Zvětšit obrázek

Superhmotná černá díra odstřeluje sousední galaxii v systému 3C321 (multipanel). Kredit: X-ray: NASA/CXC/CfA/D.Evans et al.; Optical/UV: NASA/STScI; Radio: NSF/VLA/CfA/D.Evans et al., STFC/JBO/MERLIN

Astronomové to nazvali „death star galaxy“. Podle teoretických modelů výsledek takového odstřelování destruktivním paprskem není jednoznačný: buď by výtrysk mohl zničit atmosféry planet, ale také by mohl spustit vznik nových hvězd. Naštěstí kosmická „střelba“ je od nás i od naší Galaxie v bezpečné vzdálenosti.

Zvětšit obrázek

Složený snímek výtrysku: rentgenová data z Chandry (fialová), optická a ultrafialová (UV) data z Hubbla (červená a oranžová) a radiová data z radioteleskopů VLA a MERLIN (modrá). Kredit: X-ray: NASA/CXC/CfA/D.Evans et al.

„Pozorovali jsme mnoho výtrysků produkovaných černými dírami. Ale toto je poprvé, kdy jsme viděli přímý úder do jiné galaxie,“ řekl astronom Dan Evans (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts). „Tento výtrysk by mohl způsobit nejrůznější problémy menším galaxiím, které by trefil.“

Evans s kolegy vylíčí podrobnosti objevu v aktuálním vydání Astrophysical Journal.

Smrtící galaxie - větší ze dvou v systému známém jako 3C321 - zamířila pronikavý výtrysk ze své centrální černé díry k menší galaxii, nacházející se od ní ve vzdálenosti 20 000 sv.l. (přibližně vzdálenost Země od středu naší Mléčné dráhy). Obě galaxie se nacházejí ve vzdálenosti asi 1,4 miliardy sv.l. od Země.

Pozorování odhalila, že se nejednalo o přímý zásah, jinak by důsledky byly děsivé. Výtrysk se po nárazu do menší galaxie odchýlil a nyní směřuje pryč do intergalaktického prostoru.

Zvětšit obrázek

Rentgenový a radiový snímek výtrysku (Chandra). Kredit: X-ray: NASA/CXC/CfA/D.Evans et al.; Radio: NSF/VLA/CfA/D.Evans et al., STFC/JBO/MERLIN

„Je to fascinující výsledek a my můžeme být rádi, že to pozorujeme z bezpečné vzdálenosti,“ řekl astrofyzik Neil deGrasse Tyson (American Museum of Natural History, New York). „Protože vím, jak smrtící účinky by mělo záření z výtrysku, nechtěl bych být ani na palebné čáře.“

Výtrysky ze superhmotné černé díry produkují obrovské množství rentgenového záření, gama záření a proudy elektronů, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Podle Evanse i fotony škodí planetám.

Zvětšit obrázek

Výtrysku se po nárazu „porušil“ a odchýlil (ilustrace na základě pozorování). Kredit: NASA/CXC/M. Weiss

„Fotony mohou mít opravdu dramatický účinek na atmosféru planet,“ řekl. „Ozónová vrstva u Zemi podobných planet by byla pravděpodobně zničena během několika měsíců.“ Bez ozónové vrstvy, která planetu chrání před smrtelným kosmickým zářením, by podle Tysona velmi rychle zahynuly veškeré povrchové formy života.

Z kosmického hlediska je útok na galaktického souseda relativně „krátce“ trvající přechodná událost (asi 1 milión let). Proto se galaxie 3C321 stala velmi důležitým objektem pro další studium vesmíru.

„Viděli jsme jety, které ve svém okolí dělaly pěkně podivné věci, ale čelní srážka je opravdu vzácná a generuje velké množství informací o fyzice, které můžeme pochopit a používat,“ řekl Evans.

Ukazuje se, že „paprsek smrti“ nemusí mít na oběť (galaxii) vždy negativní vliv, přinejmenším teoreticky. Tak obrovský přísun energie a záření by mohl pomoci při formování nových hvězd a solárních systémů.

„Nakonec (3C321) může být zdrojem nového života v této vzdálené galaxii,“ řekl astronom Martin Hardcastle (University of Hertfordshire, Velká Británie). Hardcastle vysvětlil, že hmota ve výtrysku bude i nadále proudit ze superhmotné černé díry (asi 10 až 100 miliónů let)  - dost času na to, aby se další plyn „vecpal“ do nově se tvořících hvězdných systémů.

VIDEO  "Paprsky smrti útočí na jinou galaxii"

"Jety mohou být vysoce ničivé ... ale také mohou vytvořit hvězdné školy,“ řekl Tyson. „Je to fascinující druh duality.“

Astronomové užívali rentgenovou observatoř Chandra, Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope a pozemní radioteleskopy VLA (Very Large Array) v Novém Mexiku (USA) a MERLIN (Multi-Element Radio Linked Interferometer Network) ve Velká Británie (University of Manchester a Jodrell Bank Observatory).

Zdroj: SPACE