Primatologové z university v Kjotu vycvičili dospělé samice šimpanzů v jednoduché počítačové hře. Na obrazovce se nakrátko objevují různě rozmístěná čísla od jedné do devíti a vzápětí je nahradí bílé čtverečky. Úkolem testovaného je, označit čtverečky v pořadí, v jakém šla skrytá čísla po sobě.

Zvětšit obrázek

Tetsuro Masazawa (zcela vpravo) a jeho svěřenci

Když vědci naučili stejnou hru i potomky těchto samic, dosahovali mladí šimpanzi lepších výsledků než jejich matky. Přeborníkem byl mladý sameček Ayumu. Toho vědci postavili proti vysokoškolákům. Ayumu je na hlavu porazil. Exceloval především v případech, kdy byla čísla na obrazovce vidět jen na dvě desetiny sekundy.

Studenti určovali správné pořadí bílých čtverečků se čtyřicetiprocentní úspěšností. Ayumu dosahoval úspěšnost 80%. Zatím není jasné, na jak dlouho si Ayumu pořadí čtverečků zapamatuje. Když je při plnění úlohy vyrušen zvukem píšťalky, pokračuje bez chyby i po přestávce trvající deset sekund, během níž zjišťuje, co se kolem něj děje.

Jsou tedy šimpanzi chytřejší než lidé? Spoustě lidí by nebyla tahle představa proti srsti. Zaznívají vážně míněné názory, aby byli šimpanzi přeřazeni z rodu Pan do rodu Homo a stali se tak našimi rodnými bratry.

Ayumu při plnění úlohy. Kam se na něj hrabali japonští vysokoškoláci.

V některých zemích se ochránci lidoopů dožadují toho, aby šimpanzům byla přiznána některá lidská práva. V nedávné době se dostal v Rakousku před soud případ, v němž se rozhodovalo, zda může mít šimpanz svého právního zástupce. Soud to odmítl a ani v Rakousku šimpanze svého vlastního advokáta mít nemůže. Zatím.

Ayumu hrál počítačovou hru celých sedm let – od svého nejútlejšího dětství - a za správné splnění úkolu byl odměňován dobrotami. Byl tedy ve srovnání s „amatérskými“ studenty tvrdý „profík“. Vědci ale nepovažují tuto okolnost za rozhodující. Poukazují na fakt, že studenti nedohonili Ayumu ani po šestiměsíčním tvrdém tréninku.

Zvětšit obrázek

I sojky s “ptačím mozečkem“ si toho pamatují tolik, že by nám z toho praskala hlava.

Podle vedoucího japonského týmu Tetsura Matsuzawy jsme před 5 až 6 miliony začali platit daň za výkonnější mozek, který je s to zvládnout například symbolické myšlení či složitou řeč. Zaplatili jsme za to ztrátou schopnosti řešit efektivně a rychle poměrně jednoduché úkoly. Šimpanzi nejsou chytřejší než člověk. Jen vynikají ve schopnosti zapamatovat si „momentky“ ze svého okolí. My se takovou „fotografickou“ pamětí pyšníme v dětství a s věkem ji ztrácíme. Bylo by proto zajímavé postavit proti Ayumovi nějakého „pařana“ ze základní školy. Možná by se šimpanzovi vyrovnal spíše než vysokoškoláci.

Překonání člověka šimpanzem lze považovat za důsledek vyšší lidské inteligence, protože jen člověk je schopen vymyslet takový typ testů, v kterém ho pak šimpanz porazí. Ostatně na frak nám dávají ve specializovaných paměťových úlohách mnohem hloupější tvorové než šimpanzi. Například sojky modré si pamatují umístění, obsah a stáří tisíců skrýší, v kterých skladují na zimu potravu. My si nepamatujeme, kam jsme před pěti minutami odložili brýle.

Tři videa dokazující „nadřazenost“ šimpanzů nad lidmi:

 
ŠIMPANZ   versus    ČLOVĚK

Je otázkou, jak dlouho si šimpanzi pamatují to, co se jim mihne na obrazovce. Jisté je, že když je uprostřed testu nějaký zvuk ze sousední místnosti vyruší, jsou po deseti vteřinách schopni bez problémů navázat tam, kde přestali. 

 

Pramen: Current Biology, Nature News



Poznámka Osla: Dodatečně byl k článku připojen soubor Riwer Chimp . Poslal nám jej Jan Horal.