Američané jsou zřejmě díky svému odchodu z rodné Evropy nebo případně Afriky a dalších kontinentů postižení úporným pátráním po svých předcích. Někdy až úsměvné chování mimo jiné poskytuje zajímavý zdroj dat, která je možné různým způsobem vytěžit.
Badatelům z Huntsman Cancer Institute (HCI) působícího v rámci University of Utah se povedla opravdová trefa do černého. Studovali dvě početné rodiny, jednu z Utahu a druhou z New Yorku, které obě vlastní nepříjemnou mutaci zvyšující šanci na rakovinu tlustého střeva.
Nakonec ne až tak překvapivě zjistili, že obě rodiny mají společné předky, totiž pár, který přicestoval do Nového světa z Anglie ve třicátých letech 17. století, tedy v době Otců poutníků a lodi Mayflower. Dotyčná dvojice má v USA nepochybně mnohem víc potomků, dokonce se zdá, že by mohly být předky měřitelného celostátního procenta pacientů s rakovinou tlustého střeva. Jména obou rodin jsou držena v tajnosti, vzhledem k obavě, že by jejím členům mohly začít dělat problémy zdravotní pojišťovny.
Zmíněná mutace způsobuje takzvanou atenuovanou familiární adenomatózní polypózu (AFAP), což je stav, ze kterého může snadno vzniknout rakovina tlustého střeva. Osmdesátiletí lidé s AFAP mají více než dvoutřetinovou šanci, že se u nich tato rakovina rozvine, zatímco u jejich vrstevníků bez AFAP je to jenom jedna ku 24.
V případě rakoviny tlustého střeva je pro delší přežití klíčové včasné rozpoznání nádoru. Nositelé mutace od předků ze 17. století žijí v poměrně značném riziku. Může se stát, že rakovinu tlustého střeva dostanou už ve dvaceti.
Proto není tak úplně od věci znát rodinnou historii rakovin, podělit se o ní se svými lékaři a zajímat se o své mutace. Rodiny, které tahle rakovina postihuje v nadprůměrné míře, by se měly mít na pozoru. Už v dnešní době se daří významně snižovat rozvoj nádorů tlustého střeva, když si jsou ohrožení lidé vědomi svých genetických předpokladů a zařídí se podle toho.
Lze očekávat, že v blízké době bude informací o podobných rodinných mutacích přibývat a přibývat. Časem si snad bude moct každý prostudovat svoji dědičnou zátěž, zanadávat si na předky a pak se s tím zkusit nějak rozumně vyrovnat.
Pramen: ScienceDaily 2. 1. 2008.
Diskuze:
