Paleomišmaš 2/08  
Předchozí článek tohoto názvu byl věnován dinosaurům. Dnešní novinky se budou věnovat ostatním fosilním obratlovcům.


 
 

Krátce vrátíme na začátek roku 2007, kdy vyšlo první loňské číslo JVP. L. Barry Albright III., David D. Gillette a Alan L. Titus zde na stránkách 41-58 popsali nový druh plesiosaura z Kane County v Utahu pod názvem Palmula quadratus. Rod Palmula se zároveň stal typovým rodem nové podčeledi Palmulainae (v rámci čeledi Polycotylidae). Bohužel se záhy ukázalo, že toto jméno bylo již dříve použito Isaacem Leou (1833) pro rod křídového dírkonošce (Foraminifera), takže bylo nutné jej změnit. Albright et al. proto na stránce 1051 posledního loňského JVP opravili rodové jméno plesiosaura na Palmulasaurus a název podčeledi změnili na Palmulasaurinae.


Pokud si mohu dovolit malý rýpavý dodatek, tak docela dobře nechápu, jak se to mohlo autorům Albrightovi a kol. povést. V dnešní internetové době je možné si snadno zjistit zda náhodou nepojmenovávám stejným jménem jako někdo již dříve přede mnou. Ale to jen tak na okraj. Pánové autoři si pro příště určitě dají větší pozor. Je každopádně dobře, že k přejmenování došlo tak rychle. Např. oviraptorid Ingenia byl mongolským paleontologem Rinchenem Barsboldem pojmenován už v roce 1981 a na změnu čeká ještě dnes, přičemž všichni doufají, že se toho ujme sám Barsbold, protože nikdo nechce, abychom tu měli dalšího megapnosaura (který je možná nakonec ještě mladším synonymem rodu Coelophysis)...
Ale zpět k mořským plazům. Michael W. Caldwell a Alessandro Palci popsali nového bazálního mosasauroida ze svrchní křídy Slovinska. Fosilní materiál jediného známého jedince druhu Komensaurus carrolli, jak byl mosasauroid nazván, zahrnuje dobře zachovalý postkraniální skelet a části lebky. Druhové jméno bylo komensaurovi dáno na čest profesora paleontologie Roberta L. Carrolla, rodové jméno pak odkazuje k slovinské obci Komen. Za sebe si troufám říci, že více než publikace nového mosasauroida, mě na této obsáhlé práci zaujala podrobná fylogenetická analýza. Je vidět, že za vznikem studie stojí kus solidní práce. Na druhou stranu je to asi tak vše, co o tom můžu na populárně-naučném webu napsat, protože průměrně obeznámený čtenář, kterého bych zde zahltil překladem studie nebo výsledky předchozích analýz, přičemž bych se musel rozepsat na téma parafylie aigialosauridů, by z toho asi nic moc neměl. Těm, kteří by se chtěli více seznámit s problematikou bych pro začátek doporučil práci Alexandra Dutchaka „A review of the taxonomy and systematics of aigialosaurs“, publikovanou v roce 2005 v Netheralnds Journal of Geosciences (zájemcům mohu poslat mailem, stačí se ozvat). Teprve poté bych se pustil do Caldwella a Palciho.


Ale dále... Gloria Arratia a Annette Herzog popsaly nový druh paprskoploutvé ryby (Actinopterygii, Halecomorphi i.s.) ze švýcarské formace Prosanto. Prosantichthys buergini, jak byla nově popsaná ryba nazvaná, žila ve středním triasu (stupeň ladin). Zatímco rodové jméno odkazuje k formaci, ze které ryba pochází (+ „ichthys“ = řecky „ryba“), jméno druhové je poctou Tonimu Bürginovi.
 

 

Parapropalaehoplophorus septentrionalis (source: Velizar Simeonovski a Croft et al., 2007).

 

Teď už se ale nadobro vynoříme z vody a zavítáme do dnešních chilských And, do doby před přibližně 18 miliony let (spodní miocén). Tehdy zde žil mezi jinými i Parapropalaehoplophorus septentrionalis, bazální představitel čeledi Glyptodontidae, blízkých příbuzných dnešních pásovců. I když se může zdát, že si z nás autoři popisu parapropalehoplofora, Darin A. Croft, John J. Flynn a André R. Wyss, dělají dobrý den, rodové jméno nebylo „vycucáno“ z prstu. Autoři nám totiž tímto, možná trochu svérázným, způsobem dávají na vědomí, že se jedná o současníka a blízkého příbuzného známého rodu Propalaehoplophorus. Fosílie nového glyptodontida, které byly objeveny už v roce 2004, pocházejí z formace Chucal na severu Chile (odtud částečně druhové jméno – „septentrionalis“ = „severní“). Ačkoli se hmotnost zvířete pohybovala okolo 90 kg, patřil k menším zástupcům své skupiny. Největší glyptodontidi totiž dosahovali kolem 2 tun.

 

Autor článku provozuje stránky Wild Prehistory
Zdroj: Journal of Vertebrate Paleontology

Datum: 04.02.2008 00:56
Tisk článku

Související články:

Slavíme padesátiny nálezu Etiopanky přezdívané „Lucy“     Autor: Josef Pazdera (14.04.2024)
Fosilie stromu Sanfordiacaulis     Autor: Josef Pazdera (05.02.2024)
Xenusion – nejznámější a nejvzácnější fosilie z ledovcových souvků     Autor: Aleš Uhlíř (06.01.2024)
Podivuhodná Timorebestia byla gigantickou ploutvenkou kambrického oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2024)
Co odhalil genom živoucí fosilie z dob dinosaurů?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz