Zvětšit obrázek

Dvojčata Olivia a Isabella. Jejich buňky poskytly rozhodující důkaz, že za jejich náchylnost k rakovině může genetická porucha a rakovinové kmenové buňky. (Kredit: University of Oxford)

Zlom v poznání leukémie přichází z Oxfordu. Vědci na tamní universitě měli možnost studovat dvojčata Olivii a Isabellu. Šlo o Dvojčata ve věku čtyř let. Jedno z nich onemocnělo leukémií. Obě dvojčata měla v krvi vysoké počty předleukemických kmenových buněk.  Buňky o kterých zde mluvíme, jsou buňkami, které podobně jako normální kmenové buňky, zůstávají uspané v kostní dřeni a čekají. Zatímco zdravé kmenové buňky dávají po probuzení vznik zdravým krevním buňkám, předleukemické kmenové buňky, pokud se probudí, dají vznik plnohodnotným leukemickým kmenovým buňkám, které se velmi rychle množí v leukemické buňky.

Na Oliviinim neštěstí se vědci učili. Ověřili si, že je nutné sledovat, zda léčba akutní leukemie vede k přetrvávání tohoto typu buněk v organismu, nebo k jejich vymizení.

Tariq Enver , MRC Molecular Haematology Unit, Oxford

Profesor Tariq Enver z oddělení molekulární hematologie v Oxfordu, věc komentuje následovně. Snahou lékařů musí být účinně napadnout leukemické buňky, ale stejně tak kmenové leukemické buňky. Zákrok je potřeba provádět tak, abychom nezpůsobili víc škody než užitku. Případ Olivie takovým příkladem nešťastného řešení je. V době provádění chemoterapie přišla dívenka o zrak. V chemoterapií oslabeném organismu u ní propukla infekce a ta ji připravila o zrak.
 

Vědci pátrali po původu rakovinových kmenových buněk a dopídili se až do stádia, ve kterém došlo k nenormálnímu spojení dvou genů. K takové poruše může dojít během těhotenství matky. Fúze genů má v těchto případech za následek tvorbu hybridního proteinu (TEL-AML1). Tato genetická porucha spouští děje, jež vedou v to, že buňky se stanou leukemické. Na tyto závěry mají vědci důkaz. Gen, který detekovali u dvojčat a o němž předpokládali, že za to může (šlo o zmíněný gen TEL-AML1), vložili do zdravých lidských krevních buněk. Takto upravené lidské buňky pak přenesli do myší. Šlo o speciální myši, kterým nefunguje imunitní systém a které neodhojují cizí buňky. Po čase se ukázalo, že u těchto myší, kterým do oběhu vědci buňky s pozměněným genomem vstříkli, tak se jim v jejich kostní dřeni vytvořily lidské předrakovinové buňky. Šlo o stejné buňky, jako ty, které se vyskytují v kostní dřeni dvojčat. Tento poznatek je pokládán za potvrzení souvislosti mezi genetickou poruchou a leukémií.

Pramen: University of Oxford