Zatímco profesor Chandra Wickramasinghe z Cardiff University v dopise pro prestižní lékařský časopis The Lancet rozvíjí teorii o tom, že koronavirus vyvolávající SARS je mimozemského původu, z Hongkongu přišla zpráva, podle které byl odhalen pozemský zdroj infekce. Měla by jím být cibetkovitá šelma druhu Paguma larvata obývající rozsáhlé oblasti jihovýchodní Asie. Ta patří spolu s dalšími pro Evropana celkem exotickými zvířaty k oblíbeným pochoutkám čínské kuchyně. U šesti cibetek prodávaných na trhu našli vědci koronavirus téměř totožný s koronavirem vyvolávajícím SARS (podle informace WHO má virus cibetek v dědičné informaci jen malý úsek navíc). To je celkem přesvědčivý důkaz, že jsou vědci při pátrání po původu choroby SARS na dobré stopě, protože původce SARS se lišil výrazně ode všech dosud známých lidských i zvířecích koronavirů.  Zpráva uveřejněná  internetových stránkách New Scientist ale hovoří i o mývalovcích nakažených týmž virem a o jezevci, který měl proti tomuto viru protilátky (to znamená, že jím byl nakažen a jeho imunitní systém se s koronavirem „popral“). Všechna zvířata se prodávala na trhu v jihočínské provincii Guangdong, kde má epidemie SARS zřejmě své kořeny. Sérum nakažených zvířat je schopno potlačit růst viru v laboratorních podmínkách podobně jako je tomu v případě séra lidí, kteří chorobu SARS přestáli. To je další důkaz blízké příbuznosti obou virů.

Zvířata vylučují virus trusem a sekretem v dýchacích cestách. Virem se od nich zřejmě nakazili trhovci nebo návštěvníci trhu. Přenos konzumací masa nakažených zvířat je pokládán za málo pravděpodobný. Přesto nemusí být cibetky původním zdrojem nákazy. Opět se musíme odvolat na několik let starý případ malajské epidemie smrtícího viru nipah, kterým se nakazili lidé od prasat (více než stovka lidí na nákazu virem tehdy zemřela), ale původním zdrojem byli tažní kaloni migrující mezi Malajsií a Austrálií. „Průchodem“  prasaty virus jen zvýšil svou „agresivitu“. Cibetky se živí kromě jiného i ptáky a hlodavci, takže přicházejí do těsného kontaktu s tělními tekutinami (např. krví) řady zvířecích druhů. Je možné, že primární zdroj infekce budeme muset hledat právě mezi těmito živočichy. V každém případě je tento objev velmi nadějným krokem pro zvládnutí choroby v její domovině. Dá se očekávat, že čínské úřady zarazí obchodování se zvířaty podezřelými z přenosu původce SARS a za porušení zákazu budou provinilce tvrdě trestat. Jistě se tak obchodování se zvířaty výrazně omezí, ale stoprocentně účinná tato opatření asi nebudou nikdy. Dokládá to příklad z likvidace tzv. „ptačí chřipky“ v Hongkongu v roce 1997, kdy bylo ve městě vybito více než milion kusů drůbeže, ale někteří lidé přesto drůbež před zdravotními komisaři schovali. Letos v lednu měli v Hongkongu opět dva smrtelné případy této chřipky, i když si mysleli, že ji spolu s drůbeží „vyvraždili“.

Znepokojivé zprávy přicházejí i z kanadského Toronta, kde SARS zřejmě jen dočasně ustoupil a nyní se opět vrací, protože s příznaky choroby bylo hospitalizováno hned několik lidí.

Sérum pacientů, kteří se uzdravili, je jedním z mála léků, které proti koronaviru zabírají. Podobně smrtící účinky má na virus i sérum zvířat nakažených blízce příbuzným virem. Pro léčbu lidí se zvířecí sérum z pochopitelných důvodů používat nebude, ale o příbuznosti lidského viru a koronaviru nalezeného u zvířat hovoří tento fenomén velmi výmluvně.

Cibetka druhu Paguma larvata je podezřelá z toho, že je zdrojem koronaviru vyvolávajícího u lidí SARS.