Zástupci Světové zdravotnické organizace (WHO) si posteskli, že 60 až 80% nových případů SARS v Pekingu nelze vystopovat ke zdroji nákazy. Jednoduše řečeno – neví se, od koho se tito lidé nakazili. Existuje důvodné podezření, že mnozí z těchto lidí SARS nemají a onemocněli jinou chorobou s velmi podobnými příznaky. Zatím se nedaří vyřešit tuto záhadu ani s pomocí genetických testů detekujících v těle pacienta původce choroby – virus ze skupiny koronavirů.
David Heymann z WHO k tomu říká: „Bohužel, diagnostické testy na tento koronavir zatím nepracují bez chyby.“

Opět se vynořily spekulace, že SARS může být vyvolán i jinými viry, než je dnes obecně uznávaný původce z řad koronavirů.

Klaus Stöhr z WHO to ale odmítá. „Fakt, že se nedaří vystopovat původ nákazy v Číně vyplývá z tamější celkově komplikované situace,“ tvrdí Stöhr. „Když se kolem vás jako houby po dešti objevují stále nové a nové případy SARS, nemůžete mít situaci pod kontrolou a  ztrácíte přehled. Přesně to se teď děje v Pekingu.“

Případy lidí, kteří mají SARS a nebyl u nich zjištěn koronavirus přičítá Stöhr nízké citlivosti stávajících diagnostických testů. Výsledky pokusů na makacích nakažených experimentálně koronavirem hovoří výmluvně ve prospěch názoru, že SARS je vyvolán právě tímto virem. V pokusu byla použita jen 4 zvířata, ale u všech se rozvinulo onemocnění k nerozeznání podobné SARS u lidí.

Mezitím se podařilo prokázat, že hlavním způsobem přenosu koronaviru jsou velké kapénky hlenu, které se dostanou člověku do plic nebo na sliznici nosu. V této souvislosti se jeví zákaz plivání v Pekingu jako velmi moudrý. Číňané jsou přesvědčeni, že v nemoci není nic zdravějšího, než si každou chvíli pořádně uplivnout, protože se tak tělo zbavuje všeho škodlivého. Nakolik je přesvědčí osvětová kampaň a hrozba pokuty ve výši 25 dolarů za každý plivanec, to ukáže čas. 

V této souvislosti ale stále není jasné, jak se virus dostává hluboko do plic, protože jiné podobně šířené viry obvykle uvíznou v horních cestách dýchacích. Původce SARS je zřejmě schopen „sešplhat“ až do plicních sklípků.  Nelze vyloučit, že proniká z horních cest dýchacích do krve a do plicních sklípků se dostává krevním řečištěm. Šíření koronaviru kontaminovanou stolicí či močí je v současnosti považováno za nepravděpodobné. Výjimkou byl hongkongský obytný blok Amoy Gardens, kde došlo k rozptýlení viru z moči a stolice z poškozených odpadních trubek  do ovzduší a vytvořil se tu infekční aerosol. Takové podmínky jsou však podle mínění epidemiologů skutečně výjimečné.

Velkou záhadou zůstávají „superšířiči“ tedy pacienti schopní nakazit desítky či stovky lidí. Zvažuje se, nakolik by k tomu mohl přispět „souběh“ dvou infekcí, např. SARS a „obyčejné“ chřipky. V dědičné informaci „superšířičů“ se nenašlo nic zvláštního a zdá se, že nejsou pro svou roli „fontány“ viru nijak dědičně disponováni.

„Neplivej!“ vyzývá plakát v jednom z pekingských podchodů. Zabere osvětová kampaň a pomůže zdolat chorobu SARS v čínské metropoli?

Desinfekce zaplivaných pekingských ulic není jednoduchá.