Tým vědců z JSC (NASA"s Johnson Space Center, Houston), LPI (Lunar a Planetary Institute, Houston) a UCD (University of California, Davis) zjistil, že terestrické planety (planety podobné Zemi a Marsu) možná zůstávají v raném období tekuté mnohem déle než vědci předpokládali - desítky milionů let. Objevy ukazují, že obě planety chladly pomaleji než si vědci mysleli na základě známého mechanismu, který je potřebný k tomu, aby udržel nitro planet horké.
Tyto nová data pomohou odhalit ranou historii planet. Důkazy o procesech z tohoto období jsou uchovány na Marsu, zatímco na Zemi byly „vymazány“. Proto je výzkum Marsu nejlepší příležitostí k tomu, abychom porozuměli i formování naší Země.
Vinciane Debaille (LPI), Alan Brandon (JSC), Qing - zhu Yin a Ben Jacobsen (UCD) zveřejnili tyto objevy 22. listopadu v časopisu Nature.
Vědci si myslí, že samotná tvorba kůry nemůže být odpovědna za pomalé chladnutí magmatických oceánů, které lze pozorovat na velkých planetách. Nové poznatky z Marsu ukazují spíše na to, že původní primitivní atmosféra fungovala jako izolátor. „Primitivní atmosféra, složená převážně z vodíku zbylého z akrece nitra kamenné planety, byla odstraněna pravděpodobně při srážkách asi 100 miliónů let po vytvoření planety,“ tvrdí Debaille.
Pomocí hmotnostních spektrometrů v JSC a UCD Debaille a její kolegové provedli přesná měření izotopu neodymu v 9 vzácných marťanských meteoritech, nazvaných shergottites. Shergottites – skupina meteoritů z Marsu pojmenovaná po prvním identifikovaném vzorku, který 25. srpna 1865 dopadl u Shergotty (Indie). V jejich složení převládají v první řadě pyroxeny a živce. Astronomové je zkoumali proto, že jejich chemické složení je považováno za „otisk prstu“, který přináší informace o velmi rané historii Marsu.
„Tyto kousky kamene vznikly jako roztavená láva hluboko v nitru Marsu a při erupci se dostaly na povrch,“ řekl Brandon. Mars je vyvrhl do vesmíru. Na Zem byly doručeny jako meteority.“ Meteority z Marsu jsou obrovskou pokladnicí informací. Také proto se Mars dostal do ohniska zájmu rozsáhlého vědeckého výzkumu.
Kovový prvek samarium má dva radioaktivní izotopy, které se rozpadají ve známém poměru k oběma izotopům neodymu. Přesná měření množství izotopů neodymu Debaille použila jako radiometrické hodiny k odvození doby, kdy se formovaly jednotlivé meteority v marťanském nitru.
„Očekávali jsme, že byly všechny utvořeny současně,“ řekla Debaille. „Ale zjistili jsme, že shergottites vznikaly ve dvou různých obdobích.“ První se vytvořil 35 miliónů let po vzniku Sluneční soustavy, nejmladší asi 110 miliónů let po jejím vzniku.
„Nejposlednější modely pro magmatické oceány ukazují, že tuhnou až několik miliónů let, což je překvapující,“ řekl Brandon. „Musí existovat nějaký typ izolační přikrývky, něco jako skalnatá kůrka nebo silná atmosféra, která držela marťanské nitro horké.“
Zdroj: SpaceFlightNow
Rudá planeta je plná vody. Ale ukrývá se uprostřed marťanské kůry
Autor: Stanislav Mihulka (14.08.2024)
Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?
Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)
Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)
Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu
Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Diskuze:
Vypovídací hodnota tohto článku je zoufalá,
Loki_F,2007-12-12 03:22:07
asi na úrovni tvrzení: "Když teplota za normálního tlaku klesne po 0°C, voda mění skupenství zamrzá..."
Buď je článek špatně přeložen nebo špatně pochopen nebo je to jen typicky "rychlá" = předčasná publikace, za účelem dosažení dalších peněz utracených za analýzy exotických vzorků... (o jejichž půavodu na Marsu se dá s úspěchem pochybovat).
A spojení "magmatické oceány" je k smíchu...
a co naše vlastní
IP,2007-11-26 11:41:20
Předpokládám, že stejně jako z Marsu se dostala do prostoru i nějaká hmota z rané Země. Nejspíš takto vzniklé meteority padají i zpět na Zemi. Z nich by se to dalo zjistit příměji. Nebo uvažuji špatně?
Otázka je...
ZEPHIR,2007-11-26 02:42:31
...proč bychom vůbec měli čekat kdovíjak rychlý chladnutí? Naše Země je cca 4,6 mld. let stará a roztavená vrstva hornin přitom sahá pár desítek kilometrů pod povrch. To je vlastně ve srovnání s průměrem Země jen teňounkej polotuhej škraloupek. Pokud připustíme, že zemský jádro zahřívá rozpad radioaktivních nuklidů, pak ten musel na začátku probíhat ještě mnohem intenzívněji. Pokud uvážíme, že ze začátku na povrch čvachtal déšť meteoritů a planetek, to je další významnej zdroj tepla, kterej chladnutí zpomaloval.
hmmm
PT,2007-11-29 23:25:00
Mozna cekali rychlejsi chladnuti bo to misto dohadovani nekdo ze znamych informaci doopravdy zpocital? A pochybuju ze by to co jsi jako napsal jako nevzali v uvahu.
ps, slang je super.
Pár důvodů...:
ZEPHIR,2007-12-08 15:01:29
Podle geologů za vytápění země muže obsah středně těžkejch prvků, jako draslíku, který se rozpadaj a planetu ohřívaj. Lehký i těžký planety plný železa maj takovejch prvků málo, čili relativně chladnou rychlejc. Krom toho je železo docela tepelně vodivý.
Podle dalších planetologů se planety udržovaly horký padáním těles z vesmíru, Zase je možný, že planety ve střední vzdálenosti od Slunce takovejch srážek prodělaly nejvíc. Zemi mohla hodně přihřát srážka s tělesem velikosti Marsu, ze který později vznikl Měsíc.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce