Zvětšit obrázek

Sirtuin (Kredit: Narture)

Tým amerických  výzkumníků z University of Rochester vedený Irfanem Rahmanem zkoumal ve spolupráci s finskými kolegy plíce kuřáků a nekuřáků. Narazili přitom na jeden podstatný rozdíl. Kuřáci mají v plicích výrazně utlumený gen SIRT1, podle kterého se syntetizuje bílkovina sirtuin. Rahmana a jeho tým zajímalo, jaké to může mít následky. Zjistili, že pokles hladiny sirtuinů vede v plicích k oslabení produkce bílkoviny Nrf2, která spouští v tomto orgánu celou řadu ochranných, čistících a ozdravných procesů. To je zřejmě jeden z důvodů, proč jsou plíce kuřáků tak náchylné k infekcím, zánětům i nádorovému bujení. Úbytek sirtuinů a bílkoviny Nrf2 se významně podílí na vzniku tzv. chronické obstruktivní nemoci plic, při které se v důsledku zánětů snižuje průchodnost plic a pacientům se špatně dýchá.

Zvětšit obrázek

Irfan Rahman, University of Rochester

Rahman výsledky své studie zveřejněné v lékařských časopisech American Journal of Respiratory Critical Care Medicine a v American Journal of Physiology shrnuje konstatováním, že proces stárnutí běží v plicích kuřáka mnohem rychleji.

„Může vám být pětačtyřicet a můžete vypadat úžasně. Ale pokud jste kuřák nebo bývalý kuřák, mohou vaše plíce vypadat na šedesát, protože byly vystaveny nepříznivým účinkům mnoha chemických látek,“ říká Rahman. 
Sirtuiny sehrávají zásadní roli v mnoha chorobných procesech, například při zánětech nebo při nádorovém bujení. Jejich zvýšená produkce naopak organismu svědčí. Vědci dokázali s pomocí sirtuinů výrazně prodloužit život nejen kvasinkám, muškám octomilkám nebo drobným červíkům Caenorhabditis elegans, ale i laboratorním myším. To dokazuje, že sirtuiny plní ochrannou roli i u savců a mají pozitivní vliv i na zdraví člověka. S nadsázkou se proto hovoří o sirtuinových genech jako o genech mládí.

Sirtuiny mění  stav bílkovin, na kterých je v jádru buněk namotána DNA. Dvojitá šroubovice se pak těsněji utáhne kolem bílkovin a geny jsou méně aktivní. Takto „sbalená“ DNA je odolnější k poškození. Sirtuiny mohou stát v pozadí příznivého efektu tzv. mediteránní diety, která je sice poměrně bohatá na tuky, ale konzumenty přesto nevystavuje zvýšenému riziku onemocnění srdce a cév. Součástí diety i je střídmá konzumace červeného vína, které obsahuje látku resveratrol. Ta zvyšuje v organismu produkci sirtuinů a má pozitivní vliv na zdravotní stav.

Rahman začal s testy, při kterých se pokouší podáváním čistého resveratrolu napravit poškození plic u kuřáků. Cílem je ulevit lidem s chronickou obstruktivní nemocí plic. Dnes trpí touto chorobou ve vyšším věku zhruba každý desátý člověk. Jen v USA je s ní postiženo 23 milionů lidí. Podle epidemiologických prognóz by se měla chronická obstruktivní nemoc plic vyšplhat do roku 2020 na třetí příčku mezi příčinami úmrtí. 

 

Stáčení vína v Egyptě, 1450 let před Kristem

Víno v tabletě
Americký biolog David Sinclair z Harvard University v roce 2006 odhalil, že látka resveratrol obsažená v červeném víně zvyšuje aktivitu ochranných enzymů sirtuinů, jež chrání buňky před stárnutím.

 

Zároveň ale spočítal, že vysoce účinnou dávku resveratrolu  by člověk získal až vypitím tisícovky láhví červeného vína. Jeho soukromá firma Sirtis proto začala hledat molekulu, která by měla účinky resveratrolu v mnohem menším množství. Sinclairovi a jeho spolupracovníkům se nedávno podařilo odhalit látku, která mobilizuje sirtuiny s tisíckrát vyšším účinkem než reveratrol. Je to jako kdyby se resveratrol z tisícovky láhví vměstnal do jediné tabletky.

„Nově získaná molekula pro nás představuje skutečný milník,“ řekl ředitel Sirtisu Christopher Westphal. „Jde o první molekulu, která byla vyvinuta, aby působila ne geny, které řídí proces stárnutí. To je také důvod, proč věříme, že se tato látka uplatní při léčbě nemocí, jež jsou běžné ve vyšším věku, například při léčbě cukrovky druhého typu.“
Westphal se nemýlí. Při laboratorních testech měla nově objevená molekula pozitivní vliv na zdraví obézních myší, které jsou podobně jako lidé s nadváhou k cukrovce druhého typu vysoce náchylné.