Znovu byl spuštěn program pátrání po mimozemských inteligencí SETI@home. Ti, kteří se chtějí zařadit mezi lovce „ufounků“, nemusí nikde běhat ani létat, ale stačí jim funkční počítač, připojení na internet a ochota stáhnout si jako šetřič obrazovky program a balíček dat, který bude jejich PC automaticky analyzovat.
Projekt hledání mimozemských inteligencí SETI (Search of Extra-Terrestrial Intelligence) byl spuštěn před 8 lety (květen 1999) a je řízen Kalifornskou universitou v Berkeley (University of California, Berkeley"s Space Sciences Laboratory). Projekt se honosí největší komunitou nadšených uživatelů jakéhokoliv internetového počítačového projektu (přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků): 170 000 nadšenců a 320 000 počítačů.
Nové a citlivější přijímače na největším radioteleskopu na světě Arecibo (Portoriko) a 40krát větší kmitočtové pásmo umožňuje 500krát více dat pro projekt než dříve. Bylo přidáno 7 nových přijímačů, které nyní dovolují radioteleskopu zaznamenat současně signály ze 7 částí oblohy místo z jediné. Software SETI@home byl aktualizovaný, aby mohl zacházet s těmito novými daty v době, kdy pátrání po mimozemských inteligencích (SETI) vstupuje do nové éry a nabízí novou příležitost těm, kteří chtějí pomoct najít jiné civilizace ve vesmíru.
„Další generace SETI@home je 500krát výkonnější než cokoliv, co bylo kýmkoliv předtím vytvořeno,“ řekl hlavní vědecký poradce projektu Dan Werthimer. „To znamená, že je 500krát větší pravděpodobnost, že najdeme E.T., než s původním SETI@home.“
A ještě dodal, že „vícenásobné přijímače nám pomáhají lépe odstranit interferenci a zmenšují sklon k záměně věcí pozemských za mimozemské“.
Podle vědce projektu Erica Korpela, množství nových dat dosahuje denně hodnoty 300 gigabytů, tj. asi 100 terabytů (řádově 100 000 gigabytů) ročně - přibližně množství dat uložených v americké Kongresové knihovně (U.S. Library of Congress). „Proto potřebujeme všechny dobrovolníky,“ řekl. „Každý má šanci, stát se součástí největší účasti veřejnosti na vědeckém projektu v historii."
Radioteleskop Arecibo o průměru 305 m (1000 stop) leží v Portoriku v údolí Puerto Rico, které vzniklo propadem krasové jeskyně. Byl postaven v roce 1963 a je součástí NAIC (National Astronomy and Ionosphere Center), provozovaný Cornell University (Ithaca, New York) a podporovaný Národní vědeckou nadací NSF (National Science Foundation). Zejména mezi mládeží se proslavil díky bondovce Zlaté oko (GoldenEye), která měla premiéru 4. ledna 1996 (světovou 16. listopadu 1995), v hlavní roli s Piercem Brosnanem.
Werthimer a jeho tým použili pozorování od roku 1992, aby zdokonalili „mustr“ pro analyzování přijatých radiových vln z vesmíru a nalezení signálů, které mohly vyslat inteligentní civilizace.
Když tým nebyl schopen tak velký objem dat analyzovat, vědci přišli s nápadem, že data rozdělí do menších balíčků a využijí „malé“ osobní počítače, které „spojí“ je do jednoho velkého celosvětového superpočítače.
Od doby, kdy byl SETI@home spuštěný, vznikly další související projekty, např. folding@home (předpovídání trojrozměrné spleti proteinů), až po nově spuštěný cosmology@home (modelování možných vesmírů). Platforma, která umožňuje provozovat SETI@Home, je program BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing), který byl vyvinut ředitelem SETI@home Davidem Andersonem tak, aby zdrojová data mohly sdílet různé projekty.
Werthimer poznamenal, že navzdory skutečnosti, že UC Berkeley od roku 1978 analyzuje radiové signály z vesmíru zachycené různými dalekohledy, žádné signály od inteligentních civilizací ještě nebyly objevené.
„Ale dobrá zpráva je, že vstupujeme do éry, kdy budeme schopni skenovat miliardy frekvenčních kanálů. Arecibo je nyní optimalizované pro tento druh hledání, takže pokud jsou ve vesmíru signály, my nebo naši dobrovolníci je najdou,“ řekl Werthimer.
Návod a další informace: http://setiathome.berkeley.edu/
Zdroj: ScienceDaily, UC Berkeley
Pokud by někdo nechtěl hledat E.T. mimozemšťana a je mu bližší matematika, tak se může zapojit do obdobného moravského projektu Wieferich@home (Miroslav Kureš a Jan Dobeš).
Úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo. Toto číslo s řadou pozoruhodných vlastností poprvé zkoumal německý matematik Arthur J. A. Wieferich (1884-1954) v souvislosti s Fermatovou větou.
Dnes se ukazuje, že význam Wieferichových prvočísel je mnohem větší (jsou např. známy aplikace v asymetrických kryptografických systémech) a dosud jsou známa pouze 2 (slovy dvě) tato Wieferichova prvočísla: 1093 (objeveno v roce 1913, W. Meissner) a 3511 (v roce 1922, N. G. W. H. Beeger).
Zatím ani nevíme, kolik Wieferichových čísel má být. Někteří autoři uvádějí, že v první biliardě čísel existují pouze tato dvě. A jediný počítač to nezvládne, proto na Západomoravské vysoké škole v Třebíči a Vysokém učení technickém v Brně vznikl projekt Wieferich@home, jehož úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo, a využívají stejného principu jako Američané při hledání mimozemšťanů.
Zdroj:
Sborník: 7. setkání učitelů matematiky všech typů a stupňů škol (25.–27. říjen 2000, Mariánské Lázně), vydala JČMF, pobočka Plzeň 2000 (str. 62)
Wieferich home
Diskuze:
