Již dříve emeritní profesor astronomie Robert Smith (University of Sussex, jižní Anglie) vypočítal, že se Slunce po vyčerpání svého paliva bude rozpínat, až vznikne nebezpečný „rudý obr“ (za 7,6 miliard let). Ale Země – přestože její povrch by byl zničený a spálený na popel – mohla by podle Smithe uniknout úplnému zániku.
Ale tyto výpočty počítaly pouze se snižující se gravitací Slunce v důsledku ztráty hmotnosti (za 7,6 miliardy roků ztratí Slunce asi 0,332 hmotnosti) a možností postupného vzdalování Země od Slunce. Nebyl vzat v úvahu vliv vnějších vrstev Slunce – rudého obra, který naopak vzdalování Země zpomalí; a pravděpodobně bude Země ke Slunci přitahována.
Spoluautorem Smithových nových výpočtů je Klaus-Peter Schroeder (University of Guanajuato, Mexiko). A bohužel pro Zemi nevycházejí příznivě. Výsledky publikovali na internetových stránkách britského Astrophysics.
„Řídká vnější vrstva atmosféry Slunce bude sahat daleko za jeho viditelný povrch. A Země by ve skutečnosti obíhala kolem Slunce uvnitř těchto vnějších vrstev, jejichž hustota bude velmi nízká,“ říká Smith. Aby Země přežila závěrečnou fázi Slunce - rudého obra, musela by se v současnosti nacházet ve vzdálenosti nejméně 1,15 AU (172 miliónů km) od Slunce (průměrná vzdálenost Marsu je 1,5 AU).
„Vliv tohoto plynu o nízké hustotě je dostatečný, aby si Zemi přitahoval směrem dovnitř, kde by byla nakonec Sluncem zachycena a vypařila by se.“
Planeta se pro pozemský život stane neobyvatelnou. Ale nestane se tak až za 7,6 miliardy let, ale mnohem dříve. Už za miliardu let od počátku expanze Slunce se oceány začnou vypařovat, atmosféra se bude „plnit“ vodní párou (silný skleníkový plyn) a spustí se globální oteplování, která bude znamenat začátek velmi žhavé a vyprahlé Země.
Smith navrhuje dvě řešení, jak uniknou tomuto osudu. Ale obě zatím připomínají sci-fi.
Jedním je využití gravitace velkých planetek, které by se podle statistiky měly k Zemi přibližovat každých 6000 let. Zemi by pak při těsných přiblíženích „popotáhly“ směrem od Slunce, postupně až mimo nebezpečnou zónu. A taková malinká „šťouchnutí“ každých 6000 let by byla dostatečná na to, abychom si život prodloužili nejméně o 5 miliard let.
„Ale chybný výpočet by mohl místo těsného přiblížení způsobit apokalyptickou srážku velké planetky se Zemí nebo jen neplodný průlet,“ řekl Smith. „Bezpečnějším řešením může být vybudování flotily meziplanetárních "záchranných vorů" jakýchsi ostrůvků života, které by mohly samy manévrovat mimo dosah Slunce, ale dostatečně blízko, aby mohly využívat sluneční energii.“
Zdroj: SpaceDaily
http://uk.arxiv.org/abs/0801.4031
Žijeme v nejlepším vesmíru? Fyzici navrhují, jak otestovat antropický princip
Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2024)
Rekordní simulace na Frontieru ohlašuje exakapacitní éru výzkumu vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2024)
Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?
Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Diskuze:
prevence
bubli,2008-04-04 10:09:05
.... nebo dřív pohltí Slunce Merkur a než ho "vyplivne" jako pluto zničí se příroda na naší planetě jinak
otázky
denuse,2008-03-24 12:12:56
ale jak to že slunce bude přitahovat zemi?? vždyť jí to palivo dojde tak jak může být žhavé?? a moc nerozumím tomu druhému řešení
Stabilita civilizace
Jaroslav Mikolajek,2008-03-13 01:20:43
Všechno to jsou mé doměnky, takže buďte shovívaví...
Pokud se týká krátkodobé stability (řádově tisíce let), ta je velmi pofidérní. Snahy o vybydlení Země jsou více než zřejmé a bohužel ekologisté místo racionální snahy o zlepšení situace ji prudce zhoršují. Ale to je jiná debata. Druhý nezanedbatelný faktor jsou jaderné zbraně, které v případě, že nějakému idiotovi rubne v palici, pravděpodobně velmi zhorší vyhlídky lidí na existenci. Naštěstí života jako celku se to moc nedotkne.
Leccos se blekotá o životním prostoru a o řešení problému s trvale udržitelným rozvojem atd. atd. Stačí vyřešit maličkost - třeba obydlet Saharu... Místo pro miliardu lidí...
Pokud se týká dlouhodobé stability (milióny let), zde je hrozeb více. Asi nejpopulárnější je hrozba impaktu trochu většího šutru. Povídá se, že něco nad 10km by nám asi rozmluvilo žití jako dinosaurům... Zde je v současnosti v úspěšném vývoji technologie sledování takových těles. Je tam ale značně velké okénko - směr od Slunce a protáhlá eliptická dráha tělesa. Toto těleso zachytíme asi tak hodiny před možným impaktem, pokud vůbec. Otázkou zůstává vývoj technologií na odvrácení již zjištěného impaktoru. Vzhledem k tomu, že se kosmonautika stále prudce rozvíjí, není třeba házet flintu do žita. Ostatně si nejsem jistý, zda právě tuto hrozbu nevrátit mezi ty krátkodobé, neboť se dá předpokládat, že pokud lidstvo za tisíc let bude, tak kosmické smetí bude vítaná surovina (takový bilión tun uhlíkatého chondritu je fajn sen, ne?), nikoli impaktor...
Druhá hrozba je přibržďování rotace země Měsícem. V hlavě mám údaj tři sta miliónů let, které bude trvat synchronizace (zda je pravdivý, netuším). Srandičky, které nás čekají, už vylíčil Martin. I když asi to tak prudké nebude - den by měl trvat někde kolem tří měsíců - ale to už opravdu jen hádám.
Třetí hrozba, a to dosti skrytá, je fatální genetický vývoj. Základ boje o přežití z dlouhodobého hlediska je v protéžování nejkvalitnějších jedinců z hlediska přizpůsobení prostředí. Obávám se, že dlohodobobým protéžováním slabých jedinců a hlavně umožnění jejich dalšího rozmnožování je obrovské riziko. Naše euroatlantická civilizace svým charitativním přístupem již dva tisíce let kope lidstvu genetický hrob a obávám se, že politika zvýhodňování slabých jedinců ať už ve zdravotním, ekonomickém i sociálním smyslu jen tak nepřestane.
Čtvrtou hrozbou, navíc z hlediska lidstva zcela neodstranitelnou, je výbuch supernovy v kritické blízkosti. Opět jen zaprášená vzpomínka na údaj 10 světelných let (či parseků?) v jakémsi článku o konci světa z tohoto důvodu.
No a nafukování dohořívajícího Sluníčka, to bude až potom...
Resumé: pokud lidi vyvinou dopravní prostředky, kterými budou schopni stabilně kolonizovat ne jednu, ale několik Zemi podobných planet ve vzdálenosti nad katastrofiký dosah supernovy, tak mají z douhodobého hlediska šanci.
Jinak si z toho všeho můžeme dělat srandu, neboť pravděpodobnost, že někdo z nás (tedy i já) zahyne při dopravní nehodě, je mnohem vyšší, než ze zmiňovaných důvodů. I když o pravděpodobnosti jaderné války si nejsem jist:-(((
P.S. Určitě jsem zapomněl na spoustu jiných příčin nestability existence lidského rodu, čtenář nechť se nepohoršuje, ale ať mi vynadá na přiloženém mejlu.
rotácia Zeme
Martin,2008-02-27 15:24:02
Možno by nebolo od veci vziať do úvahy aj to, že rotácia Zeme sa postupne spomaľuje a nakoniec bude viazaná - buď vzhľadom na Mesiac, ak nás dovtedy neopustí, alebo vzhľadom na Slnko, čo by spôsobilo, že k nemu bude obrátená stále iba jedna strana, na tej bude žeravé peklo, na odvrátenej strane bude mrazivé peklo, a oblasti ako-tak vhodné pre život budú niekde medzi tým, prípadne v hlbokých moriach, ktoré zabezpečia aspoň čiastočný "rozvoz" tepla po planéte.
