Poznámka redakce:
Tento článek doplňuje informaci, kterou Osel zveřejnil pod názvem Vyvrácená fáma o GM kukuřici.

Bt-kukuřice
Kukuřice MON863 firmy Monsanto patří mezi tzv. Bt-plodiny. Do této široké skupiny geneticky modifikovaných rostlin řadíme především kukuřici, sóju a bavlník, jimž byl do dědičné informace metodami genového inženýrství vnesen gen pro tzv. Cry-protein z bakterie Bacillus thuringiensis. Cry-protein sám o sobě jedovatý není a mění  v toxickou látku až ve chvíli, kdy se dostane do střeva hmyzu. Tam se z obou jejích konců odštěpí řetězce o určité délce. Molekula vzniklá štěpením se váže na molekuly kadherinu pokrývající povrch buněk hmyzího střeva. Navázané fragmenty Cry-proteinu se následně propojí a vytvoří tzv. oligomer. Pod jeho účinkem vzniká ve střevní stěně díra. Hmyz pak hyne obvykle během 2 až 5 dní. Příčinou smrti je buď  těžké porušení střeva a následné hladovění nebo průnik bakterií narušenou střevní sliznicí dále do těla, kde vyvolají sepsi.
Proteiny produkované průmyslově množenými bakteriemi Bacillus thuringiensis se v řadě zemí používají jako ekologický insekticid. Bt-plodiny syntetizují tyto proteiny ve svých pletivech podle genů, jež jsou bakteriálního původu. Velkou výhodou těchto tzv. Bt-toxinů je selektivita účinku. Některé jsou toxické  například jen housenkám motýlů, jiné působí jen na brouky a jejich larvy.
Ve světě se pěstují různé typy Bt-kukuřice na 20 milionech hektarů. U nás je pro pěstování povolena jen kukuřice linie MON810, která je díky genu z Bacillus thuringiensis odolná vůči housenkám zavíječe kukuřičného. V roce 2007 se jí pěstovalo zhruba 5000 hektarů.

Zvětšit obrázek

Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera), brouk z čeledi mandelinkovitých.

Nástup bázlivce kukuřičného
Kukuřice MON 863 je vybavena genem bakterie Bacillus thuringiensis. Protein Cry3Bb1, který se podle tohoto genu v kukuřici MON 863 syntetizuje, je účinný především proti larvám brouků. Díky tomu je tato kukuřice rezistentní k bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera). Tento brouk z čeledi mandelinkovitých patří k nejzávažnějším škůdcům kukuřice. Dospělci se živí na kukuřici především bliznami a pylem, někdy i zrny v mléčné zralosti nebo listy. Nejcitelnější škody páchají larvy, které se živí kořeny. Mladé larvičky poškozují kořenové vlášení, větší larvy poškozují i mohutnější kořeny. Při silném poškození se rostliny vyvracejí, usychají. Jen larvy mohou způsobit ztráty od 30 do 70%.
Bázlivec kukuřičný je původem v Americe, ale dnes je rozšířený po celém světě. Šíří se i v Evropě a vyskytuje se i na našem území. Státní rostlinolékařská správa vydala  9. března 2007 rozhodnutí o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně a proti šíření bázlivce kukuřičného na území ČR. Mají za cíl snížit riziko přemnožení bázlivce a zpomalit jeho šíření do doposud nezamořených oblastí. Z těchto důvodů je pěstování kukuřice MON 863 na území Evropské unie včetně České republiky aktuální.

Schvalování kukuřice MON 863
Před schválením každé geneticky modifikované plodiny pro potravinářské a krmivářské účely probíhají rozsáhlé testy. Vedle prověrky užitkových vlastností jsou prováděny i toxikologické  a alergologické experimenty. Právě výsledky toxikologických testů geneticky modifikované Bt-kukuřice MON 863 se staly předmětem velkých sporů.
Firma Monsanto podala žádost povolení kukuřice MON 863 v Evropské Unii v červenci roku 2002. Součástí žádosti byly i výsledky toxikologických experimentů, které dokazovaly, že kukuřice neškodí zdraví. V tom linie MON 863 nevybočila z rámce jiných geneticky modifikovaných Bt-kukuřic. Také u nich dopadly testy toxity bez problémů. S Bt-plodinami jsme už stačili nasbírat i dlouhodobé zkušenosti. Jsou v mnoha zemích konzumovány celou řadu let bez jakýchkoli následků na zdraví jak u zvířat i u lidí. Laboratorní testy prokázaly, že protein Cry3Bb1 kukuřice MON 863 nemá negativní vliv na myši ani v dávkách 3,2 gramu proteinu na 1 kg živé hmotnosti zvířete. Pro srovnání, solanin běžně obsažený v bramborových hlízách je smrtelný v dávce 6 miligramů na kilogram živé hmotnosti.
Důkaz zdravotní bezpečnosti  konzumace kukuřice MON 863 se opíral o výsledky 90denního experimentu, v kterém byli laboratorní potkani krmeni zrnem této geneticky modifikované kukuřice. Kontrolní skupiny dostávaly zrno odpovídající geneticky nemodifikované linie. Vlastní provedení experimentů a způsob hodnocení jejich výsledků prošly nezávislým auditem v berlínském Institutu Roberta Kocha.

