pohledu na svět. Tady vůbec nejde o češtinu.
Obrat "kdyby jsi" byl podle dřívějších pravidel přípustný, stejně jako třeba "syrup". Posléze češtinoví teoretici změnili pravidla a má se používat kdybys. Nicméně valná většina národa stejně "kdyby jsi" používá. Mnoho jinak inteligentních lidí tento obrat za chybu nepovažuje. Milostpaní ale již nemá čeho by se chytila a stéblo je tak lákavé. Takže chci tě vidět, prudit i na tom zbytku internetových fór. Můžeš začít hned tady. Rozhodně jsem nebyl jediný, kdo obrat použil. To ovšem ty neuděláš. Ona je totiž milostpaní alarmistka a tak se jí zmínka o tom, že kyselina uhličitá za běžné teploty existuje ve velmi malých koncentracích /5st C cca 0,6% v nasyceném roztoku CO2/ nelíbí, protože ona je to "drzá myšlenka". Ona je to vůbec drzá myšlenka popírat alarmistické bludy.
Já tady na rozdíl od tebe nikoho nezesměšňuji, to ty zvládáš s přehledem sama. Ale ty bys nějaké to poučeníčko potřebovala a to nejen v chemii. Kurz slušného chování by ti rozhodně neuškodil.
Howgh.
Už je tady zase. Vtíravý jak pitralon.
Jaruna,2008-03-21 21:50:33
Já jsem o chemii nic nepsala a jsem alarmistka, co se s ním pře o nějakou hloupou kyselinu uhličitou, že není dost kyselá, či co. Už dva lidi v diskusi mu odmítli na ty jeho bláboly odpovídat. A on tu pořád opruzuje a hledá, s kým by se přel. Je akorát tak zralý na uzavřené oddělení bohnické léčebny.
Kdyby vychodil alespoň pátou třídu, tak by tušil, že před spojkou a, pokud není myšlena jako souřadná, se čárka píše. Tady měla význam stupňování. Ale to takový jako on stejně nikdy nemůže pochopit. Akorát cintá věty, co nedávají smysl a zlobí se na všechny ostatní, že je nechápou, nebo mu něco podsouvají.
To jsem se zase od medvěda poučila
knezna,2008-02-26 16:39:31
o anorganické teorii vzniku ropy a o rozpustnosti uhlič. vápenatého v závislosti na pH a teplotě mořské vody, v této souvislosti děkuji školákům za upřesnění medvědových blábolů. K.
Blábol
Al,2008-02-26 08:56:16
Myslím, že jde spíš o blábol. "Slovutná a významná odbornice" Gretchen Hofmannová varuje, že něco může být velmi katastrofické, že z vody se stane kyselina a část planktonu a korálů se nějak rozpustí...
Tvrdá data v zásadě žádná (jen se čerstvě vrátila z populární expedice - takže že by marketing a "přihřívání polívčičky"???). Jen báboly o nejasném konci světa :). Craň nás pánbůh před takovými vědci...
Bůh chraň
Ota Beran,2008-02-26 11:40:18
Neberu Vám právo na Váš názor. Skutečně to může vyznít i tak, že paní profesorka ráda cestuje na jih. Aby tak mohla činit například i za peníze amerických daňových poplatníků, tak musí přijít s nějakou zajímavou teorií, aby jí zaplatili i tu příští cestu. Takže je v tom určitě i ten marketing a "přihřívání polívčičky".
Je to jeden z názorů na další vývoj a je burcující až extrémní, ale není ojedinělý. K podobným závěrům docházely už dříve jiné studie. Zda a nakolik mají pravdu nebo se mýlí ukáže teprve čas.
Blábol
Medvědovič,2008-02-25 21:18:11
skořápky jsou tvořeny z CaCO3. Ukažte mi sodovku která dokáže leptat vápenec. Vápenec jsou bývalé skořápky živočichů. Jediné co jej leptá jsou organické kyseliny odvozené z HCOOH - mravenčí octová........a minerální SO3 SO4 NOx.... Zamezte 100% uvolňování CO2 a vyhynou korálové útesy i rostliny.
Koloběh CO2 je základ fotosyntézy a života vůbec.
Veškerá sopečná činnost poháněná deskovou tektonikou uvolní desetinásobek CO2 proti lidem. Právě v magmatu se rozkládá CaCO3 a CaSO4. Ropa je minerálního ne biologického původu a pochází z reakce CaCO3rozkladem na CaO a CO2. Následnou reakcí CO2 a H2O za vysokých teplot a tlaků.
Z rostlin které nepodlehly hnití (CO2 + CH4)
případné zbytky celulozy jsou přeměněny na uhlí TEPLOTOU a tlakem ale běžně pokud se dostanou na povrch odhořívají. Důkazem je červené zemina v okolí hnědouhelných nalezišť. Vznikla vyhořením uhelných slojí. Pokud si nějaký Brčál myslí že co je pod zemí je tam na věky měl by vrátit školné a dát se ke kreacionistům.
Udržení života na Zemi je závislé na trvalých ztrátách H2 ze stratosféry kde je H2O rozkládána na H2 a O2(O3) a vodík je "odfukován" tlakem záření do mezihvězdného prostoru, zatímco těžký O2 klesá k zemi kde je následně vázán na uhlík. To se potvrdilo i v případě projektu BIOPHERA kde došlo v uzavřeném skleníku k poklesu O2 i CO2 tak že to způsobovalo zdravotní komplikace lidskému personálu.
Ukažte mi sodovku která dokáže leptat vápenec
mladý chemik,2008-02-25 23:28:00
To je běžná školní reakce: rozpouštět v sodovce vápenné mléko. Vzniká přitom rozpustný bikarbonát vápenatý. CO2(g) + H2O(l) + CaCO3 → Ca(HCO3)2(aq) Opačnou reakcí vznikají krápníky.
Medvědoviči vrať se na základku
JirkaF,2008-02-25 23:43:51
Tam se tahle věda bere, říká se jí chemie.
V projektu biosféra
Colombo,2008-02-25 23:56:35
šlo o to, že zapoměli na beton. Ten nabeton totiž natahuje CO2 a tak musel být další CO2 do Biosféry dopuštěn.(alspoň to tvrdili)
Tak jsem si vzpoměl na ZEPHIRa
DonNight,2008-02-26 00:23:34
Jen on dokázal do jednoho krátkého příspěvku napsat tolik nesmyslů a prokázat neznalost elementární chemie jako vy.
Re: DonNight
mladý chemik,2008-02-26 11:54:53
Zephira znám a mohu Vás ujistit, že chemii ovládá dokonale. Znáte jeho audit na serveru mageo?
Něco tu nehraje.
karpinus,2008-02-25 17:02:00
Nevím, ale nezdá se mi správné spojení "teplejší a kyselejší". Jedno odporuje druhému, ne ? Brala do sledování i vliv jiného chemického znečištění, nejen kyselost ?
Jak jsem nakoupil, tak prodávám
Ota Beran,2008-02-26 11:22:51
Toto je citace: "These observations suggest that the ‘double jeopardy' situation –– warming and acidifying seas –– will be a complex environment for future marine organisms," she said.
Paní profesorka bere jako fakt oteplování planety a další rozpouštění CO2 v oceánech.
holocénní klimatické optimum
Marie,2008-02-25 15:58:59
Podle madam by asi v této době měly oceány zajímavé ph. Opravdu by mě zajímalo jak ti chudáčci šnečci přežili holocínní klimatické optimum a pak teplé středověké období.
Hmmm
Rejpal,2008-02-25 17:33:53
Pokud jsem dobre cetl psala ta pani, ze zivocichove se prizpusobuji, ale jsou mensi a z toho vznikaji zmeny potravinoveho retezce. Urcite nedojde k totalnimu zhrouceni, ale potravinovy retezec se treba zredukuje, uzivi mozna mene zivota.
No a kdyz toho tolik vite, tak asi take znate jake bylo mnozstvi ppm CO2 v holocennim klimatickem optimu a jak rychle dochazelo tehdy ke zmene klimatu, ze :-)
Kyselost oceánů
Dionea,2008-02-25 15:43:29
Jak mám rozumět tomu, že se kyselost zvýší jedenapůlkrát? Možná by bylo správnější uvádět změnu v pH, nebo se snad bere kyselost jako odchylka od pH 7?
kyselost oceanu jedenapulkrat
kor,2008-02-25 19:13:23
Asi to znamena, ze koncentrace kationtu H3O+ se zvysi 1.5krat. Tudiz pH, coz je zaporne vzaty dekadicky logaritmus, se zmensi o 0.18, takze napriklad, pokud byla predtim kyselost 7.00, tak by potom byla 6.82.
Bravo! kor
Ota Beran,2008-02-26 11:09:50
Vysvětlení sedí! Dělá mi radost, když vidím, že někdo při čtení textu přemýšlí a prokáže znalost středoškolského učiva. (což se u jiných nedá říci ani o tom, ze základní školy) Samozřejmě, že PH (pondus hydrogenii, jak říkají latiníci) je logaritmus a ne nějaký lineární metr nebo váha, kde jedenapůlkrát pytel brambor je jedenapůl pytle brambor.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
