Nové hvězdy vznikají z oblaků prachu a plynu, které se postupně smršťují. Materiál, který není využit pro tvorbu samotné hvězdy, ji obklopí v podobě disku. Z tohoto disku se posléze mohou vytvořit planety a další tělesa tak, jak je pozorujeme například právě v naší Sluneční soustavě. Po uplynutí určité doby je planetární soustava zformována a postupně také vyčištěna od zbytku materiálu, který nebyl využit. To trvá maximálně několik desítek milionů let a poté již není z čeho nové planety tvořit.
Nicméně nyní astronomové narazili hned na dvě hvězdy, které ukazují trochu jiné zvyklosti. Na první pohled vypadají skutečně jako mladé hvězdy, v jejichž okolí možná i probíhá tvorba planet. BP Piscium v souhvězdí Ryb i TYCHO 4144 329 2 v Velké Medvědici vykazují známky akrece plynu, rozsáhlé disky tvořené prachem a plynem i výrazný přebytek infračerveného záření. U BP Piscium je navíc pozorovatelný výtrysk plynu. To vše tvoří přímo ideální prostředí pro tvorbu planetesimál, které se později slepují do větších útvarů.
„Všechny tyto charakteristiky se natolik hodí k mladým hvězdám, že bychom očekávali, že i tyto dvě hvězdy jsou mladé,“ říká o hvězdách Carl Melis (University of California, Los Angeles). Pohled na další data ale ukazuje, že tomu tak není.
Skutečné stáří obou hvězd prozrazují především jejich spektra. Typickým případem je zastoupení lithia. Tento prvek je relativně dost zastoupený u mladých hvězd. Ovšem v případě hvězdy BP Piscium spektra ukazují, že lithia je zde sedmkrát méně než by astronomové u mladé hvězdy srovnatelné hmotnosti očekávali. „Neznáme způsob jak dosáhnout takto malého zastoupení lithia pokud by BP Piscium byla mladá hvězda,“ dodává Carl Melis. Jedinou možností podle vědeckého týmu je, že lithium bylo jednoduše „zpracováno“ tak, jak tomu bývá u starších hvězd.
I další spektrální charakteristiky potvrzují, že věk je neúprosný nejen u hvězd pozemských.
Prachový závoj kolem obou hvězd je skutečně impozantní. V případě BP Piscium je 75% veškerého záření hvězdy pohlceno prachem a zpětně vyzářeno v infračerveném oboru spektra. I když u druhé z podezřelých hvězd je to „jenom“ 12%, oba dva případy jsou podle Melise velmi „okázalé“ ve srovnání s ostatními staršími hvězdami.
Zajímavé je, že hvězda TYCHO 4144 329 2 není osamocená, ale obíhá kolem další hvězdy, jejíž hmotnost je srovnatelná s hmotností našeho Slunce. Zdá se, že tato její společnice na rozdíl od ní samotné nic neskrývá. Nemá žádný nápadný prachový disk a její charakteristiky vypadají jednoduše tak, jak se na starší hvězdu sluší a patří. Pár leží ve vzdálenosti 200 světelných roků od Slunce.
Astronomický tým plánuje další pozorování obou zvláštních hvězd pomocí velkých pozemských i kosmických dalekohledů. Vědci budou také pátrat po dalších hvězdách, které by vykazovaly podobné chování.
Jedna z pracovních verzí jež by mohla přebytek materiálu vysvětlit, počítá s blízkým průvodcem, ze kterého si dotyčná hvězda prach a plyn „půjčila“.
Zdroje:
University of California L.A.
Space.com
První pozorování kilonovy při krátkém gama záblesku
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2013)
Prastará hvězda, která by neměla existovat
Autor: Stanislav Mihulka (02.09.2011)
Pestrá chemie kolem uhlíkové hvězdy
Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2011)
Monstrum s tlustým opaskem
Autor: Miroslava Hromadová (02.06.2008)
Kosmický supermagnet vysílá záhadnou „morseovku“
Autor: Miroslava Hromadová (26.05.2008)
Diskuze: