Zvětšit obrázek

Měsíční úplněk. Kredit: T.A. Rector, I.P. Dell"Antonio/NOAO/AURA/NSF

„Kdyby měsíc vznikl při mohutné srážce, všude kolem by měl být vyhozený prach,“ řekla Nadya Gorlova (University of Florida, Gainesville), vedoucí autorka nové studie, která byla publikována 20. listopadu v Astrophysical Journal. „Pokud by se tímto způsobem formovalo hodně měsíců, pak bychom pozorovali prach kolem mnoha hvězd - ale my jsme nic neviděli.“

Zvětšit obrázek

Nadya Gorlova (University of Florida).

Je těžké představit si Zemi bez Měsíce. Naše důvěrně známá „bílá koule“ je nejen inspirací pro umělce, základem bájí, psi na něj vyjí, ale v posledních desetiletích je i cílem vědeckého výzkumu a lidé na jeho povrchu už zanechali mnoho stop. Možná i pozemský život, který se vyvinul v oceánu, se na souš dostal pomocí přílivů a odlivů, které vznikají díky gravitačnímu působení Měsíce na Zem.

Podle astronomů Měsíc vznikl asi 30 až 50 miliónů let po našem Slunci, kdy terestrické planety (kamenné planety typu Země) začínaly mít dnešní podobu. Tehdy naše velmi mladá Země dostala „facku“ od tělesa velikosti Marsu (poloviční Země), při které byl odtržen kus pozemského pláště. Povrchový materiál obou těles byl odpařen a vymrštěn do vesmíru. Oblaka odpařených hornin spolu s vyvrženými úlomky hornin pak zformovala na oběžné dráze kolem Země Měsíc. Další měsíce v naší Sluneční soustavě buď vznikaly současně se svou planetou, nebo byly chyceny gravitací planety.

Zvětšit obrázek

Srážka. Kredit: William K. Hartmann

Gorlova a její kolegové hledali důkazy srážek -  prach kolem 400 hvězd starých asi 30 miliónů let  - zhruba v tomto věku bylo našeho Slunce, když se vytvořil náš Měsíc. Zjistili, že jen 1 ze 400 hvězd je zahalena do hledaného prachu. Na základě množství pozorovaného prachu a času, který uplynul od měsíčního formování, vědci pak vypočítali, že pravděpodobnost tvoření „pozemských“ měsíců v solárním systému je nanejvýše 5 až 10 %.

Zvětšit obrázek

George Rieke ((University of Arizona)

„Nevíme, jestli kolize, které jsme byli svědkem u jedné hvězdy, skutečně povede k vytvoření měsíce. Pak by tato měsíční formování mohla být mnohem méně častá než ukazuje náš výpočet,“ řekl George Rieke (University of Arizona, Tucson), spoluautor studie.

Stejně jako náš Měsíc i kamenné planety se formují během velkého bombardování a všude kolem je prach. Podle současného názoru tento proces planetární „výstavby“ trvá v době asi od 10 do 50 miliónů let po narození hvězdy. Ale skutečnost, že Gorlova a její tým našel se srážkou pouze 1 hvězdu ze 400, ukazuje na to, že u hvězd starých 30 miliónů je většinou tvoření planet dokončeno.

„Astronomové pozorují u mladých hvězd rotující prachové disky více než 20 let,“ řekla Gorlova. „Ale ty hvězdy jsou obvykle tak mladé, že u nich převládá prach vzniklý při procesu formování planet. Hvězda, kterou jsme našli je starší. Je ve stejném věku, v jakém bylo naše Slunce, když skončilo tvoření planet a systému Země-Měsíc.“

Zvětšit obrázek

Srážka. Kredit: Astrophysics Science Division (ASD)/NASA/ GSFC

Pro milovníky Měsíce nejsou všechny novinky špatné. A to i v případě, že budeme mluvit o „pozemských“ měsících, které vznikají při kolizích u kamenných planet typu Země. Astronomové věří, že těchto exoplanet jsou ve vesmíru miliardy a většina z nich má měsíce. Pak 5 až 10 % z několika miliard je docela hodně. Navíc měsíce mohou vznikat i jinými způsoby.

Další spoluautoři: Zoltan Balog, James Muzerolle, Kate Y. L. Su a Erick T. Zouny (University of Arizona) a Valentin D. Ivanov (ESO, Chile).

Zdroj: Spitzer Space Telescope