Populace krevet ničí sestupné proudy klesající vyšší rychlostí než tři kilometry v hodině. Takový proud smete vše co mu stojí v cestě.

Nejnovější výzkum španělských biologů vedených ekoložkou Joan Companyovou z barcelonského Institut de Ciéncies del Mar odhalil, že v pozadí ústupů a návratů krevet jsou pohyby vodních mas a sedimentů na svazích mořského dna. Čas od času se podmořskými údolími proženou mocné proudy vody, které směřují z mělčin pobřežního šelfu do hlubin pod širým mořem. S sebou strhávají vše, co jim přijde do cesty. Nejde o sesuvy hromadících se  sedimentů, jež už nevydržely na svazích vzdorovat gravitaci. Sestupné proudy vznikají v zimních měsících, kdy studené větry ochladí vodu pobřežních šelfů. Studená voda má vyšší hustotu a klesá do hlubin. Za obzvláště chladných zim může každoroční hlubinné proudění nabrat katastrofické proporce. Jakmile přesáhne rychlost klesající vody tři kilometry v hodině, začne s sebou strhávat masy bahna. S nimi jsou strženy i četné organismy žijící na dně. Příval smete a pohřbí i krevety. Během pár týdnů je bohaté loviště bez života a lovci se vracejí do přístavů s prázdnou.

Daniel Pauly: Zavádět restrikce lovu podle síly hlubinného proudění je v praxi nereálné.

Populace krevet se obnoví během následujících tří až pěti let. Comebacku krevet paradoxně napomáhá katastrofa, jež stála u jejich kolapsu. Sestupné proudy s sebou přinášejí do mořských hlubin velké množství živin. Na tomto prostřeném stolu pak hodují nejrůznější organismy a krevety mají díky tomu dostatek potravy.

Vědci doufají, že výsledky jejich výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE poslouží k ochraně krevet. Hodlají měřit rychlost podmořských proudů a pokud zjistí v některé lokalitě „lavinu“, vyhlásí na ní v následujícím období výrazné omezení lovu. Doufají, že mladé krevety tak budou mít lepší podmínky pro život a populace se rychle obnoví.
Světová odborná veřejnost uznala význam objevu španělských vědců. Zároveň však experti  vážně pochybují o reálnosti plánů na využití nových poznatků k ochraně krevet.
„Neexistuje země, která by vzala takové upozornění v potaz při stanovení kvót na lov mořských živočichů,“ říká kanadský biolog Daniel Pauly z vancouverské University of British Columbia v rozhovoru pro týdeník Science.

Pramen: PLoS ONE