Děti mají rády hodné  
Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.

 

 

Hrdinou představení bylo jasně zbarvené kolečko s namalovanýma očima, které se snažilo vyšplhat na příkrý svah. Někdy mu v tom pomáhal okatý trojúhelník, jindy mu zase ve výstupu do kopce bránil nepřátelský čtverec. Na konci představení si mohly děti vybrat. Kterou z loutek chtějí? Hodný trojúhleníček a nebo zlý čtvereček? Dětští diváci ve věku šesti a deset měsíců sáhli v drtivé většině po trojhranném pomocníkovi. Výsledky studie otiskl prestižní vědecký týdeník Nature.

 

 

Zvětšit obrázek
Kiley Hamlinová


„Znamená to, že i malé děti jsou s to rozlišit toho, kdo pomáhá, od toho, kdo škodí, a dávají mu přednost,“ řekla Kiley Hamlinová  v rozhovoru pro Nature. „Co nás ale opravdu zaskočilo, byla jednoznačnost dětské reakce. Předpokládali jsme, že i takhle malé děti vnímají dění ve svém okolí, ale překvapilo nás, jak moc je to zajímá.“

 


Slabost dětí pro pomocníka a nechuť k útočníkovi výrazně ochabla, když vědci před představením  odstranili loutkám oči. To dokládá, že se děti ztotožňují s loutkami podle toho, co která loutka provádí. Vůbec přitom nehraje roli, že loutky ubližují nebo pomáhají  někomu jinému a nikoli samotným dětem. Desetiměsíční děti nebyly zaskočeny ani v pokusech, kdy si loutky své úlohy vyměnily a „pomocník“ se začal chovat jako „škůdce“. Děti si vybíraly loutku podle toho, jak se právě zachovala, a ne podle toho, jakou si předtím „udělala pověst“.

 


 

Zvětšit obrázek
Dítě si ze dvou hraček vybírá vždy tu, která pomáhala a zavrhuje tu, která škodila. Sociální cítění dětem není cizí již od šesti měsíců. (Kredit: Yale University, Kiley Hamlin)

Případy, kdy i velmi malé děti dávaly najevo sympatie k hodným lidem a odmítaly ty, kteří se v jejich přítomnost nezachovali hezky, jsou známé. Vědeckými experimenty však byla tato schopnost prokázána poprvé. Podle Kiley Hamlinové nelze vyloučit, že se se schopností odlišovat „hodné“ a „zlé“ už rodíme.

 


Rozeznávání hodných a zlých lidí hrálo v životě děti odedávna významnou roli. Dovolovalo dítěti upevnit vazby s těmi, kteří jej chránili a pomáhali mu. Díky tomu se děcko dokázalo  zároveň vystříhat kontaktů s těmi, kteří by mu mohli ublížit. Už v prvních měsících života si tak dítě vytvářelo základ vztahů, které následně formovaly jeho celý život.
„Když strávíte více času s pozitivně jednajícími lidmi, dostáváte pro další život úplně jiné impulsy, než když se záhy ocitnete pod vlivem negativně zaměřených jedinců,“ říká Kiley Hamlinová. „Postupem času se tyhle vlivy projeví a mají na vývoj dítěte výrazný vliv.“

 

Video:  Diskuse s  Kiley Hamlinovou na téma schopnost dětí rozpoznávat hodné a zlé osoby

 


 

Datum: 28.11.2007 10:43
Tisk článku

Související články:

Chemický zásobník se železem by mohl snadno skladovat vodík na zimu     Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2024)
Sledování mrtvých těl urychluje stárnutí. Přinejmenším u octomilek     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2023)
Sebe a své blízké léčí lékaři jinak     Autor: Josef Pazdera (26.12.2022)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty     Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl     Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz