S kým máme tu čest
Normální chřipka má úmrtnost okolo desetiny procenta, Španělská mezi 13-25%, SARS okolo deseti procent. U Eboly se udává 70 až 80% a u Eboly kmene Zaire 90%.
Virus Eboly je poměrně odolný a šíří se všemi tělními tekutinami, tedy i potem, slinami,...
Ebola je z pohledu infekčnosti ze stejného pytle jako černé neštovice Marburg nebo antrax. Proto by nás nemělo překvapit, že s virem může pracovat na celém světě jen několik málo laboratoří. Jde o pracoviště, která splňují nejvyšší bezpečnostní podmínky pro práci s materiálem zařazeným do skupiny BSL 4 - biosecurity level 4. Poznámka na okraj – víte, že mezi dvěma desítkami světových laboratoří, které s materiálem kategorie BSL 4 pracují, je i Centrum biologické ochrany v Těchoníně, nedaleko Hradce Králové?
Inkubační doba Eboly je většinou 3–10 dnů. Nemoc začíná jako chřipka - bolestmi svalů, kloubů, horečka. Pak virus začne rozkládat tkáně, na kůži vznikají krvavé skvrny a postupně selhávají funkce životně důležitých orgánů. Pacient umírá během několika dnů. Virus je po celou dobu vylučován kůží a všemi tekutinami. Kontakt s nemocným je velice riskantní.
Ebola beránek
Ve Sborníku Národní akademie věd USA se nyní objevil článek, ve kterém se píše, že odebráním jednoho genu Ebola ztrácí schopnost se množit.
To je velmi zajímavá informace. Pokud tedy lze Ebolu uchovat živou a bez rizika, že by mohla být pro své okolí infekční, potom nehrozí nebezpečí infekce a s tímto virem bude moci pracovat i běžná laboratoř. Výzkum by tím získal šanci se konečně pohnout kupředu a účinné vakcíny proti různým kmenům tohoto viru by na sebe jistě nenechaly dlouho čekat.
Wiskonsinský tým vědců, kteří za publikací stojí, tvrdí, že u viru Eboly objevili systém, kterým jsou schopni bezpečnou práci s virem zajistit. Klíčem k tomu jak ze zabijáka udělat beránka, je jeden z osmi genů Eboly, nazvaný VP30. Bez proteinu, který má tento gen za úkol tvořit, se virus není schopen zkompletovat, není schopen se v buňce pomnožit.
Virus, který se nemnoží, je k ničemu. Proto vědci hovoří o systému. Ten má za úkol zajistit, aby virus nevyhynul. Důležitou úlohu v tomto systému hrají buňky z ledvin opic. Ty se ke kultivaci virů používají často. Vědci je tentokrát upravili tak, aby buňky chybějící virový protein tvořily i bez pokynu (genu) z viru. Tyto buňky se nemusí chovat ve „formě opic“ (tedy živých zvířat), ani se z nich nevyoperovávají ledviny. Buňky z ledvin lze uchovávat v tkáňové kultuře a množit je podle potřeby. Pokud jsou tyto buňky infikovány upraveným virem Eboly, množí se v nich i virus. Bez těchto speciálních buněk virus ale nepřežije a proto není přenosný ani na člověka.
Aby vědci prokázali bezpečnost tohoto systému, provedli tucty pokusů, při kterých se snažili pomocí infikovaných opičích buněk nemoc přenést na další organismy. Bezvýsledně.
Co kdyby?
Ne všichni virologové jsou o bezpečnosti nové Eboly zcela přesvědčeni. Mezi skeptiky patří také Susan Fisher-Hochová z University of Texas Health Science Center at Houston.
Tato profesorka virologie patří mezi přední odborníky na Ebolu. Ví dobře, co dokáže. Sama s ní v osmdesátých letech v britské laboratoři pracovala. Vědkyně prohlásila, že by musela mít k dispozici více důkazů, aby uvěřila, že modifikovaný virus je zcela bezpečný. Námitku upřesňuje slovy: Přesvědčily by mne jen pokusy na opicích, které by neonemocněly ani v případě, že by byly vystaveny vysokým dávkám tohoto viru“.
Přírodním rezervoárem eboly jsou kaloni
Autor: Jaroslav Petr (03.12.2005)
Diskuze:
EBOLA: co by mělo smysl zkoumat?
Jarda,2008-01-28 13:39:29
Důvod citlivosti DOMORODÉHO obyvatelstva k infekci a vysoké úmrtnosti. Který kofaktor? koinfekce? se podílí?
ale
mikjs,2008-01-26 08:56:05
ved o to vobec nejde, ci robit pokusy na zvieratacha alebo na ludoch - tam je to jasne. Skor ide o potrebnost tychto pokusov ...
Aj ked ja mam pocit, ze mnohe firmy keby neboli kontrolovane by nezavahali ani chvilu a zobrali by tu matku od troch deti a kludne by na nej tie testy vykonávali. Ak sa to uz aj niekde v tretom svete nedeje. Ak by islo o moralku a nie o prachy tak by sa predsa nemoli predavat ludske organy na ciernom trhu. To predsa nemozu robit len ganstry - ty by ich asi samy
nevoperovali.
Máte pravdu v tom,
Jan Šimůnek,2008-01-26 12:04:05
že německá I.G. Farben za války kupovala polské ženy po tuším 30 markách za kus (mrkněte se do Bergiéra, tam je to podrobněji) a dělala na nich pokusy. Ovšem jedním z důvodů tohoto počínání byl fakt, že Hitler byl milovník zvířat a pokusy na zvířatech silně restringoval.
Vie niekto povedať
robert,2008-01-25 09:33:49
koľko ľudí sa ročne na celom svete nakazí Ebolou a koľko ich na ňu umrie? Je Ebola naozaj tak závažné a rozšírené ochorenie, že sa na nájdenie lieku proti nej oplatí riskovať výskumom v "bežných" laboratóriách, alebo je to len "vedecky zaujímavá" téma, práve pre jej vysokú infekčnosť?
epidemie eboly
jarda petr,2008-01-28 04:14:12
Epidemie eboly jsou ve srovnání s AIDS nebo malárií skutečně "maličkosti". Stovky obětí, nejvýše tisíce. Je ale otázka, zda máme právě proto nad ebolou mávnout rukou. Existuje dokonce termín "neglected diseases" čili opomíjené choroby. Těmi onemocní tak málo lidí, že se je "nevyplatí" zkoumat a vyvíjet proti nim lék. Nekupovalo by ho dost pacientů a nezaplatil by se drahý výzkum, vývoj a testy. Ale řekněte to těm, kdo těmito chorobami trpí. Ti je jaksi "opominout" nemohou. A kde bychom měli vést tu hranici mezi chorobami, které ještě zkoumat budeme, a těmi, které je správné opomíjet. Ochránci přírody a zvířat by možná připojili, že ebola ohrožuje i gorily a šimpanze. Jejich ochrana by možná byla pro mnohé lidi celkem paradoxně pádnější důvod pro boj s ebolou než vyhlídka na záchranu života stovek či tísíců lidí kdesi v Kongu. Žijeme ve zvláštním světě.
nakažlivost Eboly je vybájená
Jarda,2008-01-24 14:08:43
Riziko nákazy pro člena domácnosti, který se v naprosto divokých podmínkách stará o nemocného = 20%
Riziko pro člověka mimo endemickou oblast = pravděpodobně nulové nikdo dosud neonemocněl. pravděpodobně je nutný nějaký další faktor asi koinfekce - parazitární - k tomu, aby se člověk nakazil a onemocněl. Pak je ovšem smrtnost vysoká.
v tom to je
jarda petr,2008-01-28 04:18:56
V tom to je. Riziko se hodnotí podle pravděpodobnosti, s jakou ona riziková událost přijde, a podle následků, které vývolá. I fenomény málo pravděpodobné leč s tragickými či katastrofickými následky jsou proto považovány za vysoce rizikové. Představa, že kdo nechce, ten se nenakazí, by ale byla zkreslená. Velmi častými obětmi jsou zdravotníci, kteří se starají o nemocné v nemocnicích, i když vědí, že jde o ebolu a dobře vědí, co umí.
Domnělá příšerná nakažlivost II.
Jarda,2008-01-28 13:37:45
No, ti zdravotníci se prostě starali ŠPATNĚ. Nedodržení elementárních pravidel asepse, používání jednorázových stříkaček 100 a více krát po jejich vypláchnutí horkou vodou, naprostý nedostatek kvalifikace a tak... vedou nakonec k tomu, že takto pracující personál opusí \\"nemocnici\\" kde \\"si\\" rozšířil infekci - a je nahrazen personálem kvaluifikovaným což problémy VŽDY VYŘEŠÍ. Je tedy omyl koncepce viru predátora, který niči okolí jako jedovatý plyn, ale nekvalifikované a z našeho hlediska zcela ledabylé péče v oblasti nosokomiálních (v prostředí nemocnic se šířících) infekcí. Chce to studovat primární zdroje. Tím neříkám, že na poli třeba SARS nebo varioly je v tomto ohledu vše vyřešeno!
klídek
jarda petr,2008-01-24 04:20:11
Jestli máte někde na universitě nebo ve výzkumném ústavu virology a právě jste se vyděsili vizí, že si teď budou hrát od rána do večera s ebolou, tak můžete zase klidně spát (i bádat). Geneticky upravená ebola není určena pro práci v běžné laboratoři. Jde o to, aby se s ní nemuselo pracovat výhradně v laboratořích s nejvyšší úrovní zabezpečení, protože těch je na světě skutečně jen pár. Výzkum tak nepříjemně vázne. Teď se bude moct jít s ebolou do laborek, které jsou o stupeň a výhledově možná i o dva stupně "méně bezpečné". Ale pořád to budou laboratoře s hodně tvrdým režimem a důkaldným zabezpečením. Bohužel, přednost bezpečného kmene eboly je zároveň i jeho slabinou. Nebude s ním možné provádět například pokusy na zvířatech, protože ta budou této verzi viru zřejmě odolávat. Řešením by byla zvířata geneticky modifkovaná tak, aby produkovala potřebný virový protein. Ale genetickou modifikaci primátů a jejich následnou infekci ebolou by asi "přátelé" zvířat neskouskli a provedli by na výzkumné centrum či jeho zaměstnance atentát. Možná semtexem, ale možná taky geneticky nemodifikovanou, zcela "přírodní" ebolou.
Dokázal bych si představit virus,
Jan Šimůnek,2008-01-24 12:42:27
který by ten chybějící gen Ebole dodal, a ona se pak mohla na nakaženém organismu množit. Asi jako virus hepatitidy D (kdysi dávno "delta agens") na játrech napadených virem hepatitidy B.
"Přítel zvířat" pro pana Petra
cucil,2008-01-24 20:12:49
Čtu s oblibou vaše články, ale poněkud mě zaráží jak se občas navážíte do lidí, kteří testování léků na zvířatech nepovažují za něco samozřejmého a kterým vadí utrpení jiných tvorů. Nepřijde Vám, že testování zvláště na primátech, kteří jsou nám tak podobní, alespoň trochu neetické?
Můžeme mít rádi zvířata,
Jan Šimůnek,2008-01-24 21:20:13
ale s jejich bezhlavou ochranou "za každou cenu" musíme končit v okamžiku reálné hrozby, že se bude něco spontánně "zkoušet" přímo na lidech. Stálo by to asi za delší komentář nebo samostatný článek, ale ochrana zvířat je činnost vysoce kontraproduktivní a jednoznačně škodlivá (a lze vcelku rozumnými a věrohodnými způsoby dovodit, kolik na ni zahyne v Česku ročně lidí).
přátelé zvířat
jarda petr,2008-01-25 04:03:30
Vědec nejde do práce s tím, že by se těšil, jak zase bude ubližovat zvířatům. Když to jde, dělá na všem jiném jen ne na zvířatech. Když už pro nic jiného, tak proto, že pokusy se zvířaty jsou ty nejdražší experimenty. Pak jsou ale situace, kdy je volba pro člověka s elementárními etickými normami celkem jednoznačná. Buď pořádně otestuje novou vakcínu na zvířatech a sníží riziko utrpení a smrti pro lidi, nebo bude zvířata šetřit a provede masový experiment na lidech. Já jsem vždycky pro první možnost. Situace nestojí tak, zda dělat nebo nedělat pokusy na zvířatech. Vybíráme si mezi utrpením zvířat a lidí. Vám to možná bude připadat zvrácené, ale já dávám před zvířaty přednost lidem. A ve své zvrácenosti jdu tak daleko, že upřednostnění člověka před zvířetem považuji za etické. Opačný názor - zachráníme zvířata, i kdybychom měli kvůli tomu vyvraždit lidi - mi přijde neetický. Do zastánců tohoto názoru se, jak říkáte, "navážím". Ale uznávám, že tento názor zdaleka nesdílí všichni. Ve světě se v poslední době objevila řada útoků na vědce, kteří experimentují na zvířatech. Navzdory tomu, co se tvrdí mezi tzv. ochránci zvířat, není pravda, že experimenty na zvířatech jsou zbytečné a lze je snadno nahradit pokusy na buňkách (ty se musí zvířeti odebrat a kultivovat v médiu obsahujícímu obvykle telecí fetální sérum - takže i tam je "utrpení" zvířat) nebo počítačových modelech. Asi se shodneme na tom, že matastázující nádor je průšvih. Jak chcete zkoumat tvorbu metastáz a boj s metastázami na buněčné kultuře nebo v počítači? Na to prostě potřebujete celé zvíře! A nebo si stoupnete před mámu od tří dětí, která má metastázy nádoru prsu a řeknete jí do oči: "Milá paní, výzkum léčby vašeho onemocnění jsme zastavili, abychom neubližovali zvířatům. Já věřím, že se vám s tímhle vědomím umírá dobře. Vaše děti to jistě také přivítají."? Je to opravdu menší zvrácenost než experimenty na zvířatech?
A ještě nakonec. Sám experimentuji s prasečími vajíčky odebíranými na jatkách z poražených prasnic.
Věřím, že nám zachováte přízeň, i když se možná v názoru na pokusy na zvířatech neshodneme.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
