Raketoplán Atlantis, let nesoucí označení STS-122, měl původně odstartovat s evropskou laboratoří už na počátku prosince. Během odpočítávání před startem se ale objevily technické komplikace, které start znemožnily. Problémy se týkaly senzorů ECO (engine cut-off), které slouží jako záložní ochrana hlavních motorů raketoplánu v případě vyčerpání paliva. Podchlazené palivo totiž zároveň raketové motory chladí a pokud by se přívod paliva zastavil, došlo by k jejich zničení. Nebylo to poprvé, co problémy s těmito senzory znemožnily start raketoplánu. Technici nakonec příčinu problému vystopovali a příslušný díl modifikovali.
Další pokus o start byl stanoven na středu 7. února ve 20:45 SEČ. Průběžné testy senzorů během příprav raketoplánu probíhaly bez komplikací a nevyskytly se rovněž žádné další problémy technického rázu. Zdálo se, že jediné, co může tentokrát startu Atlantis zabránit, je nepříznivé počasí. NASA má velmi striktní pravidla pro povětrnostní podmínky, za kterých smí raketoplán startovat. Nesleduje se pouze počasí na místě startu, ale také na záložních přistávacích plochách, na kterých by měl raketoplán teoreticky v případě nouze přistát. Meteorologická služba dávala pouze 30% šanci na počasí příznivé pro start.
Nicméně očekávaná fronta nakonec nestihla na Cape Canaveral dorazit a tak se raketoplán Atlantis mohl po hladkém odpočítávání konečně vydat do vesmíru. V jeho nákladovém prostoru byl uložen laboratorní modul Columbus o hmotnosti 13 tun, který připravili odborníci z Evropské kosmické agentury (ESA).
Posádka raketoplánu pod vedením zkušeného astronauta Stephena Fricka ve spolupráci s astronauty působícími na kosmické stanici, modul v následujících dnech k ISS připojí. Představitelé ESA doufají, že laboratoř bude velmi rychle uvedena do provozu a během několika týdnů v ní začnou vědecké experimenty.
ESA vynaložila na její přípravu 1,4 miliardy eur. Laboratoř pojmenovaná po mořeplavci a objeviteli Kryštofu Kolumbovi rozšíří vnitřní prostory stanice o dalších 75 krychlových metrů.
Raketoplán by se měl s kosmickou stanicí spojit zhruba dva dny po startu, tedy v sobotních večerních hodinách. V následujících dnech uskuteční astronauté tři výstupy do volného prostoru, z nichž hned dva budou věnovány právě připojení a přípravě laboratorního modulu. Výstupy povede astronaut Rex Walheim, při prvním z nich mu bude asistovat zástupce ESA Hans Schlegel, při druhém další Američan Stan Love.
Členem posádky je i další Evropan Leopold Eyharts, který ve stálé posádce ISS nahradí amerického kolegu Daniela Taniho. „Bude to poprvé, co bude mít Evropa stálou základnu ve vesmíru,“ komentuje tuto událost samotný Eyharts. Posádku dále doplňují pilot Alan Poindexter a specialista Leland Malvin.
Velitelka kosmické stanice Peggy Whitson k příletu Atlantis říká: „Je příjemné mít návštěvníky a my se již na ně těšíme. Zvláště, když přivezou novou místnost k našemu domu.“
Jen několik hodin před startem Atlantisu zakotvila u ISS ruská nákladní loď Progress, která přivezla téměř 2,5 tuny užitečného nákladu.
Pokud vše půjde podle plánu, měl by Atlantis zůstat připojený k ISS zhruba týden a zpět na Zemi se vrátit 18. února. NASA plánuje pro letošní rok ještě dalších pět startů raketoplánu, z nichž jeden by měl směřovat k Hubbleově kosmickému dalekohledu.
Čínský bezpilotní Božský drak na orbitě vypustil 6 malých objektů
Autor: Stanislav Mihulka (21.12.2023)
Utajovaný čínský autonomní raketoplán Shenlong přistál po 276 dnech
Autor: Stanislav Mihulka (13.05.2023)
Phantom Express: Boeing postaví pro armádu experimentální kosmolet
Autor: Stanislav Mihulka (31.05.2017)
První krok k indickému raketoplánu
Autor: Dušan Majer (23.05.2016)
Proč je tak těžké vyvinout vícenásobně použitelnou raketu?
Autor: Stanislav Mihulka (12.01.2015)
Diskuze: