Podle kanadského ministra zemědělství Lyle Vancliefa bylo stádo, z kterého nemocná dojnice pochází, dáno do přísné karantény.
„Postižené stádo bude utraceno, jakmile budeme mít k dispozici všechny vzorky. Pokud bychom šetřením došli k podezření, že se choroba rozšířila i do jiných stád, jsme rozhodnuti likvidovat i tato stáda,“ prohlásil Vanclief na televizní tiskové konferenci v Edmontonu. Už to, že ministr promluvil k národu z televizní obrazovky, naznačuje, jak závažnou událostí první případ BSE pro Kanadu je. Postižené stádo čítá 1000 kusů, ale s jeho likvidací nebude nikdo váhat. Ekonomické dopady případného rozšíření BSE by byly pro Kanadu velmi citelné. USA už zakázaly dovoz přežvýkavců a jakýchkoli produktů od těchto zvířat z Kanady. Ekonomové si stýskají, že kanadská ekonomika dostala po epidemii SARS v Torontu další citelnou ránu pod pás. Canadian Cattlemen Association konejší obyvatele Kanady. Její představitelé zdůrazňují, že BSE se nešíří ze zvířete na zvíře a že byla přijata všechna potřebná opatření, aby se choroba nešířila.
Ministr zemědělství se národu zaručil, že se maso nakažené krávy nedostalo na pulty obchodů. Skončilo v kafilérii. To není pro Kanaďany ta nejlepší vizitka, i když je u nich zakázáno krmit přežvýkavce krmivy s obsahem bílkovin získaných zpracováním živočišných odpadů v kafilériích. Jejich sousedé v USA měli nedávno obrovské potíže s uklidněním farmářů i veřejnosti poté, co se do krmiva pro dojnice omylem dostala příměs masokostní moučky. Taková nedopatření totiž nikdy nelze vyloučit. Kanadský způsob boje s BSE systém „všem hlavy dolů“ vypadá sympaticky a razantně, například ve srovnání s naším postupem, kdy jsou ve stádě utraceni jen potomci a vrstevníci nakaženého kusu. Ale právě s tímto přístupem má Amerika velmi neblahou zkušenost při likvidaci skrapie u ovcí. Toto prionové onemocnění bylo po druhé světové válce importováno do USA z Británie a tvrdý postup s likvidací stád, kde se vyskytl nakažený kus, vedl jen k tomu, že farmáři tajili nákazu do posledního možného okamžiku. Šíření skrapie se tak nezabránilo, spíše naopak. Nakonec se USA rozhodly tuto „tvrdou cestu“ opustit jako neefektivní.
Virový původ spongiformních encefalopatií?
Autor: Jaroslav Petr (15.02.2007)
Nový kmen prionu
Autor: Jaroslav Petr (23.10.2006)
Test umožní zjistit kolik lidí se nakazilo BSE
Autor: Josef Pazdera (07.07.2006)
Skot odolný vůči nemoci šílených krav
Autor: Josef Pazdera (27.04.2006)
Je příčinou rozšíření choroby BSE zkrmování lidských ostatků?
Autor: Josef Pazdera (07.09.2005)
Diskuze:
BSE je v Kanadě
Jaroslav Petr,2003-05-22 12:42:33
První případ BSE v Kanadě otřásl i kanadským dolarem a cenu akcií McDonaldů srazil o 7%. Je jasné, že Kanada bude mít v důledku výskytu BSE značné ekonomické potíže. O to zajímavější by bylo zjistit, jak se do nich dostala. Nikdo už zpětně nikoho z ničeho neusvědčí. Nemocný kus byl starý 8 let. V této souvislosti není bez zajímavosti, že v roce 1993 a 1994 kulminoval vývoz masokostní moučky z Velké Británie mimo země EU (ty už britskou masokostní moučku dovážet zakázaly). Vyváželo se jí skoro 30 000 tun ročně a ještě v roce 1995 se jí mimo EU vyvezlo z Británie asi 12 000 tun. To vše za dumpingové ceny. Velká část skončila v Asii a např. výskyt BSE v Japonsku má zřejmě tyto kořeny. Všechno ale šetřiví Asijci skoupit nestačili a prostřednictvím nejrůznějších čímanů se mohla priony kontaminovaná "masovka" zatoulat ledaskam. Dokonce i do krmiv pro skot v zemích, kde se s masokostní moučkou krmit nesmělo. Ale to stále jenom spekulujeme.
BSE, Burza v Chicagu
Josef Duben,2003-05-21 23:41:34
Z veterinárního hlediska není jasné, jakým způsobem se mohlo zvíře nakazit, a zřejmě i v Kanadě budou probíhat vzrušené diskuse, jak to bylo možné. Vzhledem k tomu, že k nakažení došlo před skoro osmi lety, lze nyní těžko s jistotou říci něco určitého, podobně, jako tomu bylo u nás i v dalších státech, kde je výskyt BSE sporadický a masokostní moučky nebyly v krmení pro skot používány.
Každopádně okamžitě zakázaly dovoz kanadského hovězího masa USA a Japonsko, přičemž roční vývoz hovězího masa z Kanady do USA se pohyboval kolem půl třetí miliardy dolarů. Prakticky 70 % produkce totiž směřovalo z Kanady právě do Spojených států.
Informace o první šílené krávě v Kanadě vzápětí zatřásla trhem hovězím, okamžitě též klesly akcie některých nadnárodních firem a ceny hovězího masa na burze v Chicagu rovněž výrazně poklesly.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce