Problémy jaderného reaktoru ohrožují lidské zdraví  
Neplánovaně prodloužená odstávka jaderného zařízení v Kanadě dělá vrásky lékařům na celém světě.

 

 

Zvětšit obrázek
Pohled na reaktor Chalk River v Kanadě.

V řadě zemí obou Amerik, Asie i Evropy teď čekají pacienti mnohem déle na vyšetření nukleárními zobrazovacími metodami. Důvodem je prodloužení plánované odstávky provozu jednoho z nejdůležitějších producentů molybdenu 99. Kanadské jaderné zařízení  Chalk River přerušilo produkci 18. listopadu a plánovalo obnovení provozu 23. listopadu. Neočekávané potíže ale donutily provozovatele Atomic Energy of Canada Limited k prodloužení odstávky reaktoru až do počátku ledna či dokonce do půlky tohoto měsíce. 

 


 

Zvětšit obrázek
Arteriogram pacienta postiženého těžkým vnitřním krvácením (šipka) pořízený pomocí izotopu technecia. Teď jsou podobná vyšetření ohrožena.

Z molybdenu 99 vzniká izotop technecia, který se používá při 80% vyšetřeních v nukleární medicíně, např. při vyšetření srdce, vyšetření nádorového onemocnění kostí či při vyšetření ledvin. Zásobit se oběma izotopy předem nebylo možné, protože molybden má poločas rozpadu 66 hodin a technecium jen 6 hodin.

 

Radioizotopy  pro medicínské účely produkují ve světě ještě čtyři další reaktory, ale žádný z nich se nenachází na severoamerickém kontinentu a jejich produkce zjevně nestačí krýt potřebu. Přitom se jen na severoamerickém kontinentu provádí ročně 20 milionů testů, pro něž jsou radioizotopy nezbytné. Nemocnice hlásí, že již byly odloženy tisíce testů, které nebyly skutečně naléhavé. Podle lékařů hrozí, že se vyšetření pomocí radioizotopů někde prakticky zastaví.

 

Svět kritizuje situaci, kdy je značná část světového zdravotnického sektoru závislá na produkci jednoho jediného reaktoru. Všem je jasné, že takových reaktorů by mělo být více. Jen v Kanadě již byly postaveny dva nové reaktory, z nichž každý by měl potenciálně pokrýt světovou potřebu. Zatím ale čekají na kolaudaci.


„Oba reaktory se nacházejí ve stavu legislativního patu,“ prohlásil prezident Ontarijské asociace pro nukleární medicínu Christopher O´Brien.

 

Pramen: New Scientist

Datum: 11.12.2007 09:00
Tisk článku

Související články:

Mohou Ukrajinci vyvinout atomovou bombu?     Autor: Martin Čermák (11.11.2024)
Veteráni války v Zálivu mají silně poškozené mitochondrie     Autor: Josef Pazdera (17.07.2023)
Jak je to s lednovou detekcí jódu 131?     Autor: Vladimír Wagner (25.02.2017)
Jak uložit problematický radioaktivní jód na miliony let?     Autor: Stanislav Mihulka (13.11.2016)
V Mexiku ukradli auto s radioaktivním kobaltem     Autor: Martin Tůma (04.12.2013)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz