Zvětšit obrázek

Oblačnost na Marsu. Kredit: NASA/HST/STScl/Robert Nemiroff

Mraky studované v laboratoři tvoří vodní led stejně jako některé mraky na Zemi, sdělil vedoucí výzkumu Tony Colaprete (Ames Research Center, Kalifornie).

Zvětšit obrázek

Anthony Colaprete

„Vznikají při velmi nízkých teplotách, často pod minus 100 °C,“ řekl Colaprete. „Laboratorní studie ukázaly, že je mnohem těžší vytvořit mrak při těchto nízkých teplotách, než jsme si mysleli.“

Při simulaci jsou kapky nebo ledové krystalky v mraku větší než jsme očekávali, proto „z atmosféry vypadávají rychleji, což má za následek menší objem mraků a suchou atmosféru,“ vysvětlil Colaprete.

Colaprete bude prezentovat výsledky svých laboratorních simulací příští týden na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007).

Dosud byli vědci přesvědčeni, že marťanské mraky tvoří 100 % relativní vlhkosti vzduchu. Ale nová studie ukazuje, že marťanský vzduch musí obsahovat daleko více vody, musí být přesycen, aby se mohly tvořit mraky.

„Chceme rozumět klimatu na Marsu a tomu, jak funguje marťanský koloběh vody,“ řekl Colaprete. „Mraky jsou základem tohoto systému, stejně jako na Zemi. Ale předpoklad, že se marťanské mraky tvoří a chovají stejně jako ty na Zemi, je možná chybný.“

Zvětšit obrázek

Mars v opozici v roce 2001. Kredit: NASA/HST

Colaprete je přesvědčen, že dokonalejší pochopení procesu marťanských mraků a koloběhu vody rozhodující pro porozumění klimatu na Marsu v současnosti i minulosti. Koloběh vody na Marsu ovládá velká severní polární čepička. Během marťanského léta na severní polokouli se tato vodní ledová čepička vypařuje a větry odnášejí vodní páru směrem k jižnímu pólu.

Zvětšit obrázek

Mars: jižní pól na jaře (září 2001). Kredit: NASA/ MGS

„Množství vody v marťanské atmosféře velmi kolísá v závislosti na místě i čase,“ sdělil na základě pozorování Colaprete. Mraky v atmosféře velkou měrou regulují množství vody, které migruje od severního pólu směrem k pólu jižnímu.

„Během zimy na jižním pólu zde voda zmrzne (jižní polární čepička),“ řekl Colaprete. „Na jaře se tato voda znovu začne vypařovat a vrací se zpět do severní polární čepičky. Cyklus se každoročně opakuje.“ (Jeden marťanský rok trvá přibližně 2 roky pozemské.)

Pokud by všechna atmosférická voda v atmosféře zmrzla na povrchu Marsu, pak by se vytvořila ledová vrstvička o tloušťce 1/5 lidského vlasu.

„Voda u typického marťanského mraku tvoří jen asi 10 až 20 % z celkového objemu. Ať tak či onak, tenká marťanská atmosféra na působení těchto mraků reaguje velmi citlivě,“ dodal Colaprete.

Zdroj: Space