Měňavce podobný organismus leze tempem zhruba centimetr za hodinu a hledá potravu. V suchém vzduchu se její pohyb citelně zpomalí.
Tým japonských vědců vedený Toshiyukim Nakagakim z Hokkaidské university v Sapporu nechal hlenky lézt v laboratoři a v pravidelných intervalech na ně foukal suchý vzduch. Hlenky pokaždé poslušně přibrzdily.
Velké překvapení čekalo na vědce, když pokus skončil. Hlenky zpomalily pohyb ve chvíli, kdy měl přijít další závan suchého vzduchu. Zjevně si zapamatovaly pravidelný rytmus závanů a věděly, kdy mají čekat další. Někdy hlenky zpomalily ještě při druhém či třetím očekávaném závanu. Vědci měnili rytmus závanů, ale výsledek byl vždycky stejný. Hlenky se přizpůsobily změně a očekávaly další závany v souladu s novým rytmem.
Další překvapení čekalo na vědce, když nechali hlenku šest hodin bez jediného závanu suchého vzduchu.
Za tu dobu hlenka na předchozí závany zdánlivě zapomněla a pohybovala se opět stálým tempem. Stačil však jediný závan suchého vzduchu a hlenka si vzpomněla.
V očekávání dalšího závanu opět zpomalovala svůj pohyb přesně v rytmu předchozích „zapomenutých“ závanů.
Hlenka Physarum polycephalum je geneticky vybavena k měření času a má podobné vnitřní biologické hodiny jako jiné organismy včetně člověka. Díky nim může koordinovat svůj pohyb.
Nakagiki je přesvědčen, že v nitru hlenky „tiká“ různým tempem celá řada biologických hodin. Díky nim se dokáže jednobuněčný organismus přizpůsobit jakémukoli rytmu, zapamatovat si jej a předvídat ho. Výsledky pokusů s učící se hlenkou přinesl přední vědecký časopis Physical Review Letters.
Hlenka nepřekvapila vědce „intelektem“ poprvé. V jednom z předchozích experimentů využil Nakagiki sklonu hlenek „ukusovat“ najednou ze všech dostupných zdrojů potravy. Prokázal, že se hlenka natáhne mezi několika „krmítky“ tím nejhospodárnějším způsobem.
Dokáže přitom dokonce projít bludištěm. Nakagiki oddělil dvě návnady poměrně komplikovaným miniaturním labyrintem a sledoval, jak si hlenka poradí.
Mohla se bludištěm proplést čtyřmi různými cestičkami. Neomylně si vybrala tu nejkratší a ze slepých uliček nebo zbytečných „zajížděk“ její výběžky rychle „vycouvaly“.
VIDEO: Hlenka a dvě krmítka, z nichž jedno je živinami bohatší. (Kredit: Southernbiological)
„Nový objev jen rozšířil rejstřík úžasných věcí, které Physarum polycephalum zvládá,“ řekl v komentáři pro vědecký časopis Nature americký matematik Steven Strogatz z Cornell University.
Zdroje
Hokkaido University
How does an amoeba tackle some geometrical puzzles, Toshiyuki Nakagaki, Hokkaido Univ., Ryo Kobayashi, Hiroshima Univ
CCC - Biology web
Living specimens and supplies
Diskuze:
Zajimalo by me,
Jirka,2008-02-07 09:30:10
na co ji to je? Ze by na ni neco v prirode rytmicky foukalo?
Hlenka není měňavka
Jan Šimůnek,2008-02-06 20:24:32
Systematicky patří buď do hub nebo do živočichů (podle toho, přívrženci kterého z těchto názorů mají momentálně navrch).
To, co je v článku popisováno, je syncitium, jediná mnohojaderná buňka, která vzniká splynutím gamet. Většina druhů hlenek toto stádium ukončí vytvořením bakulky, v níž se vyvinou pýchavkám podobné plodničky (proto to zařazení do mykologie), z jejichž výtrusů se vyvinou měňavkám nebo bičíkovcům podobné buňky (proto to zařazení do živočichů), které po dvou splynou a vytvoří popsanou monstrozitu, jaká nemá moc obdob ani v rostlinné ani živočišné říši. Trochu to zvětšit a Vetřelec by se mohl jít klepat do kouta strachy :-)
...
Jirka,2008-02-06 21:18:41
No, a v některých systémech se řadí úplně mimo... Každopádně by mě zajímalo co na to genetika, protože podle toho fenotypu těžko kdo vymyslí nějaké smysluplné zařazení...
Klára Vaňková,2008-02-06 22:08:08
Však také autor hned v první větě upřesňuje: "Měňavce podobný organismus...." A dál se už píše coto je, já bych to autorovi neměla za zlé, mít v názvu přirovnání k něčemu,comá stejný způsob pohybu. Má to logiku.
meňavka?
Martin,2008-02-06 19:08:06
Ak sa nemýlim, tak slizovka (hlenka) nie je meňavka, a to, že sa na meňavku fyzicky a spôsobom pohybu podobá, na veci nič nemení.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
