Zvětšit obrázek

Rentgenový snímek Westerlund 2 (Chandra). Nízkoenergetické rentgenové záření (červené), středněenergetické rentgenové záření (zelené) a vysokoenergetické rentgenové záření (modrá); jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy - dvojhvězda WR20a. Kredit: NASA/CXC/Univ. de Liège/Y. Naze et al

Rentgenová observatoř Chandra (NASA) pomáhá odkrýt tajemství 1 až 2 milióny let „staré“ hvězdokupy Westerlund 2, která leží ve vzdálenosti asi 20 000 sv.l. v souhvězdí Lodní kýl (Carina) na jižní obloze.

Zvětšit obrázek

Rentgenový a infračervený snímek Westerlund 2 (Chandra a Spitzer). Kredit: X-ray: NASA/CXC/Univ. de Liege/Y. Naze et al; IR: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Wisconsin/E. Churchwell)

Protože je zahalena prachem a plynem, patřila dosud mezi záhadné objekty v naší Galaxii. Nyní infračervené a rentgenové přístroje překonaly toto zastínění a astronomové spatřili nejžhavější, nejjasnější a nejhmotnější hvězdy. A hvězdokupa Westerlund 2 se stala jedním z nejzajímavějších objektů v Mléčné dráze.

Snímek hvězdokupy Westerlund 2, pořízený rentgenovou observatoří Chandra (NASA): červená (nízkoenergetické rentgenové záření), zelená (středněenergetické rentgenové záření) a modrá (vysokoenergetické rentgenové záření). Dobře je viditelná velmi vysoká hustota hmotných hvězd.

Nejzajímavějším objektem v hvězdokupě Westerlund 2 je velmi hmotná dvojhvězda WR20a, která je na snímku viditelná jako jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy. Dvojhvězdný systém tvoří dvě horké (asi 40 000 K), mladé Wolf-Rayetovy hvězdy o hmotnostech 82 a 83 hmotností našeho Slunce a jejich poloměry se odhadují zhruba na 20 poloměrů Slunce.

Zvětšit obrázek

Infračervený snímek Westerlund 2 (Spitzer). Kredit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Wisconsin/E. Churchwell)

Téměř se dotýkají a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 3,7 dne. To vede k neustálému bouřlivému uvolňování hvězdného větru. Husté toky plazmy, proudící od obou masivních hvězd, se srážejí a produkují intenzivní rentgenové záření.

Zvětšit obrázek

Westerlund 2 (ilustrace). Kredit: David A. Aguilar, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

„Wolf-Rayetovy hvězdy jsou pravděpodobně předchůdci extrémně mohutných výbuchů známých jako gama záblesky,“ řekl Alceste Bonanos (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).

Wolf-Rayetovy hvězdy jsou superhmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (pouze několik málo miliónů let). Čím je hvězda hmotnější, tím žije kratší dobu. Nejdříve ukončí svůj život hmotnější hvězda jako extrémně jasná supernova – jádro se zhroutí a obálka je naopak odhozena do okolního vesmíru, který obohatí o další prvky. I přes vzájemnou blízkost druhá hvězda přežije, aby ji později stihl stejný osud.

„Je důležité studovat tyto supermasivní hvězdy. Pomůže nám to zlepšit modely formování hvězd a také bychom mohli odhalit spojení mezi supernovami a gama záblesky,“ řekl Krzysztof Stanek (CfA).

Infračervený a optický obraz Westerlund 2 (H.E.S.S). Kredit: Elysandra Figueredo (CTIO)

Snímky Westerlund 2 z jihoafrické gama observatoře H.E.S.S, vpravo překryto radiovým obraz z dalekohledu MOST ( Molonglo Observatory Synthesis Telescope).  Kredit: H.E.S.S

Zdroj: Chandra