Mnozí cizopasní prvoci ze skupiny výtrusovců (Apicocomplexa) vlastní organelu, která byla kdysi chloroplastem.
Dneska už neobsahuje žádný pigment a svému původnímu účelu neslouží. Přesto je jí věnována velká pozornost. Hostitelé těchto prvoků, k nimiž patří kromě jiných i původci malárie zimničky, žádnou podobnou organelu ve svých buňkách nemají a ta je proto velmi nadějným cílem pro mnohá léčiva. Původ a vývoj této organely zvané apikoplast ale halí záhada.
Nejbližší příbuzní vnitrobuněčných parazitů ze skupiny výtrusovců jsou obrněnky (Dinoflagellata). I ty mají svůj plastid. Zjevně jej kdysi získaly od červených řas. A tak jedna skupina vědců razila názor, že apikoplast výtrusovců má stejný původ. Jiní experti však byli přesvědčeni, že výtrusovci si svůj apikoplast opatřili sami a uzmuli jej nějaké zelené řase.
Na první pohled se zdá rozřešení téhle otázky naprosto jednoduché. Plastidy obsahují DNA. Stačí tedy porovnat dědičnou informaci plastidu obrněnek s dědičnou informací apikoplastu výtrusovců a je vymalováno. Ale jak se říká, kdyby to bylo tak jednoduché, už by to Američani dávno udělali.
Apikoplast ztratil všechny geny pro fotosyntézu. K čemu by mu byly, když výtrusovci žijí uvnitř buněk svých hostitelů a pášou malárii a jiné choroby. Apikoplast si nechal jen geny, které potřebuje pro vlastní existenci. Plastid obrněnek je také pěkný exot. Je v pravdě ještě exotičtější než apikoplast. Všechny geny, které potřebuje pro svou existenci, přesunul do buněčného jádra obrněnek. Zbyla mu jen hrstka genů pro fotosyntézu a ty si ještě rozdělil po jednom do jednogenových chromozomů.
Srovnání genomů apikoplastu výtrusovců a plastidu obrněnek je proto zapeklitý, ne-li přímo nemožný úkol. Překryv obou genomů je nulový a vlastně není co srovnávat. Rozlousknutí tohoto úkolu čekalo na české vědce, jejich zahraniční spolupracovníky a šťastnou náhodu, která přihrála Robertovi Moorovi působícímu v současnosti na University of Iowa do rukou organismus, který vypadal jako „malá hnědá kulička“.
Hostil jej jako svého symbionta korál Plesiastrea versipora rostoucí v Sydneyské zátoce. Podobných „malých hnědých kuliček“ najdeme v moři a v korálech mraky. Tahle byla skutečně jedinečná, protože jde o „spojovací článek“. Jeho plastid nese geny, které se podobají „životním“ genům z apikoplastu výtrusovců a fotosyntetickým genům plastidu obrněnek.
Genomy apikoplastu výtrusovců a plastidu obrněnek se sice nepřekrývají, ale genom plastidu Chromery se překrývá s jedním i s druhým. Není pochyb, apikoplast výtrusovců a plastid obrněnek má společný původ v plastidech rudých řas.
Práci o tomto objevu publikoval v Nature čtrnáctičlenný tým, v němž pět vědců má své kořeny v české kotlině - Miroslav Oborník, Jan Janouškovec, Tomáš Chrudimský, Marie Vancová a Jan Šlapeta.
Pramen: Nature
Diskuze:
Vážený pán redaktor
ešte raz: blbý NeČech,2008-02-22 19:44:22
Viete mi povedať, prečo ste vymazali môj včerajší príspavok: "Podla čoho sa určuje, že sa jedná o "Významný objev českých vědců", keď zo 14 členného tímu "pět vědců má své kořeny v české kotlině" a zároveň sa dočítavam, že: " Rozlousknutí tohoto úkolu čekalo na ... jejich zahraniční spolupracovníky a šťastnou náhodu, která přihrála Robertovi Moorovi ...". Robert Moore je Čech? Pri všetkej úcte..."
Nebolo v ňom nič urážlivého, neslušného, vulgárneho...
Len som sa normálne opýtal. Alebo, pokiaľ to nebude Vás hľadiť po brušku, sa to na tomto fóre nesmie?
Proč jde o významný objev českých vědců?
jarda petr,2008-02-23 03:26:15
No, rozhodně jde o významný objev. Chromea se dá díky němu například využívat pro testaci antimalarik, což je skutečně významné. K tomu přičtěme významný teoretický přínos.A rozhodně nejde o významný objev vědců z Burkiny Fasso. Ti mezi autory nejsou. Zato čeští vědci tam jsou. Je jich pět z celkového počtu čtrnácti. Jejich podíl na práci je velmi významný. Dokládá to jasně pořadí autorů. Prvním autorem je Moor a druhým Oborník. Přičemž poznámka pod článkem uvádí, že podíl Moora a Oborníka na článku je zcela rovnocenný. To znamená, že Moor a Oborník jsou "první autoři", kteří nesou hlavní odpovědnost za celou studii, správnost článku atd. Pořadí autorů obvykle odráží význam příspěvku jednotlivého autora k celkovému dílu (šéfové se píšou na konec). Ani tam na tom nejsou čeští vědci špatně, neboť tři jsou uvedeni hned za Oborníkem, tedy jako třetí, čtvrtý a pátý. Není to tak dávno, co jsme psali o významném objevu slovenských vědců, kteří se v mezinárodním týmu podíleli na vývoji vakcíny. Takže neberu ani to, že jsem byl unesen nacionalismem. Prostě komu sláva, tomu sláva. A ti hoši a dáma z Budějovic si ji zaslouží! Pokud máte dojem že ne, budí to dojem, že jim závidíte. Prostě "kyselé hrozny". To je mi líto.
Píšeme česky a čtou nás, jak dokazuje i vaše reakce, i Slováci. Z toho máme samozřejmě radost. I proto možná kledeme na objevy českých a slovenských vědců trochu větší důraz. Není to tak dávno, co jsme upozorňovali na podíl Miroslava Dury na objevu léku S107 a předtím jsem psali třeba o objevech Petera Šutovského. To abych vzpomenul hochy z "pod Tater". Když to jen trochu jde, dávám avízo o úspěších českých a slovenských vědců i dalším sdělovacím prostředkům. Takže Peter Šutovský měl třeba díky tomu nedávno telefonické interview s Českým rozhlasem Leonardo specializovaným na popularizaci vědy. teď bude stejný rozhovor s Oborníkem a Janouškovcem z Budějovic. Náš cíl je jasný. Najdou se totiž v obou zemích naivkové, kteří mají dojem, že věda v našich zemích za nic nestojí a dokonce to nahlas vykřikují. A nebo šíří mylný dojem, že kvalitní vědu v těchto zemích představují jen ty mediálně profláknuté ksichty korifejů. Ne, není to pravda. Máme spoustu velmi dobrých mladých i postarších vědců, o jejichž práci nemá veřejnost nejmenší tušení. Osel si příčítá k dobru napříkald to, že zpopularizoval objevy českého astronoma Nesvorného a jeho kolegů. Prostě se staráme, aby se to aspoň trošku změnilo.
Až budete mít článek v Nature, tak dejte prosím vědět. Rádi o tom napíšeme. I kdybyste byl patnáctý ze čtrnácti, určitě vypíchneme, že jde o úspěch slovenského vědce. Takoví už prostě jsme. Komu sláva, tomu sláva!
Praha 10
F. Rakusan,2008-02-24 18:38:02
Nechapu, jak nekdo tak agresivne hloupy, i kdyz mu tady vymazanim jeho prispevku date najevo ze je mimo misu, se znovu hloupe dozaduje odpovedi. Prosim Vas mazte hloupe prispevky a misto psanim odpovedi lidem zlym a nepoucitelnym piste radeji o novych vecech. Diskutovat se Zephiry, Honza2 a jim podobnymi je ztrata casu. Je to neproduktivni. Sami jste se stokrat presvedcili, ze nejsou ochotni akceptovat ani logicky vysvetlena fakta. Kreacionisty a ve skrze zlé duše nepřesvědčíte a jen okradate nas, ktere byste za cas venovany jim, mohli poucit o dalsich prevratnych vecech.
Anonymum neodpovidejte
Jan Kotrba,2008-02-24 18:54:58
S anonimnimi prevlekaci typu Zephir, Honza2, Petrik, NeCech nic nenadelate. Zavistivost a zly umysl techto nicmochru jim ani nedovoluje se predstavit. Jen tady na Vas budou pokrikovat cosi to dovolujete jejich pripsevek vymazat. Je to spodina kazde volne pristupne diskuse. Vsimnete si, ze kriticke pripominky, ktere tady mate od chytrych lidicek, jsou vzdy cestne podepsane i s kontaktem na sebe. Viz pan Zrzavy, Slonin, Sebek, Rajlich,...
Sproste a hloupe prispevky mazte. Jinak se kodbornediskusi nedopracujete. A byla by to skoda, kdyby tady s Vami vlaceli ubozaci neochotni se ani podepsat svym jmenem. Tem proste ani neodpovidejte. Nejsou toho hodni.
Odpověd
T.CH.,2008-02-25 09:07:24
Zdravím. Protože jsem se na výzkumu podílel, můžu i odpovědět. Fyzicky byl prvok objeven Moorem a kolegy (náhodou, jak už obvykle všechny důležité objevy vznikají) při studiu symbiotických dinoflagelátů v korálech. Ono se to docela hodně zkoumá, protože symbioza dinoflageláta s korálem je důležitá pro přežití korálových útesů. Vlivem znečištění, zvyšování teploty moří a pod.dochází stále více a ve větší míře k neblahému jevu zvanému coral bleaching http://en.wikipedia.org/wiki/Coral_bleaching .Mohlo by nás to jednou stát korálové útesy. Bob naši laboratoř kontaktoval. Můžu říct, že odhadem 1/2 až 3/4 práce bylo provedeno tady v Čechách.
Proč jste tak vytočení?
Hanka S.,2008-02-26 23:07:02
Napadly mě úplně stejné otázky jako NeČecha. Proč si proboha myslíte, že z něj mluví závist? Prostě mu jednotlivé výroky neštymují dohromady (tak jako mně). Velký úspěch Čechů, protože Moor náhodou něco objevil (a 5 Budějčáků je mezi 14 autory).
hance s
jarda petr,2008-02-27 04:02:03
Jak říkal už Louis Pasteur, náhoda přeje připraveným. Moore a Oborník připravení byli. A kdo se pohybuje ve vědě, tak ví, že to není samozřejmost. Generacím vědců leží řešení složitým problémů "před nosem" a nikdo ho nevidí. Až pak přijde někdo, kdo "je připravený" a řešení je na světě. Ti, kteří byli ranění slepotou pak zhusta tvrdí, že to vlastně žádný velký objev není. Obvykle je za tím vztek, že to neprokoukli oni. Ale ještě že tyhle "připravené" lidi máme. Když se zamyslíte nad životními objevy sira Fleminga, tak byste je museli také bagatelizovat. Jednou mu zplesnivěla kultura - a byl z toho penicilin. Podruhe mu zase do kultury kdosi plivl - a objevil lysozym. Přesto nikdo nepochybuje o tom, že Fleming byl hlava otevřená a Nobelovu cenu si zasloužil. Kultury zplesnivěly před Flemingem tisícům vědců. Jen Fleming byl připravený. Jestli vám opravdu Mooreův a Oborníkův objev nepřipadá jako velký úspěch vědy a to i vědy české, je to asi váš soukromý problém. Většina lidí chápe, že to významný objev je a že na něm čeští vědcimají lví podíl. Zkuste o tom popřemýšlet. Třeba to za nějakou dobu uvidíte v jiném světle.
Prepáčte Hanka S
NeČech ( už bez "blbý"),2008-02-29 19:13:11
V komentári, ktorí bol na tomto fóre až do včara (asi 2 dni) som sa Vám poďakoval, že ste sa ma zastali. Zároveň som pogratuloval (úprimne) českým vedcom za ich úspech, ktorého význam som pochopil až po komentári spoluatora uvádzaného ako T.CH., nakoľko z pôvodného príspevku pána Jaroslava Petra mi nebol jasný. Žial tento komentár - a teraz už (z pre mňa úplne nepochopiteľných dôvodov) - bol znovu vymazaný.
Asi proti šovinizmu a tupej arogancii ducha niektorých pánov ako jarda petr, Jan Kotrba, F. Rakusan nemá význam bojovať. Škoda upadajúcej úrovne Osla, ktorého som považoval za jeden z najlepších portálov propagujúcich vedu a techniku v Čechách a samozrejme aj na Slovensku. Len to by nesmel šéfredaktor zbožštieť...
PS. Vymažte to zase čím skôr, tým Osla zachránite!!!
a pak že...
HaHa,2008-02-22 13:04:01
se studenti PřF Jihočeské Univerzity zabívají jen "výzkumem" olizování žab. Jak se v českých médiích přetřásalo na podzim? :o)))
super!
SM,2008-02-22 01:37:58
Jen moc nechápu, proč naše média zarytě mlčí o tom, že jde minimálně stejnou měrou o tým z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
media mlčí o PřF JČU
jarda petr,2008-02-22 04:24:45
Ona si za to může fakulta tak trochu sama. Otevřete si fakultni web a jako hlavní aktualita je tam rozvrh na letní semestr. Zahraniční university zacházejí se svými pracovníky, kteří publikovali v Nature, poněkud lépe. Obvykle připraví "press-release", který rozešlou do sdělovacích prostředků. S embragem, aby to vyšlo až když je venku článek. To se dá snadno zařídit. Ale musí se chtít. Na svém webu samozřejmě zevřejní ten press reklease taky a to tak, aby se nedal přehlédnout. K tomu připojí obrazový materiál v hi-res k volnému stažení a kontakty na vědce, s kterými je pak možné udělat rozhovor. Velké americké university mají pro tyto účely dokonce i svoje studio. My na to kašleme. Co si vědec neudělá sám, to za něj PR machři z university nebo akademie neudělají. A když, tak po týdnu nebo dvou. To už je pro sdělovací prostředky tahle zpráva "mrtvá". O tom, že je "přežvýkaný" výklad pro novináře zapotřebí, jsem se přesvědčil sám. Ráno jsem rozeslal avizo na článek v Nature do několika redakci. Nekdo se neozval vubec a nekdo reagoval s tim, ze z textu neni s to dat dohromady smysluplnou zpravu, protoze tomu pochopitelne nerozumi. Dokud budou nase instituce nakládat s úspěchy svých vědců takhle diletantsky, tak se povědomí o úspěších české vědy moc nezlepší. A to nemluvím o tom, že už vůbec neumíme propagovat úspěchy našich vědců v zahraničí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
