Suchozemský předek velryb  
Vědci prostudovali fosílii tvora, který je spojovacím článkem mezi prvními pravěkými velrybami a jejich suchozemskými předky.

 

 

Zvětšit obrázek
Kosti pravěkého sudokopytníka z rodu Indohyus. i, j, k, l, - průřezy kostmi. Průřez kostí pažní u pravěké velryby (i), kosti pažní u pravěkého sudokopytníka Indohyus (j), kostí holenní u sudokopytníka Indohyus (k) a kosti holenní u pravěkého sudokopytníka Cainotherium. (snímek Nature)

 

Hans Thewissen z Northern Ohio University spolu s kolegy prostudoval fosílii malého pravěkého sudokopytníka ze skupina raoelidů, jenž byla nalezena v indickém Kašmíru. 

 

 

Zvětšit obrázek
Rekonstrukce pravěkého předka velryb sudokopytníka rodu Indohyus, který žil před 50 miliony roků na území dnešního Kašmíru. (snímek NatureNews)

Živočich zařazený do rodu Indohyus žil před 50 miliony roků. Trošku se podobal jelenovi (bez parohů), ale uchyloval se do vody jako hroch. Pozoruhodné je, že tento tvor sdílí celou řadu znaků s kytovci, i když jiní zástupci raoelidů tyto znaky postrádají. Zvláště nápadná je tlustá kost chránící střední ucho zvaná involucrum. Ta byla doposud známa výhradně od kytovců.

 

 


Podle zubů se dá určit, že Indohyus se živil suchozemskými rostlinami (dokazuje to poměr izotopů uhlíku). Je tedy zřejmé, že tento tvor nelezl do vody za potravou. Stavba jeho těla ale dokazuje, že ve vodě hojně pobýval. Jeho sloupovité nohy byly uzpůsobeny spíše k brodění než k plavání. Dá se spekulovat, že do vody prchal před šelmami. Teprve později se naučil při té příležitosti sem tam zakousnout něco vodního. Původně to zřejmě byla vodní vegetace, ale jeho pozdější následníci zřejmě přešli na masitou stravu, která je typická i pro dnešní kytovce.

 

 Pramen: Nature, NatureNews

 

 

 

Datum: 21.12.2007 10:29
Tisk článku

Související články:

Slavíme padesátiny nálezu Etiopanky přezdívané „Lucy“     Autor: Josef Pazdera (14.04.2024)
Fosilie stromu Sanfordiacaulis     Autor: Josef Pazdera (05.02.2024)
Xenusion – nejznámější a nejvzácnější fosilie z ledovcových souvků     Autor: Aleš Uhlíř (06.01.2024)
Podivuhodná Timorebestia byla gigantickou ploutvenkou kambrického oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2024)
Co odhalil genom živoucí fosilie z dob dinosaurů?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2023)



Diskuze:

Díky

Nosotonda,2008-01-29 20:41:33

Komentáře ve většině případů zcela vyvracejí evoluční bláboly. Děkuji všem, kteří dosud přispěli.

Odpovědět

sice pozdě

Ucholák,2008-01-18 14:29:56

http://www.ridgenet.net/~do_while/sage/v12i4n.htm

Odpovědět

neuvěřitelné

kája,2007-12-25 23:23:06

Tenhle článek mě pobavil, úplně jsem si předtsvil jak ten piskoř ve vodě rostl, zahodil končetiny, na českém rozhlasu byla asi před třemi týdny šla pohádka o velrybě Lízince, která se vyvinula v rybníce a dovedla plyně měnit svou velikost

Odpovědět

To je zcela zřejmé

Ucholák,2007-12-23 16:01:24

Titulek:
„Suchozemský předek velryb“

Podtitulek:
„Vědci prostudovali fosílii tvora, který je spojovacím článkem…“

Text:
„Podle zubů se dá určit, že Indohyus se živil suchozemskými rostlinami … Je tedy zřejmé, že tento tvor nelezl do vody …. Jeho sloupovité nohy byly uzpůsobeny spíše k brodění než k plavání. …. Dá se spekulovat…“ atd…

Opravdu se dá spekulovat, a to do nekonečna. Takové spekulace nejsou ovšem nic jiného než spekulace. Vydařená je spekulace o tom jak se později něco naučil, třeba „sem tam zakousnout něco vodního. Původně to zřejmě byla vodní vegetace, ale jeho pozdější následníci zřejmě přešli na masitou stravu, ….“
Zřejmě, ... to je zcela zřejmé. Zřejmě autoři článku pozorovali ne tohoto tvora ale nějakého jeho hypotetického, nikdy neviděného následovníka (hrdina tohoto článku se přece ještě „živil suchozemskými rostlinami“), jak se učí „sem tam něco zakousnout“.

Co je o tomto tvoru známo? Z nálezu (cca 10% původní kostry) nějaký droboučký detail (třeba cca 1% nálezu) připomíná (není stejný, pouze částečně něco připomíná) nějakého jiného, až na ten detail, úplně odlišného tvora (kromě jiného třeba 10.000x většího). Tedy:

90% původní kostry – neznámo, nenalezeno, neví se nic.
9,9% původní kostry – přibližně známo, naprosto odlišné.
0,1% původní kostry – přibližně známo, mírně připomíná některými dílčími rysy jiného tvora

Z takových informací se snadno, protože se v podstatě nic tom tvorečkovi nic neví, vyfabuluje příběh o spojovacím článku, jak se učí sem tam něco zakousnout. Samozřejmě pokud někdo srovná 2 libovolné tvory, může si najít nějakou podobnost něčeho (jako v tomto případě) a mezičlánek je na světě. Samozřejmě jen do doby, než nějaký jiný konkurenční vědec nevykope nějakou další kůstku tohoto tvorečka a nenavrhne nějaké jiné, vlastní „paradigma“, které ono první jednoznačně vyvrátí…

Tato klasické hra (sestavování „evolučních stromů“ kostí), o které účastnící očekávali, že s příchodem genetiky zanikne, znovu ožila, a to právě díky genetice. Z DNA totiž nelze složit žádný přesvědčivý rodokmen (respektive lze složit ohromné množství vzájemně se vylučujících rodokmenů) a tak došlo na návrat k fantazijnímu vyhodnocování kostěných úlomků, což překvapivě připomíná některé věštecké praktiky.

Odpovědět


Ano, spekulovat se dá donekončna.

ps,2007-12-23 16:52:26

A pokud to dělá odborník tak to má stokrát větší hodnotu, než rádobykritiky nějakého nadutého nedouka.

Odpovědět


No ale stejně mě překvapuje...

Zorro,2007-12-23 20:07:29

..tempo evoluce v některejch případech. Např. podle kosterních nálezů člověk před čtyřmi miliony let vypadal jako šimpanz, čili víceméně jako dnes - ačkoliv byl vystavenej plnýmu selekčnímu tlaku, zatímo tenhle sysel prodělal proměnu ve 30 metrovýho vorvaně s kosticema a hlavou plnou spermacetu, jako by se nechumelilo. Notabene v prostředí, kde se žraloci ani další ryby prakticky nevyvíjely po stomiliony let. A přitom vorvaň nebo kosatka jsou taky na vrcholu potravního řetězce, prakticky nemaj konkurenci a nic je nenutí se přizpůsobovat konkurenci. Přitom už před 25 miliony lety se tohle údajně prohánělo ve vodě.

http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/270169

Odpovědět


ps

Ucholák,2007-12-28 15:17:22

A jako vždy: "Not everyone is convinced that Indohyus is the closest cetacean relative, however."

http://sciencenow.sciencemag.org/cgi/content/full/2007/1219/2

Odpovědět

..velrybi predek?

jara cimrman,2007-12-21 20:05:12

"Suchozemský předek velryb".....muze byt......minuly leto v Italii jsem u more jednou proti svy vuli pozoroval tento ukaz presne z opacne strany, byl to bezpochyby suchozemsky zadek velryby...vodni hladina se trosku zvedla, tak to bylo veliky...kdyz se to nastesti po chvili milosrdne ponorilo....dodnes se z toho nemuzu vzpamatovat.....

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz