Zvětšit obrázek

Model na základě nové studie: vnitřní halo (oranžové), vnější halo (modré), hvězdy (červené) a hnědí trpaslíci a kulové hvězdokupy (hnědé). Kredit: SDSS-II/Masashi Chiba (Tohoku University, Japan)

Galaxie má husté téměř kulovité jádro s nevýraznou příčkou (10 x 16 sv.l.), kde jsou hvězdy „natěsnány“ u sebe a obíhají velmi rychle okolo centrální černé díry. Jádro obklopuje velký plochý disk o tloušťce asi 1200 sv.l. se svými spirálními rameny. Dodnes v této části vznikají nové hvězdy. Naše Slunce leží v jednom z těchto ramen. Disk Galaxie je obklopen širším diskem plynu, který končí ve vzdálenosti asi 80 000 sv.l. od středu. A celá Galaxii je „zahalena“ do galaktického halo, v němž se nacházejí velmi staré hvězdy (stáří kolem 15 miliard let) - symetrická kulová složka, sahající do vzdálenost asi 155 až 180 tisíc sv.l.

Zvětšit obrázek

Mléčná dráha. Kredit: Richard Powell

Hvězdy se zde pohybují neperiodicky a jejich zástupce najdeme i v okolí Slunce (náhodně prolétají rovinou Galaxie). To už astronomové věděli.

Co je nové? Objevili, že galaktické halo tvoří dvě části.

„Při výzkumu pohybu a chemického složení hvězd, jsme uviděli, že vnitřní a vnější halo je zcela odlišné. Pravděpodobně vznikaly různým způsobem a v různých časech,“ řekla Daniela Carollo (Osservatorio Astronomico di Torino a Australian National University).

Detaily objevu, založené na pozorování 20 000 hvězdách v rámci programu Sloana Digital Sky Survey, byly publikovány 12. prosince v Nature.

Hlavní galaktický disk, kde je i domov našeho Slunce, se otáčí průměrnou rychlostí 800 000 km/h (220 km/s). Tento disk je obklopen tzv. vnitřním halo, které se pohybuje stejným směrem, rychlostí asi 80 000 km/h (22 km/s). Vnější halo, oblast o velmi malé hustotě, rotuje opačně, rychlostí asi 160 000 km/h (44 km/s). Jeho průměr je asi 65 000 sv.l., ale může sahat i do vzdálenosti víc než 300 000 sv.l.

Zvětšit obrázek

Mléčná dráha. Kredit: S&T 3/1999

Existují i chemické rozdíly mezi oběma oblastmi. Hvězdy ve vnitřním halo obsahují především těžké atomy, včetně železa a vápníku. Tyto těžké prvky vyprodukovaly hmotné hvězdy při fantastických explozích, které umožnily formování následující generace hvězd.

„Halo je zřetelně rozděleno do dvou, široce se překrývajících oblastí,“ řekl Timothy C. Beers (Michigan State University), člen studijní týmový. „Objev nám poskytuje mnohem jasnější obraz formování prvních objektů v naší Galaxii a v celém vesmíru.“

Zvětšit obrázek

Mléčná dráha - červená mlhovina NGC 7000 Severní Amerika v souhvězdí Labutě (vlevo), nejzářivější je Mléčná dráha v souhvězdích Střelce, Štíra a Štítu.. Kredit: John P. Gleason

Tento výzkum přináší další důkaz, že galaxie nebyly postaveny najednou (z kosmického hlediska). „Shromažďovaly“ se postupně v průběhu času, protože „polykaly“ okolní menší galaxie. Je to jeden z největších přírodních stavebních projektů.

Vnitřní halo se pravděpodobně vytvořilo první a to při srážkách menších galaxií, které byly zachycené gravitací Mléčné dráhy. Vnější halo vzniklo později. Astronomové si myslí, že je vytvořily malé galaxie, které obíhaly v protisměru a byly „přivábeny“ naší Galaxií a roztrhány.

Zdroj: SPACE