Incest patří ve většině světových kultur k závažným prohřeškům. Mnohé země nepovolují ani sňatky mezi bratrancem a sestřenkou. Důvod je zřejmý. Děti počaté rodiči, kteří jsou pokrevně spříznění, čelí podstatně většímu riziku dědičných chorob. Pokud nesl dědeček ve své dědičné informaci poškozený gen, mohli jej od něho zdědit děti a vnuci. Při sňatku bratrance se sestřenicí se můžou poškozené geny každého z rodičů sejít v dědičné informaci dítěte. V tom případě hrozí potomkovi dědičná choroba, například hemofilie nebo cystická fibróza. Hromadění poškozených genů v dědičné informaci potomků blízce příbuzných rodičů je základem toho, čemu se lidově říká „degenerace“. Ta postihovala vladařské rody stejně jako přešlechtěná domácí zvířata.
Vědci ze soukromé společnosti deCODE Genetics prozkoumali islandské matriky a vyhledali v nich údaje o více než 160 tisících manželských párů, které se narodily v rozmezí let 1800 až 1965. Určili míru jejich vzájemné příbuznosti a sledovali, kolik měly dětí a vnoučat. V případě bratranců a sestřenic se potvrdil obecně přijímaný názor, že sňatky mezi blízce příbuznými plodnosti nesvědčí. Bratranci měli se sestřenicemi méně dětí a ty dříve umíraly. Proto se blízce příbuzní manželé dočkali i méně vnoučat. Platilo to i pro rodiče, kteří měli společného pradědečka.
V případě rodičů, kteří měli ve svých rodokmenech společného prapradědečka, už se zdálo vše v pořádku. V generaci narozené mezi roky 1800 a 1824 přivedli takto příbuzní rodiče na svět v průměru 4,04 dítěte a 9,17 vnoučat. Stefansson očekával, že s klesající příbuzností rodičů bude plodnost dále narůstat nebo se aspoň udržovat na vysoké úrovni.
„Zjistili jsme však něco, co jsme v žádném případě nečekali,“ přiznává Kari Stefansson v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.
Plodnost vzdáleně příbuzných rodičů je nižší než plodnost rodičů se společným prapradědečkem. V generaci narozené v rozmezí let 1800 a 1824 přivedly ženy s velmi vzdáleně příbuznými partnery na svět v průměru jen 3,34 dítěte a dočkaly se v průměru 7,31 vnoučat. Trend nižší plodnosti u vzdáleně příbuzných rodičů je patrný po celé 19. a 20. století. Prosazoval se v dobách, kdy byl Island zemí chudých rolníků a rybářů, a je patrný i dnes, kdy se obyvatelé tohoto ostrova těší z jedné nejvyšších životních úrovní na světě. Překvapivé výsledky Stefanssonova týmu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.
Kari Stefansson je přesvědčený, že jev má biologické příčiny. Velká genetická odlišnost nepříbuzných rodičů může mít na plodnost nepříznivý vliv. Dítě dědí po otci vlohy, díky kterým se jeho organismus výrazně liší od matky. To vyvolává problémy během vývoje plodu. Stefansson je přesvědčen, že „promísení“ nepříbuzných lidí ve velkých městských aglomeracích může přispívat k současnému poklesu plodnosti v ekonomicky rozvinutých zemích. Ten je patrný i na Islandu.
Velká genetická laboratoř
První stálí obyvatelé Islandu přišli v roce 874 z Norska. Na chudou ostrovní výspu v Atlantiku se nikdo nehrnul. Příliv imigrantů z jiných koutů světa byl vždycky slabý. V krvi Islanďanů proto dodnes koluje krev norských Vikingů a jejich irských otroků. Po genetické stránce si je většina z 300 tisíc obyvatel Islandu velice podobná. Ke značné genetické „jednobarevnosti“ Islanďanů přispěly i dvě epidemie moru z let 1402-1404 a 1494-1495. Každá zabila polovinu obyvatel. Genetická uniformita ještě stoupla v 18. století, kdy postihly ostrov opakované epidemie neštovic. Těm podlehla plná třetina Islanďanů.
Island se tak stal ideálním místem pro výzkum dědičnosti a dnes je jednou velkou genetickou laboratoří. Odhalit varianty genů, které zvyšují rizika vzniku některých onemocnění, je na jednotném genetickém „pozadí“ Islanďanů mnohem jednodušší než u populací, které jsou geneticky „pestrobarevné“. Této šance se chopila soukromá firma deCODE Genetics, která získala přístup k matrikám i zdravotním záznamům všech obyvatel i jejich předků. Většina Islanďanů s tím souhlasila a navíc ochotně poskytla firmě vzorky své DNA. Mnozí se zajímají o dědičnou zátěž, kterou zdědili po předcích. Další vidí v působení deCODE Genetics přínos pro ekonomiku země. Od roku 2002 spolupracuje firma velmi úzce s genetiky z americké Emory University.
Diskuze:
