Naprostá většina rhinovirů využívá ke svému přichycení se na buňku receptor ICAM-1. Propojení viru s buňkou přes tento buněčný výběžek nastartuje ve viru proces, který uvolní do buňky virovou RNA. Myši tento receptor na svých buňkách nemají a tak rýmou netrpí.  (Kredit: Jin Lab)

Po dobu padesáti let od jejich objevení se předpokládalo, že rhinoviry mohou infikovat pouze člověka a šimpanze. Ale nyní se týmu vědců, vedeného profesorem Sebastianem Johnstonem z MRC/Asthma UK Centre in Allergic Mechanisms of Asthma at Imperial College London v rámci výzkumu financovaného Medical Research Council, Asthma UK a GlaxoSmithKline, podařilo vyvolat rhinovirovou infekci, která je nejběžnější příčinou nachlazení u malých zvířat – myší.

Sebastian Johnston - tvůrce první myši s rýmou.

Profesor Johnston k tomu řekl: „Až dodnes nebylo možné studovat rhinovirové infekce u malých zvířat. To bylo také největší překážkou při vývoji nových léků, a proto v současnosti stále nemáme efektivní léky na rhinovirové infekce.“
Donedávna se mělo za to, že myši a další malá zvířata jsou vůči rhinovirům imunní. Devadesát procen ze sta známých kmenů rhinovirů využívá k navázání molekulu nazývanou ICAM-1 nacházející se na povrchu lidských buněk a fungující jako receptor. Ale virus není schopen se navázat na myší verzi tohoto receptoru.

„Již dříve jsme objevili, že když už se rhinovirus jednou dostane do myší buňky, tak se množí stejně jako v buňce lidské. Ale virus nemůže napadnout myší buňku, protože receptor funguje jako zámek u dveří a nedovolí viru proniknout do buňky,“ vysvětluje profesor Johnston. „Nyní jsme receptor u myší modifikovali, takže se více podobá tomu lidskému. A to způsobuje, že virus může infikovat buňky těchto modifikovaných myší.“
A ještě dodává: „Zjistili jsme, že myši s těmito modifikovanými receptory jsou vnímavé ke rhinovirové infekci a v kombinaci s alergenem (ovalbuminem z vaječného bílku), který způsobuje alergickou reakci v plicích, může virus vyvolat zhoršenou odezvu a vést až k ‚astmatickému záchvatu‘.“

Vědci nyní myši geneticky upravili tak, že receptor ICAM-1 na buňkách mají. Získali tak zvířata, která lidskou "rýmu „chytají“. Vědci si od nich slibují, že jim umožní nalézt účinné léky.

Vědci mohli pozorovat, že při kombinaci infekce virem s alergickou reakcí je odezva myšího organismu velmi podobná jako u lidí. A to znamená, že byl získán dobrý pomocník pro studium i vážných astmatických záchvatů. Tyto myši jsou velkým přínosem pro výzkum a vývoj nových léků na nachlazení, a tak i na mnohem vážnější onemocnění, jakými jsou akutní astmatické záchvaty a COPD.

Výkonný předseda Medical Research Council, Sir Leszek Borysiewicz, řekl: „Tento důležitý a stěžejní objev nám pomůže pochopit další vlivy rhinovirů a nachlazení na naše zdraví. Otvírají se nám nové cesty k objevení léků, v jejichž vývoji máme mnohaleté zpoždění, a poskytují nám příležitost k dalším zásadním objevům v budoucnosti.“
Nachlazení spouští astmatické příznaky u devadesáti procent astmatiků. Specifická léčba pro tyto viry-vyvolané astmatické záchvaty není. Steroidní léky proti nim účinkují pouze částečně. Možnost dělat pokusy na myších a pochopení virových infekcí může přispět k vývoji vhodné léčby a k ulehčení životního údělu mnoha milionům alergiků.

Zdroj: Imperial College London