Odborníci vyrukovali s názorem, že za vymizením dinosaurů stál rozvoj hmyzu a s tím spojený nový způsob přenosu infekcí. Nálezy v jantaru tuto teorii střetu dinosaurů s novým nebezpečím podporují. Exploze hmyzích druhů se rovněž shoduje s dobou, kdy dinosauři z povrchu země mizí. Dělá to dojem, že to do sebe začíná zapadat.
Stávající teorie dokazují, že k vymření dinosaurů došlo následkem dopadu meteoritů, nebo po zvýšené erupční činnosti. Obě teorie ale trpí celou řadou zádrhelů. Patří k nim například problém neschopnosti doložit, že k vymření dinosaurů skutečně tak náhle. Datování dinosauřích nálezů spíše svědčí o tom, že jejich mizení se protáhlo na stovky, tisíce, ba miliony let. To ale s teoriemi vulkanickými, impaktovými a dalšími, jaksi nejde dohromady. Mnohem lepší se v tomto směru jeví souvislost se zmíněným nástupem rozvoje říše hmyzu. Tvrdí to George Poinar, profesor zoologie na Oregon State University. Scénář takového dění popisuje v právě vycházející knize, jejímž vydavatelem je Princetonská Universita.
Zdá se, že evoluční boom hmyzu v období Křídy skutečně byl tím neúprosným trvalým tlakem, kterému dinosauři nakonec podlehli. Celé se to mělo udát v průběhu tisíců let, kdy rozvoj hmyzu a chorob byl rychlejší, než změny, kterými se dinosauři dokázali přizpůsobit. Docela slušně tato teorie zapadá do teorie plasticity genomu a „zamrzlé evoluce“ prof. Jaroslava Flegra.
Teorie označující jako viníka hmyz do inkriminované doby vymření dinosaurů dobře zapadá. Jde o dobu označovanou také jako „K-T předěl“. Týká se období před zhruba 65 miliony let (geologicky překrývá konec Křídy a začátek Třetihor).
Podle Poinara se právě na konci Křídy rozmohlo rozšiřování mikrobů hmyzem. Je to neuvěřitelné, ale autor má pro svá tvrzení důkaz. Jde o nález bodavého hmyzu, jež se uchoval v jantaru a v jehož střevě je patrný parazit, který způsobuje nemoc. Dnes jí říkáme leishmanióza. Jde o prvoka, který způsobuje infekce a to jak u plazů, tak i u lidí.
U jiného druhu bodavého hmyzu lze zase rozpoznat přítomnost mikrorganismů, které dodnes způsobují typ malárie, jež se vyskytuje u ptáků a ještěrů. Poinar ve své knize tvrdí, že dokonce i ve výkalech dinosaurů nalezl známky o přítomnosti parazitů - hlístic, motolic a protozoí.
Parazité zřejmě u dinosaurů způsobovali průjmová onemocnění, zažívací poruchy a snížení optimálního využití tráveniny. Za zmínku stojí dodat, že dodnes tyto infekční choroby roznáší bodavý hmyz.
Je tedy poměrně dost indicií k tomu, abychom nabyli dojmu, že dinosauří konec mohl být dost smutný. Rozvoj teplého klimatu šel na ruku hmyzu a v tropickém podnebí se zřejmě rojila mračna bodavého hmyzu. Nabízí se obrázek toho, že dinosary mohly sužovat myriády malých kousajících bestií (klíšťata, roztoči a létající bodavý hmyz), které při svém hodování navíc roznášely ještě vražednější nemoci.
Dnes už se nám hmyzem šířené parazitární nemoci tak velkou hrozbou nezdají. Je třeba si ale uvědomit, že náš imunitní systém se dokáže těmto infekcím do značné míry bránit.
V době Křídy ale dinosauří imunitní systém tak vyvinutý zcela jistě nebyl a s takovou zátěží se take nemusel vypořádat. V době o které je řeč, byl hmyz tím, co rozhodovalo i o dalších věcech. Například další orientaci rozvoje rostlinné říše. Hmyz se totiž svojí schopností opylovat rostliny, zasloužil o vytlačení tradičních rostlin, na kterých byli dinosauři potravně závislí (cykasy, kapradiny, jinany a další nahosemenné rostliny).
Brzo je totiž díky rozvoji hmyzu početně i stanovištně převálcovaly rostliny kvetoucí.
Hmyz se klidně mohl stát i potravním konkurentem dinosaurů. Mohl jim likvidovat zbytky jejich oblíbené rostlinné potravy, takže jim možná ani nedovolil se pořádně nažrat. Osud dinosaurů mohl zpečetit hmyz. Hmyz a jím přenášené infekční choroby.
Prameny:
What Bugged the Dinosaurs? Insects, Disease and Death in the Cretaceous, George and Roberta Poinar
Insect Attack May Have Finished Off Dinosaurs, Oregon State University (2008, January 4).
Zkáza po dopadu planetky se vypálila do genomu ptáků
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2024)
Země před 2 miliony let prošla chladnými mračny. Zesílilo to doby ledové?
Autor: Stanislav Mihulka (13.06.2024)
Sehrálo drsné UV záření roli v největším masovém vymírání všech dob?
Autor: Stanislav Mihulka (11.01.2023)
Rozpoutaly masové vymírání na sklonku devonu supernovy?
Autor: Stanislav Mihulka (19.08.2020)
Je planeta Devítka skutečně planetou nebo černou dírou? Vědci mají plán
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2020)
Diskuze:
Nelze rict nez:
h.,2008-01-10 10:03:47
vyjimecne pekny clanek - bez ohledu na to, jestli se mi to zda mozne nebo ne.
Subjektivne je to nejlepsi teorie, kterou jsem na toto tema, kdy cetl.
Aby se to, co nazyvame "vedou", mohlo posunout za svoje dnes jiz dosazene hranice, je treba zapomenout na pojem "pravda". Pravda je jen nevhodny (v nas hluboce zakoreneny) pojem a vzdy, kdyz si clovek zacne myslet, ze neco nejak JE, mel by zastavit. Kazda teorie je tak dobra, nakolik z ni vytezene vysledky jsou pro nas subjektivne prospesne. Zadna teorie neni jedinecne spravna.
Pred odsouzenim predchoziho odstavce, aplikujte prosim jeho obsah na nej samotny, protoze zde nepopisuji pravdu (jak to je), ale jen teorii, kterou kdyz pouzijete na sve mysleni, muzete dostat pro sebe prospesne vysledky.
Crichtonova teória
Martin,2008-01-09 22:12:59
Predpokladám, že filmy "Jurský park" a "Stratený svet: Jurský park" od Štěpána Špilberka sú verejnosti notoricky známe, ale predpokladám tiež, že knižné predlohy čítalo menej ľudí. Práve v knihe "Stratený svet: Jurský park", čo je v podstate druhý diel, nadhodil Crichton zaujímavú tému - na druhom ostrove, na ktorom vedci klonovali dinosaury určené na prevoz na sprístupnený ostrov, im tie potvorky začali chradnúť a hynúť. Nakoniec sa prišlo na to, že ako potrava pre dinov sa používali ovce, ktoré sú známe náchylnosťou na klusavku - scrapiu. A v tej knihe sa scrapia preniesla z oviec na dinosaury a tie začali vo veľkom kapať, lebo sa u nich tiež vyvinula scrapia.
Je to síce len sci-fi príbeh, ale ako myšlienka do tejto debaty to je rozhodne zaujímavé.
