Tým amerických vědců vedených Deborah Mashovou z floridské University of Miami zjistil, že lidé, kteří užívali kokain, mají v mozku i dramaticky změněnou funkci mnoha desítek genů. Odlišně fungující geny přebudují mozek tak, že návrat tohoto orgánu do normálního stavu je prakticky vyloučen. Zprávu o výsledcích výzkumu přináší vědecký časopis PLoS ONE.
Kokain je v mnoha směrech přímo ukázkovou drogou. Po jeho požití se dráždí centrum libých pocitů označované jako nucleus accumbens. Zároveň má narkoman aktivovanou i část mozku zvanou hipokampus, která sehrává klíčovou roli při ukládání informací do paměti. Tím je zajištěno, že narkomanovi uvízne euforie z kokainu pevně v paměti.
Časem si ale mozek na dávku drogy zvykne. Aby dosáhl libého pocitu, musí dostat větší porci drogy. A tak narkoman bere stále větší dávky bez ohledu na to, jak moc mu to škodí. Narkomani užívající kokain jsou vystaveni mnohonásobně vyššímu riziku srdečních záchvatů, mívají narušenou imunitní obranu a trpí celou řadou dalších neduhů. Přesto se lidé závislí na kokainu nezbaví chuti na drogu ani po mnoha letech abstinence.
Deborah Mashová spolu se svými kolegy odebrala vzorky z mozku deseti lidí, kteří zemřeli v souvislosti s užíváním kokainu. Stejně vzorky odebrali vědci i z mozku lidí, kteří zemřeli bez toho, že by někdy brali drogy. Vzorky pocházely z hipokampu a genetici v jeho buňkách prověřili aktivitu prakticky všech genů. Výsledky byly zajímavé. U narkomanů pracovalo celkem 151 genů se zvýšeným výkonem. Naopak 91 genů svou aktivitu výrazně utlumilo.
To znamená, že kokain nemění jen činnost nervových buněk s hipokampu, ale proměňuje samotné buňky. Z toho, které geny u narkomanů „přidaly plyn“, lze usoudit, že účinky kokainu zásadně mění i molekuly, které se nacházejí mimo nervové buňky. Buňky mozku spočívají na husté síti bílkovinných vláken. Narkomani mají geny pro budování této sítě „pozapínané“ jinak, než lidé, kteří drogy neberou. Když se pod prvními dávkami kokainu začne tato síť přebudovávat, mohou nervové buňky vytvářet nová vzájemná propojení. Tyto nové nervové spoje zakotví v mozku pevně asociaci libého pocitu a kokainu. Narkomanovi nedovolí, aby na drogu zapomněl.
Studium rozdílů v dědičné informaci narkomanů a zdravých lidí prokázalo, že narkomani dědí s vyšší pravděpodobností určité varianty některých genů. Ty zřejmě vytvářejí základ pro vrozené sklony k závislosti na drogách. Velmi početně jsou mezi těmito geny zastoupeny geny pro bílkoviny vytvářející nosnou síť pro buňky mozku. Tyto geny člověku „připraví“ mozek na drogu. K dokonání zhoubné přestavby mozku na „hotového“ narkomana stačí vnímavému člověku mnohem méně drogy než lidem, kteří tyto dispozice nezdědili.
Pramen: PLoS ONE.
Budeme u nás potkávat zombie?
Autor: Karel Wágner (26.09.2023)
Telefon z analýzy chůze zjistí, kdy začínáme být opilí
Autor: Josef Pazdera (21.08.2020)
Jaký halucinogen se nejlépe hodí k terapeutickým účelům?
Autor: Václav Diopan (22.01.2020)
Záchrana v zatopenej jaskyni Tham Luang - ako to prebiehalo
Autor: Matej Čiernik (07.04.2019)
Smart Drugs
Autor: Denis Havlena (12.03.2018)
Diskuze:
Geny drogy a td. .
Jarka Jandurova,2009-05-08 10:21:44
Dobrý den. To co jsem tady přečetla je na půl pravdy. Je mi 36let. A jsem závislá na pervitinu. Je to pro mne moc smutné. Žiju jako každý člověk mám dvě studující holky jedna je na VS EKONOMIKA a druhá na ZEMĚDĚLSKÉ. Moc se snažím aby to na mne nepoznali. Jsem ale už v koncích proto ze beru už 12let nitrož. Chodila jsem do práce. Dá se říct ze žijem i nad standart. Ale nemůžu přestat s jednoho důvodů je tam závislost na všem rano když se probudím mám dlaně otekle a nejhorší je to ze když je léto nemůžu si vzít krátký rukáv zůstaly mi jizvy byla jsem se zeptat na plastice ale je to moc složité a drahé. A tak pokračují dál a dál mne to žere. S nikým jsem o tom nemluvila. Ani o pomoc nežádala. Sama vím ze tam po takové dlouhé době velká závislost.
Je to přesně tak
Pavel Brož,2007-12-15 22:16:12
není droga jako droga, protože každá má specifické účinky a svoji vlastní rizika. Dokonce ani na konkrétních pozicích v nějakém žebříčku zase tak moc nesejde, protože žebříčky už dělalo více institucí, a dostanete je různé podle toho, jakou váhu přiřknete jednotlivým kritériím - tak např. jestli je pro vás důležitějším kritériem návykovost, ovlivnění sociálního chování, zdravotní škodlivost, celosvětová úmrtnost, atd.. Jsem přesvědčen, že absolutní prohibice všech druhů drog je stejně nebezpečná, jako jejich nezodpovědná propagace, chce to vyvážený přístup. Každopádně srovnávat neurologické změny v důsledku užívání drog a provozování vrcholového sportu je absurdita.
Ad MirekS: komentáře Zephira ignorujte, je to mor této diskuze. Dříve zamořoval diskuze ScienceWorldu, teď to činí tady.
... špatně zařazená odpověď ...
Pavel Brož,2007-12-15 22:21:37
Můj předchozí komentář patřil pod příspěvek MirkaS, opět se projevila stará známá chyba redakčního systému v řazení.
Máte opravdový důvod ke zpochybnění?
MirekS,2007-12-15 15:43:06
Nevím, a asi to neví nikdo, co vše může způsobit změnu exprese genů v mozku. Pokud jsou to drogy tak fajn, známe příčinu proč po nich lidé tak blbnou. Nevidím jediný důvod zpochybňovat tento výzkum jen proto, že byl učiněn v USA a ty mají svojí drogovou politiku - stejně jako každý jiný zodpovědný stát.
Máte opravdový důvod ke zpochybnění této zprávy nebo je důvodem vašeho dehonestujícího komentáře jen dnes tak populární antiamerická hysterie?
Droga není jako droga
Jarda,2007-12-15 19:41:09
A tak například výbor britské sněmovny seřadil drogy podle jejich nebezpečnosti - a kokain je jasně na prvních místech spolu s crackem. Alkohol a tabák někde kolem 6 - 10 místa, Extáze někde na chvostě... Prostě není droga jako droga a jejich házením do jednoho pytle možná děláme těm škodlivým zbytečnou "reklamu".
Když drogy "můžou přepnout geny"
ZEPHIR,2007-12-15 05:02:46
..co je potom koncepčně špatně na Lysenkovejch experimentech, kdy se snažil vyšlechtit dojnice s tučným mlékem pomocí vytrvalýho přikrmování máslem? Neměl by bejt po takovým článku rehabilitovanej - jako ostatně všichni lamarckisté, kteří geniálně předešli svoji dobu ?
Přesně takovou odpověď..
ZEPHIR,2007-12-15 18:16:56
..sem čekal, páč čecháčci maj extrémní smysl pro humor, zrovna když se čeká, že budou argumentovat seriózně. Ne náhodou se kreténi všemu řehní.
m áslíčko a geny
Jarda,2007-12-15 19:43:11
Máslo asi v mozku geny nepřepíná tak účinně - a u kraviček už asi vůbec ne!
Huseníček přepsal genetiku
ZEPHIR,2007-12-15 23:07:28
http://www.osel.cz/tisk.php?clanek=1188
Je to podobný jako při šíření informačních systémů, třeba SAPu ve firmu. Část kódu je fixní (DNA), část kódu je přepisovatelná, resp. slouží pro výrobu RNA, která se používá podle aktuální potřeby (tzv. "junk DNA"). Organismus má tak možnost reagovat na změny přírodních podmínek rychleji a flexibilnějc, než jen mutacema - a vymřetím, když se jeho genetickej kód nehodí.
No jasně
Pavel Brož,2007-12-14 22:32:47
a když ti horolezci nemají peníze na tu svou horolezeckou drogu, tak je to nutí krást a prostituovat se, jenom aby si mohli šlehnout nějaký ten vrchol. To snad ani není pravda.
jo a potom dedicnost
Nina,2007-12-14 18:09:10
nachylnosti k drogam...od koho? Co je dnes mladych zavislych,jejichz rodice ani nevedi co je poradne droga. Leda dedicnost k zavislosti jako takove -a z toho treba k horolezectvi nebo sberatelstvi znamek.
...
JonnY,2007-12-14 13:35:25
nie neplati.
u horolezcov nedochadza k vyssie uvedenym zmenam v mozku, ani nemaju abstinencne priznaky ked si dlho nekam nevylezu. nejsu na tom fyzicky zavysli.
fajn fajn fajn
SM,2007-12-14 12:18:55
Vsechno OK. Jenom bych rekl, ze presne tohle plati i pro vasniveho horolezce nebo lyzare.
Ani horolezec, ktery si zprerazel vsechny nohy a ruce po mnoha letech nezapomene na to, jak je skvely lezt na hory a velmi pravdepodobne ma mozek prebudovany taky.
Jsem presvedcen, ze takove prestavby dela kazdy intenzivni zazitek. A drogy se berou proto, ze je to skvely, ne proto, ze by to rozsirovalo zornicky nebo zrychlovalo tep, jak se nekdy detem snazi namluvit doktori.
Nelibi se mi, kdyz se tyhle novinky postavi tak, ze to delaji jedine drogy a proto jsou fuj fuj spatny. Ale to uz je americka valka proti drogam, proto je potreba brat jejich novinky s nadhledem.
Souhlas
dejaVu,2007-12-14 12:50:17
Uplny souhlas. To co delame radi a cim pravidelneji, to musi zanechat podobny vysledek.
srovnání
Cyril,2007-12-14 22:05:38
Horolezectví je o překonávání limitů a spousta dalších činností taky. K tomu aby člověk mohl něco dokázat, musí se snažit. Když překoná vlastní limity, stává se cennějším pro ostatní, ať už kvůli fyzické zdatnosti, znalostem, či jiným dovednostem. Ani sbírání známek není možné bez důkladné znalosti toho, co sbírám. To, že to občas nevyjde (úraz při sportu atd..), je holt smůla, není to pravidlem.
Šňupat, kouřit, píchnout si, chlastat ... to dovede i debil. Kromě zážitku, který vyprchá mu to nepřinese vůbec nic, zvláště to pak vůbec nic nepřinese jeho okolí, které tím může jenom ztratit. To, že to nevyjde a s dotyčným konzumentem to skončí špatně, je velmi časté.
všechny do jednoho pytle?
Martas,2007-12-15 08:19:16
Nechápu, jak se dá srovnávat užívání drog a horolezectví, leda metaforicky, ale to je na dlouhou diskuzi. Nemám rád názory takového ražení, že všichni kdo užívají drogy jsou špatní a na odpis.Bohužel, to mluví jen pouhá nezkušenost. Zakusil jsem mnoho látek, ale přeci jenom každé ráno, když vstanu musím si zapálit tabáček. S pervitinem to tak není, ani s koksem.Podle svých zkušeností mi tato etapa života dala mnoho dobrého, jiný pohled na svět a na lidi Drogy jsou staré jako lidstvo samo, a můžeme se podívat i na případy ze života zvířat, která se pavidelně zjíždí na svých pastvinách.
S pervitinem to tak není, ani s koksem
ZEPHIR,2007-12-17 07:25:00
Oboje se návykový drogy. Pervitin sice nevyvolává tělesné odvykací potíže, zato však silnou psychickou závislost, a to poměrně rychle. Ostatně o tom by mohla Terka Pergnerová vyprávět. Kokain je pak příslovečně návyková droga, ze závislosti na kokainu se léčila řada známejch osobnost.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