A nakoniec možno všetka voda zamrzne na pologuli odvrátenej od Slnka a privrátenú pologuľu Slnko spáli.
Samozrejme, už počas postupného spomaľovania rotácie by sa pozoroval nárast teploty na pologuli otočenej k Slnku a výraznejší pokles teploty na odvrátene strane.
Nemám ako zistiť, ako rýchlo sa rotácia Zeme spomaľuje, možno tu niekto má lepšie zdroje ako ja a poskytne nám ich.
A co teleportace...?!
lesov,2008-02-23 20:00:30
Někde jsem četl, že Slunce není naší první hvězdou soustavy ale že bylo už jednou v minulosti vyměněno za to současné, stabilnější. :o)
ee?
honzam,2008-02-25 13:33:10
Vsichni jste blazni, jenom ja jsem letadlo. Jinymi slovy se pripojuji k Ondrovi. Pri prumerne zivotnosti zivocisneho druhu v radu desitek milionu let to opravdu nebudou lide, kdo se neceho podobneho dozije. Navic lidstvo velice snazive pracuje na sve likvidaci. A je velka otazka, jestli to co bude na Zemi v te dobe zit, bude mit charakter "inteligentnich bytosti". Co kdyz je "inteligence" jen slepa vyvojova ulicka vedouci k sebelikvidaci?
na to si jeste pockame...
RomanHubner,2008-02-26 00:34:16
Pridavam si k tomu ze si moc fandime. je to za dele nez stihlo ubehnout od vzniku planety a my uz se vidime na konci. prece jenom za tu dobu co ten nas sutr lita do kola z molekul vznikli bunky, z bunek lidi, z lidi civilizace a co bude dal? By nam spis mohli ukazat jak do te doby zmeni polohu kontinenty (pokud jim v tom eco teroristi nezabrani).
no problem
haha,2008-02-23 18:44:29
nechapem preco sa starat co bude za 1 miliardu rokov ved homo sapiens sapiens by sa mal zemnit za 200 000 rokov a navyse moj nazor je ze ak sa ludstvo nebude nicit navzajom ako to hrozi tak za 200 rokov budeme na marse normalne zit , tak isto na mesiaci , a za dalsich 100 rokov okupovat vsetky telesa slnecnej sustavy , aspon to si myslim ja , za milion rokov uz mozno nikto o zem ani nezakopne ak aj vobec budeme existovat
proč tohle vubec řešit
Ondra,2008-02-23 18:03:29
když lidé v té době už s pravděpodobností hraničící s naprostou jistotou nebudou existovat?
Tfuj to jsem se lekl
JirkaF,2008-02-23 10:27:53
při čtení perrexu jsem se překoukl a přečetl jsem že zánik planety nastane za 7,6 milionu let. Málem už jsem běžel do sámošky nakoupit nějaký alkohol na rozlučkový večírek. Pek jsem si to přečetl pořádně a 7,6 miliardy nevypadalo tak špatně, ale když pan Smith tvrdí, že to bude mnohem dříve, tak já raděj do té sámošky přeci jen skočím. Sichr je sichr! :o)
Doopravy aktuální
Jarda,2008-02-23 09:48:16
Jsem doopravdy zvědav jaké bytosti budou tento problém řešit. Vždyť jsou známé i teorie, že člověk není první rozumný tvor na této planetě, který se pokouší o vlastní sebezničení, že se to podařilo úspěšně už těm předcházejícím viz: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004102007
Bude tady po několika příštích "velkých vymíráních" někdo, kdo by to řešil?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
