„Jste jako stádo!“ křičela na nás afektovaně soudružka, když jsme se „organizovaně“ přesouvali do školní jídelny. Naše učitelka zaručeně tenkrát netušila, jak moudrou myšlenku pronesla. Podobnosti v chování lidského a zvířecího stáda si všimli i jiní, kteří se na to podívali vědecky. Zajímalo je, do jaké míry je mezi chováním velikých skupin lidí a zvířat nějaká souvislost a zdali má toto chování nějaké zákonitosti.
Už se vám někdy stalo, že jste někdy někam přišli a překvapilo vás, jak jste se tam vlastně octli? Vědci z univerzity v Leedsu věří, že by mohli znát odpověď díky výzkumu, který ukázal, že dav lidí se podobá stádu ovcí nebo hejnu ptáků. Podvědomě následují pár jedinců.Výsledky studie univerzity v Leedsu ukazují, že směrování davu ovládá pětiprocentní menšina. 95 % příslušníků davu tuto menšinu slepě následuje.
Tento poznatek by se dal využít na organizaci a směrování početných skupin lidí při zvláštních situacích. Například po katastrofách, haváriích, náboženských sroceních,... Všude tam, kde hlasová komunikace může být obtížná. „Je mnoho situací, při nichž tato taktika může přinést efekt“ říká profesor Jens Krause z fakulty biologických věd univerzity v Leedsu.
Profesor Krause spolu se Johnem Dyerem provedli sérii experimentů, při kterých skupiny lidí byly požádány, aby náhodně obcházely velikou halu. Uvnitř skupiny bylo pár vybraných osob, které dostaly detailnější informace kudy jít. Účastníkům pokusu nebylo dovoleno navzájem komunikovat a museli zůstávat na délku paže od jiné osoby.
Objev ukázal, že ve všech případech byli „zasvěcení“ jedinci následováni ostatními osobami, zformovanými do zástupu podobného dlouhému hadu.
„Každý už jsme se někdy dostali do situace, kdy jsme byli strháváni davem,“ říká profesor Krause. „Ale zajímavé na tomto výzkumu je, že naši účastníci pokusu se nakonec stali tvůrci shodného rozhodnutí navzdory faktu, že jim nebylo dovoleno hovořit ani dorozumívat se jinak, například gesty apod. Ve většině případů si účastníci vůbec neuvědomovali, že byli vedeni ostatními.“
Při různých experimentech v rámci této studie byly k pokusům použity různě velké skupiny s rozdílným zastoupením „zasvěcených“ osob. Ukázalo se, že jak počet lidí v davu narůstá, počet „informovaných“ může klesat. Ve velikém davu s dvěma sty a více osobami, stačí jen pět procent osob, aby dav strhly na svou stranu.
Vědci se také podívali na rozdílné scénáře rozmístění „informovaných“ jedinců. Chtěli zjistit, zda jejich rozmístění má nějaký vliv na dobu potřebnou k tomu, aby je dav začal následovat.
„Začali jsme si více všímat tvorby kolektivního rozhodnutí u lidí. Cílem bylo získat poznatky, které by se daly aplikovat na migrace zvířat, zvláště ptáků, kde může být obtížné zjistit vůdce hejna,“ říká Krause. „Právě na tom se nám podařilo zjistit výraznou podobnost mezi stádovým chováním zvířat a chováním davu lidí.“
Možná vám tento výzkum připadá jako zbytečný, ale záchranáři to vidí jinak.
Komentář Osla: Pan profesor nazval svojí publikaci „Consensus decision making in human crowds“ a uveřejnil ji v časopisu Animal Behaviour Journal.
A potom, že není ve vědě místo pro humor...
Diskuze:
