Zvětšit obrázek

Mikrofosílie druhohorních dírkonošců, které posloužily pro izotopové analýzy.

Před 91 milionem roků bylo na Zemi podstatně tepleji než dnes. Přesto ledovcový pokryv  zcela nezmizel. Jeho objem dosahoval zhruba poloviny dnešního zalednění Antarktidy. Dokazuje to nová studie zveřejněná v časopise Science.

Zvětšit obrázek

Výsledky izotopových analýz, které prokázaly nárůst ledových mas na Zemi před 91 miliony lety, kdy byla Země „superskleníkem“.

V druhohorách dosahovala teplota tropických oceánů 35 až 37°C. To je asi o 10°C více než dnes. Jak se praví v názvu studie „Isotopic Evidence for Glaciation dutiny the Creacateous Sepergreenhouse“, byla tehdejší Země „superskleníkem“. Američtí a němečtí vědci vedení Andrém Bornemannem ze Sripps Oceanography provedli dvě nezávislé izotopové analýzy mikrofosílií, které prozradily tempo tání druhohorních ledovců. Výsledky obou analýz dopadly shodně. Led netál ale naopak narůstal. Z výsledků analýz se dá prokázat, že přinejmenším po dobu 200 000 let nesla Země ledovce o objemu 50 až 60% současného zalednění Antarktidy.

„Doposud se považovalo za samozřejmé, že na pólech nebyly rozsáhlejší ledovce až do doby před 33 miliony roků,“ říká jeden z autorů studie profesor paleobiologie Richard Norris ze Scripps Oceanography. „Tato studie ale dokazuje, že ani extrémně teplé klima během teplotního druhohorního maxima nebylo dost teplé na to, aby zabránilo nárůstu polárních ledovců.“

Zatím není jasné, kde se tato obrovská masa ledu nacházela a jak se vytvořila. Vědci předpokládají, že i v extrémně teplém klimatu druhohor byla období, kdy v létě nešplhala teplota v některých koutech světa dost vysoko a začaly se tam tvořit ledovce.

Zvětšit obrázek

Sedimenty, v kterých je v mikrofosíliích zakleto svědectví o tom, že ani vedro druhohor nestačilo na roztátí ledovců na Zemi.

Za příhodné místo považují především horstva, jež se dnes nacházejí pod antarktickým ledovcem. Teplé podnebí s velkou vlhkostí vzduchu mohlo být příhodné pro větší sněhové srážky v zimním období, a tak skleníkové klima druhohor mohlo paradoxně přát růstu ledovců v některých oblastech. Správnost nové studie potvrzují i měření výšky hladiny světových oceánů, která před 91 miliony roků klesla o 25 až 40 metrů. Z moří zjevně zmizela voda, která „uvízla“ v tuhém skupenství v ledovcích.
 

Pramen: Science, Scripps Oceanography