Zvětšit obrázek

Bázlivec pochází z Ameriky, ale hrozbou je i pro Evropu.

„Z této rozsáhlé studie lze vyvodit, že ani po dlouhodobém orálním podávání zrna kukuřice MON 863 nelze očekávat nepříznivé účinky,“ píše se ve zprávě Institutu Roberta Kocha.
Materiály firmy Monsanto  a Institutu Roberta Kocha dostaly k dispozici všechny členské země Evropské unie. Z nich pouze Francie vznesla několik dotazů ohledně hematologických parametrů zvířat, která konzumovala geneticky modifikovanou kukuřici. Dostalo se jí vyčerpávající odpovědi, která dokazovala, že hematologické hodnoty všech zvířat zahrnutých do studie byly v normě.
Dne 18. dubna 2004 vynesl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) verdikt o kukuřici MON 863. Říká se v něm, že „MON 863 nebude mít negativní vliv na zdraví lidí nebo zvířat či na životní prostředí.“ Zvláštní pozornost byla věnována již zmíněné 90denní studii na potkanech a bylo konstatováno, že „nenaznačuje, že by konzumace kukuřice linie MON 863 měla nepříznivý vliv na zdraví.“
Francie uznala, že hematologické hodnoty potkanů krmených geneticky modifikovanou kukuřicí byly v pořádku, ale pro změnu požadovala bližší vysvětlení k hodnocení stavu ledvin pokusných zvířat. Výsledky byly proto dány k nezávislé expertíze dvěma předním světovým patologům. Jejich verdikt byl opět jednoznačný: „Konzumace kukuřice MON 863 nepoškozuje ledviny.“  Francie výsledky expertní analýzy přijala a souhlasila se závěrem, že kukuřice MON 863 zdraví neškodí.

Zvětšit obrázek

Jen jeho larvy jsou schopny nás připravit o více než polovinu úrody..

Seraliniho studie
Kukuřice MON 863 byla v roce 2005 v EU schválena pro dovoz jako potravina  a krmivo a mohlo se zdát, že v té chvíli je sporům konec. Jenže to byl omyl. V červnu téhož roku si odpůrci geneticky modifikovaných organismů vymohli u soudu v německém Münsteru volný přístup k výsledkům měření z 90denního pokusu s kukuřicí MON 863, který na potkanech provedla firma Monsanto. Data dostal k dispozici francouzský biochemik a velký odpůrce geneticky modifikovaných organismů Gilles-Eric Seralini. Ten provedl jejich nové statistické vyhodnocení. Nepřidal jediný vlastní experiment. Pouze jinak spočítal významnost rozdílů nalezených mezi zvířaty krmenými klasickou kukuřicí a potkany, kteří dostávali geneticky modifikovanou kukuřici MON 863.  Výsledky těchto kalkulací zveřejnil v květnu 2007 ve vědeckém časopise  Archive sof Environmental Contamination and Toxicology a odpůrci geneticky modifikovaných organismů na celém světě se už postarali o jejich propagaci.

Zvětšit obrázek

„MON 863 nebude mít negativní vliv na zdraví lidí nebo zvířat či na životní prostředí.“  Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA, 2004).

Výsledky Seraliniho kalkulací vyznívaly hrozivě. Potkani krmení kukuřicí MON 863 pomaleji rostli.  Měli rovněž poškozená játra a ledviny. U samic došlo k vzestupu hladin tuků v těle, u samců zase pokleslo vylučování sodíku a fosforu močí. „Geneticky modifikovanou kukuřici MON 863 nelze považovat za bezpečnou,“ konstatuje v závěrech své studie Seralini.
Jak je možné, že ani Monsanto ani Institut  Roberta Kocha tyto problémy nezaznamenal? Podle Seraliniho použili vědci nevhodné statistické metody, které nemají dostatečnou citlivost, aby zachytily narušení biochemických parametrů u zvířat. Tak se stalo, že jim unikl fakt, že „toxiny Bt-plodiny vyvolají u lidí poškození jater a ledvin“.
Firma Monsanto i Evropský úřad pro bezpečnost potravin Seraliniho závěry odmítly a poukázaly na řadu chyb v jeho přístupu ke zpracování dat.  Kdo má pravdu?

Zpráva mezinárodního expertního týmu
Celou situaci nyní zhodnotil mezinárodní tým renomovaných expertů. Jeho členy byli J. Doull z University of Kansas Medical Center (USA),  D. Gaylor z Gaylor and Associates (USA), H.A. Greim z Technical University Munich (Německo), D.P. Lowell University of Surrey (Velká Británie)  a B. Lunch a I.C. Munro z Cantox Health Science (Kanada). Ti provedli vlastní rozbor hodnot naměřených při pokusu firmy Monsanto a zevrubně prozkoumal jejich hodnocení samotnou firmou i Gillesem-Ericem Seralinim. Zprávu expertů zveřejnil vědecký časopis Food and Chemical Toxicology. Sdělovací prostředky jí věnovaly mnohem méně pozornosti než Seraliniho studii. Vyšla v listopadu roku 2007 a bez velkého přehánění se dá říci, že „dokonale zapadla“.
Experti konstatují, že studie firmy Monsanto byla provedena zcela standardním způsobem a i její vyhodnocení bylo v naprostém pořádku. Seralini použil podle mezinárodního týmu expertů v některých krocích své statistické metody nevhodně. Vesměs tak, aby stoupla šance, že se naměřené rozdíly ukážou jako statisticky významné. Některé statistické postupy Seraliniho jsou „neobvyklé“, pro hodnocení experimentů tohoto typu se běžně nepoužívají a Seralini je navíc ve své práci nepopsal s dostatečnou podrobností. Není tedy úplně jasné, co všechno Seralini s daty firmy Monsanto při svých statistických výpočtech dělal.
„Ze Seraliniho studie nevyplývají žádné údaje, které by dokazovaly, že kukuřice MON 863 měla na zdraví potkanů negativní vliv,“ píše se ve zprávě mezinárodního expertního týmu.
V tom se mezinárodní expertní tým shoduje se závěry národních expertních komisí, jako je tým expertů z německého Bundesinstitut für Risikobewertung nebo z francouzské Agence Francaise de Sécurité Sanitaires Des Aliments. Stejný názor si drží i Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

A co dál?

Zvětšit obrázek

„Ze Seraliniho studie nevyplývají žádné údaje, které by dokazovaly, že kukuřice MON 863 měla na zdraví potkanů negativní vliv“ Mezinárodní expertní tým, listopad 2007.

Z tohoto možná poněkud nudného a vyčerpávajícího výčtu vyplývá, že ve sporu o bezpečnost kukuřice MON 863 stojí proti velmi solidnímu bloku mezinárodní vědecké komunity jediná studie týmu Gillese-Erica Seraliniho, která má navíc řadu metodických chyb. Stojí za to znovu upozornit, že nejde o pokus provedený Searlinim a spol., ale jen o dodatečnou statistickou analýzu dat získaných z původní standardní studie provedené firmou Monsanto.
Můžeme očekávat, že tímto spory o kukuřici MON 863 končí? Rozhodně ne. Zkušenosti z minulosti hovoří velmi výmluvně. Připomeňme si bezmála deset let starou laboratorní studii, z které vyplývalo, že pyl z Bt-kukuřic může ohrozit amerického motýla monarcha stěhovavého. Tato interpretace laboratorních pokusů byla následně mnohokrát vyvrácena. Bylo spolehlivě prokázáno, že účinku pylu z Bt-kukuřice může být vystaveno nejvýše 0,8% celkové populace monarcha stěhovavého a z tohoto malého zlomku populace motýla se toxické účinky pylu z Bt-kukřice projeví opět jen na velmi malé části. V porovnání s přirozenou úmrtností housenek monarcha, jež dosahuje kolem 80%, je následek pylu Bt-plodin zanedbatelný. Za mnohem vážnější faktory přispívající k vyhubení monarcha stěhovavého je považováno kácení lesů v jeho mexických zimovištích a používání pesticidů při ochraně konvenčních porostů. Dokonce i srážky motýlů s automobily představují větší riziko než pyl Bt-plodin. Přesto je téma monarch a pyl Bt-kukuřice stále evergreenem diskusí o bezpečnosti geneticky modifikovaných plodin. Stejně tomu bude i se Seraliniho studií. Bude odpůrci geneticky modifikovaných organismů kladena na stůl znovu a znovu už jen proto, že nic lepšího k argumentaci proti geneticky modifikovaným plodinám nemají.