Taiwan - nové silné ohnisko

Na Taiwanu měli až do poloviny minulého týdne jen několik ojedinělých případů - pak propukla epidemie naplno. Dnes se ví, že epidemie zde bude mít minimálně 2x větší rozsah než měla v Torontu (přes 200 osob nakažených mimo nemocnici). \\\"Neustále přiváželi nové a nové pacienty a okolní nemocnice nám odmítaly pomoc..\\\" sděluje jedna z členek personálu první nemocnice..Dnes se plní pacienty 3. nemocnice a 2 z nich uzavřely všechna nebo skoro všechna svoje  další oddělení. 100 osob z 1500 členného personálu těchto nemocnic podalo okamžitou výpověď. Není divu: pokud není nemocnice na vypuknutí epidemie připravená, může to dopadnout jako v Torontu - kde vlastně ze souboru 140 nakažených se 70% nakazilo až v nemocnici - z nich 51% tvořil zdravotní personál (lékaři, sestry, pomocné síly i úředníci), zbytek byli příchozí a pacienti s jinou diagnózou.

Je evidentní, že šíření choroby napomáhá záměrná nedostatečná informovanost obyvatel - neboť ta měla a) zabránit panice a omezit ekonomická vydání - k nimž by mohlo dojít. Takže se ekonomická vydání násobí - ale až při vypuknutí epidemie. Jeden z dokumentovaných řetězců nákazy je popisován následovně: student umístěný v karanténě si odskočil do školy pro zápočet, neb se cítil dobře - a zřejmě považoval karanténu za čirou formalitu (rozumějme: nebyly u něj provedeny testy, ač byl zařazen mezi suspektní případy proto, že se setkal s osobou zařazenou mezi případy pravděpodobné - tj. s jistými klinickými příznaky a cestovatelskou historií) - výsledkem je, že se ví o 35 nakažených jen z tohoto zdroje.

I úmrtnost je na Taiwanu poměrně veliká - k dnešku na 46 vyléčených bylo 35 mrtvých - podobně to probíhalo v Kanadě, na počátku zvládání epidemie měli také v jednom okamžiku 13 mrtvých a 26 vyléčených: možná  je to způsobeno tím, že nemocnice nemají dostatek přístrojů - pro plicní ventilaci např. (i na infekčním Bulovky jsou jen 2 lůžka intenzívní péče), léků a na intenzívní péči vyškolených osob, takže od kvalitního ošetření jsou jaksi nejdříve odsunuty osoby starší - u nichž se stejně předpokládá méně příznivá prognóza léčby. Po rozcvičení se na prvních 50-100 pacientech léčba dopadá poněkud lépe.

Protože případ s taiwanským studentem ukázal, že na osoby předběžně zařazované do karantény se nemyslí při odběru vzorků na testy  ( stačily by levné testy PCR), bylo by vhodné povšimnout si  faktu, že osoby, u kterých se dá předpokládat propuknutí nákazy, protože například byli členy domácnosti nějakého pacienta, by bylo možno uchránit většího rizika, kdyby se jim začala podávat účinná antivirální léčba před propuknutím plných příznaků a třeba i v domácí izolaci..

 Peking: situace pod kontrolou - střelných zbraní

Přestože se u nás stále tvrdí, že epidemie nemá explozívní charakter (a není tedy kam spěchat), případ Pekingu by nás měl přesvědčit spíše o opaku. Vždyť v 1. dubnovém týdnu byl odsud hlášeno 1 podezření, ve druhém 10 nakažených, pak náhle bylo 23 nemocnic  - resp. jejich JIP- plných (v Německu se pak dělala sbírka plicních ventilátorů, aby tam alespoň něco měli), stavělo se izolační městečko nemocnice pro 1000 osob s rezidencemi pro personál, v karanténě náhle bylo 10 000 osob, pak už po ulicích pobíhalo 30 000 investigativních pracovníků (strážníků, techniků a organizátorů), karanténa byla zvětšena na 25 000 osob - a teď už je zde novelka, umožňující trest smrti za porušení karantény - bez projednání parlamentem…Někteří to komentují s velkými obavami: domnívají se, že v nejhorším případě by se v Číně  mohli rozhodnout ty lidi (ty rodiny) rovnou postřílet..

Tyto obavy ve skutečnosti panují již dlouho - Čína až do poloviny března hlásila vytrvale pouhých 5 úmrtí na SARS (od listopadu) - nepředala žádné zprávy, z nichž by bylo možno si učinit správný náhled na věc. Zvládání epidemie měla již tehdy na starosti armáda, tedy údajně armádní zdravotnictví.

V Číně se nákaza vyskytuje již v provinciích KuangTung, Shanxi, Tianju, Hebei, Jilin, Vnitřním Mongolsku, v Hongkongu, Pekingu a Tchaipeji. Proniknutí nákazy do Pekingu se vysvětluje příjezdem nakaženého ze Shanxi, jenž se v místě svého bydliště, přestože tam byla epidemie nejdéle, neměl vůbec šanci o ní dozvědět.

Mezitím vytvořil též Taiwan nový rekord a nákaza, jak se zdá, se možná nekontrolovaně rozšířila mimo hlavní město Tchaipei.

Objevení nákazy na Filipínách způsobilo velkou paniku - řada arabských států ihned zrušila víza Filipíncům. Nákaza se nověji objevila též v Jižní Koreji, Indii (ale tamnější institut byl napaden nedávno kvůli špatné metodice), Nigérii (není jisté), Řecku (není jisté), Kuvajtu, Austrálii (kde vypsali granty na vytvoření validních národních metod - testování, organizace i léčby). Nákaza se objevila též ve Finsku, Německu, Francii, Itálii, Mongolsku, Brazílii, Kolumbii, USA, Kanadě, na Novém Zélandu,  Irsku, Rumunsku, Španělsku, Švýcarsku, VB, Vietnamu, Singapuru.

V Kanadě, kde se vzala tu se vzala - v naprosté nenávaznosti a nelogičnosti se objevila nová nakažená sestra…