Díky předem
Antonín Vláčil,2008-01-09 16:36:29
Bez ohledu na to, jestli se časem ukáže jestli hmyz dinosaurům pomohl do kopru nebo ne, je podstatná jedna věc. Že tu je zcela nová teorie a je dobré o ní vědět, že vznikla. Čas dohadování lidiček, kteří jsou pro a kteří proti už nastal. A nejen na Oslovi. Bylo by žádoucí, aby ti, co to sledují, aby až se na to ustálí názor (pokud se ovšem vědátoři dohodnou) abyste nás o tom zase informovali. A to je moje prosba, protože sledovat vědecké prameny z tolika oblastí nezvládám. Děkuji AV
nesmysl
J. Zrzavy,2008-01-08 19:53:09
Proboha, lidi, neblbněte. Bavíme se o globální extinkci, která postihla spoustu organismů víceméně současně. Nebudu se plést do debaty, jak bylo to vymírání rychlé a jak bylo synchronní (což všechno implikuje odlišné mechanismy), ale dám ruku do ohně, že nemůže existovat žádný patogen, ať už přenášený čímkoliv, který by zlikvidoval "dinosaury" (to nebyl jeden druh, dinosauři byli skupina srovnatelná třeba se savci - už jste někdy viděli, že by byli všichni savci nemocní jednou nemocí???), o amonitech apod. ani nemluvě. Třeba žádná křído-paleogenní globální extinkce nebyla (všechno je možné), ale pokud byla, musela ji způsobit nějaká globální příčina, něco jako klima, sopky, meteorit. Punktum.
:)))
Martin,2008-01-08 21:57:47
Ale veď my dobre vieme, že pán Poinar len pracuje na svojej kariére a potrebuje sa niečím prezentovať, najlepšie niečím prevratným, čím by sa preslávil :)
Nemusí to být tak zcestné.
mergl,2008-01-09 01:09:14
Nemyslím si, že závěr pana Zrzavého, že šlo o jednu (1) nemoc, která vyhubila všechny dinosaury, je opodstatněný. Hmyz ani dnes neroznáší jen jednu nemoc. Úsudek, že rozvoj hmyzu nemohl být tou kapkou, která mohla připravit dinosaury jak o dostatek opotravy, ale především je mohla vystavit novému způsobu hromadného šíření chorob, je dost neuvážená. Argumentace dáváním ruky do ohně je sice působivá, ale riskantní. V názoru, že to, co souviselo s rozvojem hmyzu, a co mohlo být pro dinosaury ten "poslední hřebík", není Poinar sám. Stačí zabrouzdat na paleontologická fora a nebo třeba i na diskusni forum Nature...
to mergl
J. Zrzavy,2008-01-09 11:55:21
Ano, hmyz dnes přenáší mnoho nemocí, a přece nedokáže vyhubit celé velké skupiny svých/jejich hostitelů. Představa, že "dinosauři už jenom čekali na poslední úder" je prostě nesmyslná: jednotlivý druh může být v mizerné kondici, ale jakpak se stovky druhy dinosaurů domluvily, že teď jim jako všem dohromady bude blbě? To by museli mít všichni nějakou společnou vlastnost, která jim nedělala dobře, jenže společná vlastnost dinosaurů je pouze ta, kterou zdědili od společného předka = takže ji měli už pár milionů let a zároveň ji museli mít i předkové ptáků. Že by nesnásenlivost vůči bodnutí?
Nemyslim
mergl,2008-01-09 15:36:06
Sam uvadíte jako pravdepodobnejši globalni prícinu (asteroid). Nezda se Vam ve Vaší argumentaci nelogicke vyloucit pandemii jako moznou globalni prícinu? Nehlede na fakt, že z hlediska statistiky, je taková pandemie pravděpodobnejsi, nez jaka je pravdepodobnost dopadu asteroidu. Namitka o napadeni stovek pribuznych druhu, kteri maji jednoho ancestralniho predka take je trosku znasilnena. Neberete v uvahu nedokonaly imunitni system. To je mimochodem jeden z hlavnich argumentu,ktery odbornici vznasi,kdyz argumentuji nelogicnosti vzkriseni dinosauru technologii klonovani a DNA rekonstrukce. Dinosauri by nemeli v dnesnim svete sanci utoku infekcnich agens prezit. Takovym populacim se do hrobu zase az tak moc pomahat nemusi. Staci se podivat na vymirani pribuznych druhu na Madagaskaru, nebo v Australii... staci tam dovezt jeden invazni druh, ktery priveze infekci anebo s nimi souperi o potravu. A hmyz evidentne zastaval oboji.
imunita krokodílov
Martin,2008-01-09 19:32:43
Dnešné fylogenetické rekonštrukcie predpokladajú a dokazujú, že krokodíly a dinosaury mali spoločného predka. Dnešné krokodíly sú preslávené svojou skvelou imunitou, ktorá funguje tak dokonale, že sa stala predmetom výskumu a hrozí množstvom objavov. Niet sa čomu čudovať, krokodíly sa v súbojoch a pri love často porania a keby mali zlú imunitu, tak by boli odpísané, zožrala by ich otrava krvi. Dá sa celkom dobre predpokladať, že podobne fungujúcu imunitu mohli mať aj dinosaury, ktorých život bol plný násilia spojeného s hrozbou závažných poranení. Ale keďže s výnimkou vtákov nemáme k dispozícii žiadneho prežívajúceho dinosaura, nemáme možnosť overiť si účinnosť ich imuntnej reakcie na parazitov. Ale dalo by sa preskúmať, do akej miery sú krokodíly napriek svojmu skvelému imunitnému aparátu napadnuté chorobami a parazitmi a z toho by sa už dali vyvodiť nejaké aspoň približné údaje o reálnosti Poinarovej teórie.
milion sem,milion tam...
Frantisek Vrata,2008-01-09 21:45:47
Je zajimave ze druh stary 200 000 let(nebo 1 000 000 let abychom nekoho neurazili) nam tady vyklada o spatne imunite druhu ktery prezil miliony let...
Pardubice
Josef Velen,2008-01-07 14:20:06
Také se mi to zdá jako nejrozumnější hypotéza z těch stávajících. Slušně to do sebe zapadá. Navíc, na rozdílod těch dalších má určité argumenty, které jsou podložené.
Upozorněte prosím profesora Poinara
Syngamus trachea,2008-01-07 09:26:24
Je pozoruhodné, že si pan profesor Poinar nevšimnul, že z dinosaurů přežili ti nejmenší a nejpohyblivější - ptáci. A divili byste se, kolik mají ptáci parazitů. Když třeba vytáhnete z hnízda mládě nějaké sovy nebo dravce, je úplně obsypáno klíšťaty a blechami - přelezou na ně totiž z vychládajících kořistí. Když se podíváte, co mají ptáci ve střevech, naleznete spoustu škrkavek a jiných hlístů. Když se podíváte,co mají v kvi, naleznete leccos - i trypanosomy (a to všechno u nás, v české republice, můžete si to ověřit, je o tom spousta článků).
Ostrava Poruba
Ondra Rajlich,2008-01-07 09:55:54
Ano, novější formy (ty které byly plastické) přežily ve formě ptáků, proto je tady mame. Ty, ktere byly geneticky "zapikolované" (neschopné adaptace) vzaly za své.
ti najmensi
Richard,2008-01-07 14:03:32
Ti najmensi dinosauri (buduci vtaci) sa vedeli hmyzu najlepsie branit a hmyz bol dokonca na ich jedalnicku.
Rychlost
Axe,2008-01-07 15:39:04
Je dost možné, že ptáci - tedy malí dinosauři - mohli mít rychlejší cyklus množení než velcí a tedy dokázali na tlak chorob a škůdců rychleji reagovat. Ty součastní jsou již samozřejmě přizpůsobeni a k patogenům tolerantní.
Teorie mi připadá smysluplná - pokud se někde objeví nový patogen, zpravidla dokáže populaci pěkně zdecimovat. Pro příklady nemusíme daleko, není to tak dlouho, co se tu objevila třeba plíseň bramborová, plíseň okurková, mandelinka bramborová.
Jen dotaz
Pavel,2008-01-07 09:00:20
A odkud pan Poinar ví, že hmyz nezačal přenášet choroby už dříve? Vzhledem k tomu, jak rychle se hmyz i choroboplodné potvory vyvíjejí, mi připadá dost nepravděpodobné, že by takto nespolupracovali už mnohem dříve.
Chybka?
Jirka,2008-01-07 08:56:32
"Týká se období trvající zhruba 65 milionů let" - predpokladam spravne, kdyz predpokladam, ze tohle je nestastna formulace?
Jinak ta teorie je hezka, mozna i pravdiva, ale nezda se mi, protoze dinosauri zili s hmyzem celou svou existenci. Je pravda, ze zalezi s jakym hmyzem, ale stejne se mi to zda prilis odvazne. Trochu se bojim, ze by nebyl zas takovy problem prijit s teorii, ze za vsechno muzou travy.
Me to prijde pravdepodobne
martalien,2008-01-07 12:09:02
Je treba si uvedomit ze velci dinosauri se z vajicka po dospelce vyvijeli velmi dlouho a hmyz a jim prenasene choroby stihli geneticke zmeny mnohem rychleji. Proto bych veril ze se postupne rozevreli nuzky mezi chorobami a imunitou dinosauru. Myslim ze je to nejlepsi teorie vyhynuti co jsem zatim slysel.
kvitnúce rastliny
Martin,2008-01-07 08:46:54
Je možné, že by sa za obdobie najmenej 40 - 50 miliónov rokov, čo spolu na Zemi žili spolu kvitnúce rastliny a dinoaury nedokázali dinovia preorientovať na nový druh potravy, dokonca výživnejšej a ľahšie stráviteľnej ako ihličnany, paprade a cykasy? Veď základm trávenia je bakteriálna a protozoálna mikroflóra a evolćia mikróbov dokáže uháňať šialeným tempom.
5 milionov rokov
Richard,2008-01-07 14:00:49
Kvitnuce rastliny pokial viem vznikli len 5 milionov rokov pred zahubou dinosaurov. Existencia kvitnucich rastlin mohla sposobit rozmach novych druhov hmyzu.
:)))
Martin,2008-01-07 19:32:10
Omyl, pán kolega, kvitnúce rastliny, ktoré sa dajú priamo zaradiť do rodu Magnolia, sú známe už zo strednej kriedy (apt), a to bolo pred 100 miljiónmi rokov. A palmy alebo duby či platany za nimi až tak moc nezaostávajú.
František Němejc - Paleobotanika IV.
Okrem toho ktorý druh hmyzu opeľujúceho rastliny parazituje na stavovcoch? Minimálne množstvo čo i len potenciálne nebezpečných druhov, možno samčeky komárov a niektoé muchy. V prípade významných parazitov sa aj imága živia krvou, výkalmi a tak podobne.
:-))) sranda článok
Michal,2008-01-07 07:36:53
Tak neviem, ale pripadá mi, že v návale finálneho vyriešenia záhady sa už pomerne značná časť autorov chytá každej hlúposti za pačesy. Akosi sa s pri hmyzej teórii pozabudlo na morskú faunu, či už veľké stavovce ( ichthyo-mosa-plesiosaury ), alebo bezstavovce ako amonity, ktoré K/T tiež neprežili. A milí snaživci, doba hmyzu bola ešte pred prvým dinosaurom, alebo sa to akosi nehodí ? :-)))
...
Daniel Madzia,2008-01-07 15:00:29
Tak pokud se nepletu, ichtyosauři se konce křídy vůbec nedočkali, na druhou stranu amonity známe ještě z danu (paleocénu). Tím ovšem netvrdím, že teorii hmyzích zabijáků podporuji. Ono se už objevilo tolik teorií (především na nás neustále "útočí" Gerta Keller a Jan Smit), že je nanejvýš pravděpodobné, že za vymírání může jednoduše souhra několika faktorů najednou...
