Dětem, kterým vědci testovali IQ, odebrali jejich DNA. Vytvořili směsný vzorek DNA dětí s nižším intelektem a stejný směsný vzorek vytvořili i z DNA dětí, které si při testech IQ vedly velmi zdatně. V těchto vzorcích pak s pomocí tzv. DNA čipů prověřovali půl milionů úseků DNA, kde dědičná informace různých lidí vzájemně liší jediným písmenem genetického kódu. Na základě takto získaných údajů vědci vytipovali 47 úseků DNA, v nichž změna jednoho písmene genetického kódu na první pohled posilovala nebo naopak oslabovala inteligenci. Následně prověřili dědičnou informaci více než tří tisíc dětí, jejichž výsledky v testech IQ se pohybovaly v širokém spektru od velmi slabých až po velmi dobré. Plomin a jeho spolupracovníci byli zvědaví, jestli výskyt některé z vytipovaných variant DNA bude nápadně častý u dětí s vyšší či nižší inteligencí. V počáteční fázi ověřovacích pokusů se zdálo, že vědci narazili na šest variant DNA, jež významně ovlivňují IQ.
Podrobnější analýzy ale ukázaly, že s dostatečně vysokou jistotou se s inteligencí pojí jen jedna jediná. Žádná z šesti variant DNA neovlivňovala inteligenci z více než 0,2%. Vědci odhadují, že dědičnost se podílí na inteligenci z 30 až 50%. Tento dědičný základ je ale zřejmě tvořen pestrou mozaikou různých variant lidské DNA, z nichž každá přispívá ke konečnému efektu jen velmi málo.
Zajímavé výsledky přineslo určení místa, kde šestice vytipovaných genetických faktorů inteligence v lidské DNA leží. Čtyři se nacházejí uvnitř genů nebo v jejich blízkosti. Jeden leží naopak v „genové poušti“ – tedy v části DNA, kde vědci zatím marně pátrají po úsecích, jež by mohly mít jakoukoli funkci. Další faktor se nachází v místě DNA, které je důležité pro aktivaci jiných úseků dědičné informace.
Ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise Genes, Brain and Behavior je cítit zklamání vědců, kteří očekávali, že narazí na varianty DNA, které ovlivňují lidskou inteligenci z více než půl procenta. Počet prověřených vzorků DNA i počet zkoumaných úseků DNA je k tomu opravňovaly. Teď se zdá, že tak „silné“ genetické faktory v naší dědičné informaci nejsou. Přesto se Plomin a jeho spolupracovníci nevzdávají. Pokrok v technologii genetických čipů je úžasně rychlý. Nové DNA čipy umožní prověřit další dosud nezkoumané varianty DNA. Stávající čipy například nedovolily Plominovi a jeho týmu zkoumat varianty DNA z chromozomů, které u člověka určují pohlaví. Přitom právě na pohlavním chromozomu X se nacházejí geny, jejichž poškození vyvolává různé typy duševních retardaci. Plomin nevylučuje, že se varianty těchto genů mohou na dědičném základu lidské inteligence podílet dosti významnou měrou. Změny v jednotlivých písmenech genetického kódu nejsou zdaleka jedinými rozdíly, jimiž se liší DNA různých lidí. Nelze vyloučit, že se na dědičném základu lidské inteligence podílí i rozsáhlejší změny DNA vyvolané namnožením větších úseků nebo jejich zmizením.
Nabírá lidská evoluce na tempu?
Nová studie týmu vedeného paleoantropologem Henrym Harpendingem z University of Utah v Salt Lake City zveřejněná ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences dokazuje, že se v posledních 40 tisíciletích tempo změn v lidské dědičné informaci neustále zrychluje. Za posledních 5000 let narostlo stokrát.
Harpendingův tým pátral v lidské dědičné informaci po variantách genů, které by mohly mít na svědomí zvýšenou náchylnost k různým chorobám. Vědci se soustředili přednostně na ta místa dědičné informace, kde se jednotliví lidé liší v jediném písmeni genetického kódu. Prověřili tak DNA 270 lidí z Afriky, Evropy a Asie.
S velkým překvapením přitom zjistili, že zhruba 1800 lidských genů prošlo celkem nedávno velmi rychle řadou změn. Urychlený vývoj postihl asi 7% všech lidských genů.
Závěr Harpendingovy studie je překvapivý. I když lidé cestují po celém světě a neustále se mísí, lidstvo se přesto nemění na geneticky jednolitou universální rasu. Naopak, lidé žijící v různých oblastech se od sebe po genetické stránce stále více vzdalují.
Vysoké IQ odhalí i pouhé koukání na obrázky
Autor: Josef Pazdera (26.05.2013)
Diskuze:
Generalistické geny
filip,2008-01-08 15:52:40
Ona ta studie Plominova týmu podle mě ukazuje, ze Plomin začíná narážet na omezení daná vlastními teoretickými východisky (která se snaží dokládat za cenu metodlogogických podivností). Podle Plomina jsou geny určující lidské poznávací schopnosti \\"generalistické\\", tj. nemají specifický vliv na kokrétní typ schopností (např. na jazyk nebo rozpoznávání předmětů), ale jen na obecnou lidskou schopnost zpracovávat informace. Plomin a jeho týmy podle toho staví psychometrickou stránku svých genetických výzkumů - volí měřítka, která měří jen tu obecnou schopnost a žádné speciální schopnosti. Pokud ovšem za dědičnost (resp. míru dědivosti) IQ může souhra specifických schopností, a ne obecná schopnost, výzkum nemůže najít velké efekty jednotlivých genů (i když víme, že dědivost IQ je dost vysoká, a to i u oné obecné schopnsti).
...je to klika!
jara cimrman,2008-01-07 19:44:11
"Použili k tomu ...sedmi tisíc sedmiletých dětí"....vyzkum patrne trval sedm let, vyzkumny tym sestaval se sedmi set docentu, rozpocet byl sedmdesat milionu dolaru....fachcili kolem toho sedm dni v tydnu..zprava mela sedmdesatsedm stranek.....tohle uz neni nahoda, to je inteligentni dyzajn....
Inteligence
Honza2,2008-01-07 09:16:28
Je z největší části dána schopnostmi mozku. Tedy jeho strukturou, počtem neuronů a topologií jejich propojení a schopností se propojovat. Ta struktura, velikost a schopnosti neuronů musí být někde v DNA zakódovaná.
Ví se vůbec, kde v DNA je zakódováno, že máme mít dvě ruce a dvě nohy a jaký tvar nosu nám vyroste? Pořád někde čtu že tenhle gen vyrábí tamtu bílkovinu, ale co tvar nosu nebo dokonce mozku?
inteligence je moc velkej pojem
deja,2008-01-05 23:37:48
podle mne je inteligence moc veky komplex ruznych dovednosti, napr. i jen schopnost zapamatovani je ovlivnovana radou genu, a to je jen jedna z mnoha komponent ktere nam ovlivnuji nasi inteligenci ktera je slozena z mnoha mozna i desitek takovych dovednosti to pak asi bude genů ... kdyby testovali co ovlivnuje nadani konkretne treba pro jazyky či matematicke dovednosti tak možná na něco natrefí ale něco co by bylo společné všem, natož eště že to nezávisí jen na genech ale i výchově, vzdělání, prostředí kde žijeme...
podle mne si vzali moc velký sousto hned na začátek
Pruser...
Jirka,2008-01-05 22:54:39
Jestli nenajdou geny urcujici inteligenci, znamena to, ze blbci vznikaji diky prostredi, at uz behem tehotenstvi nebo pri vychove. Co si s timhle poznatkem lidstvo pocne? Pruser...
Mnoho otázek...
Al,2008-01-05 20:52:22
Nerozumím příliš (v článku to je jen "nadhozeno"), co Harpendingova studie vlastně znamená. 100x rychlejsší EVOLUCE nebo 100x větší množství VARIANT genů??? Myslím, že v tom je přece ohromný rozdíl. Je logické, když populace vzrostla 1000x, tak podobně poroste i počet variant v populaci... Je ale značně diskutabilní tvrdit, že se vyvíjí i celé lidstvo 100x rychleji (= EVOLUCE)...
Taky to má souvislosti s Flégrovou "zamrzlou evolucí". Podle ní by pak platilo, že lidtsvo sice (s růstem populace) má sice více variant (což dovoluje onu potřebnou plasticitu a připravenost populace na nečekaný tlak) - na druhé to znamená evoluční zamrznutí (ostatně dle Flégra už náš druh je zamrzklý už dávno)....
?-O
CC,2008-01-05 20:26:35
Jsem jediný? Tedy komu to přijde jako zločin proti vkusu jazykovému i vědeckému:
"Našli ale jen šest variant DNA, které inteligenci ovlivňují, ale žádná z nich nemá větší vliv, než 0,2%. Je to zklamání."
Co místo toho zkusit třeba:
"Ale nepodařilo se jim najít nic, co by stálo za řeč."
Takhle nešikovně navázat ale na ale, to je srovnatelná ostuda, jako tuhle statistickou chybu nazývat výsledkem.
No, mě to
musulman,2008-01-05 18:50:18
tak nějak spíše utvrzuje v teorii, že lidský genom se jaksi vyvíjí spíše k "universialitě" a pak teprve vlivem prostředí a výchovy dochází k určité specializaci lidského jedince. Tomu by odpovídala neschopnost nalést "gen inteligence" neboť asi neexistuje, ale předpoklady inteligence jsou dány universálností lidského genomu a její vznik - nevznik pak podmínkami vývoje jedince od početí. Tomu by také nasvědčovala situce kdy "universální" genom se snadněji a rychleji přizpůsobuje "lokálním" podmínkám, ve kterých se sledovaná populace nalézá.
A co na to "zamrzlá evoluce"?
Vojta49,2008-01-05 17:26:12
... v posledních 40 tisíciletích tempo změn v lidské dědičné informaci neustále zrychluje. Za posledních 5000 let narostlo stokrát...
Je-li toto tvrzení pravdivé, dokázal by někdo predikovat další vývoj člověka?
jednoliata rasa
Martin,2008-01-05 09:41:05
" I když lidé cestují po celém světě a neustále se mísí, lidstvo se přesto nemění na geneticky jednolitou universální rasu. Naopak, lidé žijící v různých oblastech se od sebe po genetické stránce stále více vzdalují."
Príroda sa bráni monokultúram a prehnanej uniformite. Neviem to inak vyjadriť, aj keď si uvedomujem, že príroda asi nemá žiadne vedomie. Len kedy vodcovia sveta pochopia, že ich globalizačné plány sú dopredu odsúdené na neúspech?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce