V Brazílii začala výstavba říčních přehrad a hydroelektráren už v sedmdesátých letech 20. století. Dnes stojí v celé zemi asi 700 velkých přehrad, z kterých získává Brazílie 96% veškeré elektrické energie. Zároveň s tím začal dramatický pokles stavů ryb, které mají trdliště na horních tocích řek. Migraci ryb se postavily do cesty přehradní hráze. Některé brazilské státy proto donutily provozovatele a stavitele přehrad, aby budovali stupňovité „obchvaty“, kterými ryby během tahu tuto jinak překonatelnou překážku obeplují. Pokles stavů migrujících ryb se ale nezastavil. Naopak, nabral na tempu.
Pelicice a Agostinho zjistili, že na vině jsou „obchvaty“. Slouží jako dokonalé pasti na migrující ryby. Ryby jsou do nich přitahovány proudící vodou a ochotně do nich vplouvají. Po jejich zdolání se ale dostávají do vod přehradního jezera, které jsou pro tření zcela nevhodné. Ryby se pokusí najít řeky, které do jezera vtékají a snaží se vytřít na jejich horním toku. Pokud vhodný přítok nenajdou, hynou ve vodách jezera. Vyhráno nemají ani ryby, které se vytřely v přítocích přehradního jezera. Jejich potomstvo se vydává na cestu po proudu a nakonec se dostane do vod jezera. Tamější vody často trpí nedostatkem kyslíku a malé rybky v nich hynou. Dílo zkázy dokonají dravé ryby a další predátoři obývající přehradní jezero. S tím nikdo nepočítal.
„Všichni se obávají o ryby, které se táhnou třít proti proudu. O mladé ryby, které se vracejí z trdlišť po proudu se nestará nikdo,“ říká k tomu Angelo Agostinho.
Před výstavbou „obchvatů“ byla situace přeci jen lepší. Ryby, které připluly pod přehradní hráz, se vracely zpět a migrovaly do přítoků. Tam se vytřely a jejich potomstvo pak migrovalo nerušeně po proudu.
„Nebyla to ideální situace, ale bylo to lepší než to, co se děje dnes,“ dodává Agostinho.
Brazilští experti soudí, že řešení by přineslo zbudování mnohem delších a tudíž i nákladnějších „obchvatů“, které by přivedly ryby zpět do řeky až nad přehradním jezerem.
Pramen: Nature, Conservation Biology
Jsou hybridy ekologické?
Autor: Ota Beran (20.04.2008)
Antikoncepce může vyhubit ryby
Autor: Jaroslav Petr (08.08.2007)
Dramatické změny klimatu v křídě
Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2006)
Diskuze:
...me zaujal...
jara cimrman,2008-01-18 21:08:22
...hned ten udaj, kterak 96 procent elektricke energie je z prehrad, a to s tim zacali jenom asi snad pred 40 lety...o Brazilii jsem jeste navic cetl, ze jsou napred pokud jde o biopaliva do automobilu z trtiny....Brazilcu je nejak snad na 170 milionu nebo co.....zda se, ze o nich jeste asi dost uslysime....takze si to i s tema rybama a destnym lesem asi solidne vyresi...jinak, muj dojem, o nich moc neni slyset, chovaji se jako kachna na vode, nad hladinou zdanlive klidny, ale pod hladinou usilovne padlujou...neni tohle sympaticky??
Nechápu
jar,2008-01-21 16:46:19
To je jako chválíte, nebo jim spíláte? Mě z údaje, že 96% energie získávají pomocí přehrad jímá hrůza. Zajímalo by mě, co je na tom k potlesku? To že zničili samočistící schopnost řek? Že jim v budoucnu hrozí katastrofické záplavy, nebo sucha způsobené zničením přirozené funkce řeky? Že místo jídla produkují jejich zemědělci olej a ethanol?
..jevilo se mi to
ja ci,2008-01-23 01:12:14
s temi 96 procenty jako sympaticky, se musim priznat. podobne i s tim etanolem....potraviny si patrne v dostatecnem mnozstvi asi vyrobi taktez. Ze se vyskytnou stinne stranky, to jiste, v porovnani se situaci jinde maji patrne problemy ktere by jim leckdo zavidel.
pěkný varující příklad
I. Přikryl,2008-01-18 13:09:48
Moc pěkný příklad, jak i v ochraně přírody je cesta do pekla dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Vedle nadšení pro věc je dobré také vědět a přemýšlet.
Ale to není nic pro zelené...
Bikkhu,2008-01-18 16:15:03
Z vědění a přemýšlení se nedají udělat dostatečně úderná hesla. Při IQ a věku průměrného aktivisty je třeba postulovat maximálně jednoduché příčiny a ještě jednodušší řešení. Lidská inteligence je v této věci jasně limitující faktor i co se týká vědeckých prací, natož tak veřejnosti která hýbe názorem politiků (aspoň před volbami :-))
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