... :-)
Michal,2008-01-08 10:20:05
Nazdar Dane :-)
Áno máš pravdu v návale rozčarovania nad novou revolučnou teóriou som pozabudol na cca 90 mil. r. hranicu, ktorá rybojaštery aspoň z pohľadu doteraz známeho fosílneho záznamu. Ale čo sa týka amonitov a spodného paleocénu, no neviem-neviem, aby to zasa nebolo niečo ako Ojo Alamo. Doteraz platná vysokoškolská literatúra hovorí, že koniec kriedy stopol amonity a ak by si pri otázke na skúške odpovedal ináč asi by si nepochodil. na druhej strane ma to zaujíma a ak sa niečo takéto uź naozaj akceptuje a máš nejaký článok pošli mi ho. Urˇite je však dobré byť v takýchto vyhláseniach opatrný, pretože pokiaľ sa jedná o nejaký o´jedinelý nález, či už z jednej, alebo viacerých lokalít, ktoré sú nie príliž od seba vzdialené je dobré brať do úvahy aj procesy mechanického a chemického zvetrávania spojené s dodatočným transportom fosílneho záznamu a následnú opatovnú sedimentáciu.
Jistě
Daniel Madzia,2008-01-09 18:37:00
Jistě, na základě několika málo druhů se to určitě nedá generalizovat, nicméně přežití alespoň některých amonitů do paleogénu se zdá být jisté. Důležitou studii na toto téma publikoval v roce 2005 Marcin Machalski v Acta Palaeontologica Polonica a díky tomu, že jsou práce z APP k dispozici zdarma, publikaci si každý může stáhnout na http://www.app.pan.pl/acta50/app50-653.pdf
Na téma paleogenních amonitů psali i jiní, ale jejich práce v současné době nemám k dispozici. To, jak neskromně doufám, by se ovšem mělo v blízké době změnit, takže pokud budete mít zájem, můžu Vám je poslat. Napište mi, prosím, ještě pro jistotu Váš mail. Pravděpodobně ho znám, ale Slováků jménem Michal znám více (ač tedy tuším, o koho se jedná);o)
Jirka Pánek,2008-01-14 06:01:12
Zase jeden odborník stydlivka. Takové miluju. Dokážou se za svojí myšlenku postavit. Ale jen aby se nikdo nedozvěděl kdo jsem. Prostě sympaťák.
??? Takové miluji ???
Michal Seko,2008-01-16 06:41:55
No, neviem, čo si zač a koho miluješ mi je poviem ti úprimne, fakt úplne jedno. Len povedz, ty, čim duchaplným si sem vlastne prispel ty ?!!! Ak sa nemáš vecne k čomu vyjadriť, načo si derieš prsty, alebo máš potrebu liečiť svoje pubertálne, prípadne postpubertálne mindráky a vylievať si to zľava doprava ? Na to si radśej nájdi tématiku, ku ktorej máś čo povedať a neotravuj.
A kdy bude dalsi teorie?:)
Jiri Kvita,2008-01-07 04:05:20
Zajimave, jen si nejsem jisty, zda z jednoho klistete muzeme soudit na zanik vsech dinosauru, a jak napr. vime, ze imunitni system meli vsichni jako horsi? A proc prezili plazi a ptaci? A proc se rozvinuli savci? Spise clanek nabizi vice moznosti ("ubodani", "infekce" a "likvidace rostlin"), a kazdou by zrejme bylo treba posoudit. Ale rozhodne je zajimave, ze pricina mohla byt mnohem banalnejsi nez spektakulani kosmicke udalosti:)
Prave...
Frantisek Vrata,2008-01-07 04:40:31
Co se mne osobne na clanku nelibi je ze se proste hodi nova teorie jako "konecna a finalni"a ostatni, predchozi a nasledujici, jsou spatne...Zda se mi ze na to je jeste moc malo informaci takto kategorizovat.Nebranim se myslence ze by tomu tak mohlo byti ale dokazano neni nic.
Věda se už dávno stala bulvárem
GMO,2008-01-07 05:28:29
..na čemž mají lví podíl ty, co ji prezentujou a honěj se za impresema. Samozřejmě, když se každej objev prezentuje jako finální teorie všeho, pak je každej článek automaticky o to vic senzačnější a pak se dá věda prezentovat jako nepřetržitej řetězec fundamentálních událostí, asi jako když si Paris převlíkne kalhotky, tak z toho bulvár žije nejmíň tejden. Typický je, že se nikdy nerozebírá způsob, jakým by ta teorie měla být falzifikovatelná a co svědčí proti ní. Na mě to tak působí, že některý lidi na Oslu snad už ani nedokážou opsat nějakej seriózně působící článek.
pro GMO
Leira,2008-01-07 07:55:32
Přestože nepatřím mezi odborníky, dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že by na OSLU působila parta neschopných ignorantů. Úroveň těchto stránek je vysoká, proto tyto stránky už několik měsíců navštěvuji. Zdá se mi, že se zde ve zvýšené míře vyskytují akorát nespokojení kritizátoři, kteří mají pocit, že spolkli Šalamounovo splachovadlo a sami by všechno zvládli líp. Prosím, jen se předveďte, stačí si nechat zřídit redaktorský účet a začít přispívat svými odbornými články.
Přestože sdílím názor, že ani hmyz nebude finálním řešením otázky vyhynutí dinosaurů, článek je velmi dobře zpracovaný a poutavý.
Sice je ten článek po stylystické stránce...
GMO,2008-01-07 10:01:11
bezchybný, ale jak vidíte, po obsahové stránce s ním souhlasí málokdo. Nevybízí ke kritickému přístupu k předkládaným informacím, naivně se ztotožňuje s obsahem článku. Zřejmě je autor jediný, kdo tomu výzkumu důvěřuje, schází mu zkrátka nadhled, o kritickém nadhledu nemluvě. Články v zahraničních časopisech jsou k podobným hypotézám opatrné a pokud si nejsou jisti, jednoduše autory citují v uvozovkách. Takový je i článek o této problematice ve Daily Science.
http://www.sciencedaily.com/releases/2008/01/080103090702.htm
jděte s evolucí.
genesis,2008-01-07 12:38:35
Souhlasím s gmo. Tato teorie vyhynutí dinosaurů předpokládá selhání imunitního aparátu a to zase předpokládá evoluční proces. A jak víme,tak evoluční teorie je už překonaná.
S vědou to tu nemá nic společného.
GMO,2008-01-07 13:06:17
Tento serwer je snůškou lží a demagogie. Dávno ho již překonal i Neviditelný pes.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-vyznam-eteru-pro-soucasnou-fyziku-fc7-/p_veda.asp?c=A071226_204822_p_veda_wag
gmóóó?
id,2008-01-07 14:16:04
Tam proč se sem pane Zefíre pořád vnucujete, navzdory tak mizerné úrovni? Je Vás to vůbec hodno?
Re: id
GMO,2008-01-07 14:26:13
Protože tohle sem nepsal já...;-) Taky skočíte na lep každýmu provokatérovi.
Soběšice 134/8
Jirka Zákolník,2008-01-07 14:38:22
Tak je Pan Petřík pan Zephir, nebo není? :)
Pokud si vzpomínám, tak jste k eterové pěně zde zasvědceně hovořil pod každým fyzikálním článkem. A jeto nemlich to stejný, jako píše pan Petřík v Neviditelném psu. Já bych řekl že pánové ZEPHIR alias GMO a Tropic a pan Petřík je totéž. Co vy na to, pane ZEPHIRE?
Re: Jirka Zákolník
GMO,2008-01-07 14:54:28
No, já bych zase řek, že jste ten samej exot, co za mě napsal o kousek výš ten příspěvek....:-)
Co vy na to, pane Zákolník?
Re: genesis: jděte s evolucí.
CeHa,2008-01-07 15:34:11
> "jak víme,tak evoluční teorie je už překonaná"
asi som pozadu, preto Vas chcem uprimne poprosit o odkazy na nejake seriozne zdroje, podporujuce toto Vase tvrdenie.
Pripadne si skuste dat namahu a sformulovat vlastny clanok na osla na tuto temu, viaceri by sme ocenili.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
