Stephenem Elledge

Genetici se při hledání příčin rakoviny dlouho soustředili na narušené geny, které regulují množení buněk. Léky, které napravují škody napáchané narušenými geny, už jsou k dispozici. Bohužel, některé nádory jim začínají brzy vzdorovat a léčba ztrácí účinnost.  

Nenápadné logo „Atlasu rakoviny“. Projekt The Cancer Genome Atlas běží druhým rokem a za devět let spolkne 1,35 miliard dolarů.

Tým vedený Stephenem Elledgem z bostonské Brigham and Women´s Hospital a vědci pod vedením Grega Hannona z Newyorské Cold Spring Harbor Laboratory se nezávisle na sobě rozhodli odzkoušet možnost zarazit zběsilé nádorové bujení.

Zaútočili na „zdravé“ geny. Postupně blokovali funkce tisíců genů v buňkách národu prsu a tlustého střeva. Stejné geny vyřazovali z činnosti i ve zcela zdravých lidských buňkách. U několika desítek ničím nenarušených genů pozorovali vědci úplně zastavení nádorového bujení. Ještě důležitější byl fakt, že blokáda stejných genů neměla negativní vliv na zdravé buňky. Elledge a Hannon se chtějí na tyto geny zaměřit při vývoji zcela nových léků proti rakovině.

„Bude to stát ještě hodně času peněz, než vybereme ty geny, které budou z hlediska léčby nádorů nejlepší. Nejdůležitější je, že jsme takové geny vůbec našli,“ řekl Stephen Elledge v komentáři pro vědecký týdeník Nature.

Gregory Hannon

Protinádorové léky blokující zcela přirozené procesy probíhající i ve zcela zdravých buňkách už se začínají zkoušet. Tým lékařů vedených Garym Schwartzem z newyorského Memorial Sloan-Kettering Cancer Center odhalil u pacientů s rakovinou slinivky „léčebné okénko“, kdy podané léky působí velmi silně na nádor a nepáchají velké škody na zdravých buňkách.

V současné době běží dva obrovské mezinárodní výzkumné projekty, které mají za úkol přečíst kompletní dědičnou informaci v buňkách nádorů různých typů a najít v nich poškozené geny. Americký The Cancer Genome Atlas začal v roce 2005 a během devíti let na něj bude vynaloženo 1,35 miliard dolarů. Obdobný projekt financuje i britský Wellcome Trust.

Odhalením poškozených genů v nádorových buňkách není bohužel návodem na lék. V rakovinných buňkách se vyskytuje obrovské množství „havarovaných“ genů. Které z nich hrají klíčovou roli při nádorovém bujení a které vystupují jen v roli pasivních diváků, není na první pohled jasné. Vědci doufají, že k zodpovězení těchto otázek by jim mohl pomoci podobný přístup, jaký zvolily týmy Stephena Elledge a Grega Hannona.

Rakovina a vypínače genů
K nádorovému bujení výrazně přispívá „vykolejení“ některých genů z jejich běžné rutiny. Pokud klíčový gen „usne“ nebo je naopak vyprovokován k nadměrné činnosti, může to spustit nekontrolované množení rakovinných buněk. Intenzita práce jednotlivých genů má vliv i na výsledky léčby. Nevhodná aktivita některých genů zvyšuje odolnost nádoru k lékům či ozařování. Geny pracující v nádoru nesprávným tempem přispívají rovněž k tvorbě metastáz.  Při ní se z mateřského nádoru oddělují hrozínky rakovinných buněk a s krví cestují do jiných částí těla, aby se tam uhnízdily a dále množily. Američtí genetici vedení Aaronem Schetterem z National Cancer Institute zjistili, že pro vlastnosti nádoru tlustého střeva jsou rozhodující maličké molekuly ribonukleové kyseliny označované jako mikroRNA. V nádorových buňkách je patrná nápadná změna hladiny pěti různých molekul mikroRNA. To vede následně k nabuzení nebo naopak utlumení mnoha genů.  Jako zvláště závažné se ukázalo zvýšení produkce mikroRNA-21.  Pacienti, u kterých k tomu došlo, měli navzdory léčbě velmi špatné vyhlídky. Schetter doufá, že se mu podaří tuto molekulu v nádorech vyřadit z činnosti a výrazně tak zvýšit vyhlídky pacientů na uzdravení.