Hned dva týmy publikovaly nezávisle na sobě průlomové práce, v kterých popisují uměle navozenou proměnu plně diferencovaných (specializovaných) lidských tělních buněk na buňky nápadně připomínající embryonální kmenové buňky. Následně vědci z těchto buněk vytvářeli specializované buňky jiných typů. Jde vlastně o jakýsi „rekvalifikační kurz“ lidských tělních buněk.
Japonský tým vedený Shinyou Yamanakou získal kožní buňky šestatřicetileté ženy a buňky z kloubního mazu devětašedesátiletého muže. V těch pak vědci uvedli do akce čtyři geny, jež kódují tzv. transkripční faktory (OCT4, SOX2, c-MYC a KLF4). Tyto molekuly zapínají v buňkách celou škálu dalších genů a tím mění jejich vzhled i funkce.
Yamanaka už dokázal, že tento kvartet transkripčních faktorů dokáže proměnit myší kožní buňky na buňky, které naplňují základní kritéria tzv. pluripotentních buněk – buňky se množí a mohou se za vhodných podmínek diferencovat na všechny možné typy buněk dospělého těla. Sám přiznává, že nečekal, že stejná čtveřice transkripčních faktorů zabere i na lidské buňky. Ale povedlo se.
Účinnost je zatím velmi nízká, ale to nepředstavuje problém vzhledem k tomu, že kožních a jiných buněk lze z lidského těla odebrat poměrně snadno poměrně hodně. Takto získané buňky jsou s to v těle myši vytvořit novotvar, v němž se formují nejrůznější buněčné typy. To dokazuje, že jde o buňky skutečně pluripotentní. Diferenciační schopnosti takto získaných „falešných embryonálních kmenových buněk“ dokázali Japonci v laboratoři, kde z takto „převychovaných“ buněk vypěstovali např. tepající buňky srdečního svalu. Výsledky zveřejnil časopis Cell.
Uplatnění celé metody v medicínské praxi není ale v dohlednu. Pro vnášení genů do buněk se používají geneticky upravené viry a to by asi zdravotnické kontrolní orgány jen tak „neskously“. Navíc bylo u transkripčního faktoru c-MYC prokázáno, že je s to navodit vznik nádorů.
Americký tým vedený Jamesem Thomsonem použil pro obdobné pokusy buňky odebrané z předkožky. Také Thomson a spol. vnášeli do buněk geny pro kvartet transkripčních faktorů pomocí virů. Použili však z části jiné transkripční faktory – OCT4, SOX2, NANOG a LIN28.
Chybí tu tedy „proklatý“ c-MYC schopný vyvolat nádorové bujení. Také Thomson vypěstoval ze specializovaných buněk „falešné embryonální kmenové buňky“ a u nich pak prokázal schopnost velmi široké diferenciace. Problémy spojené s nasazením virů ale neodstranil. Například hrozí, že virus při zabudovávání genů pro transkripční faktory poškodí vlastní dědičnou informaci buňky. Práce Thomsonova týmu vyšla v Science.
Pokud se podaří výše uvedené problémy překonat, mohla by v budoucnu vypadat léčba mnoha chorob tak, že by nám lékaři odebrali třeba buňky z ústní sliznice, ty by v laboratoři proměnili na pluripotentní buňky a z těch by nám následně napěstovali to, co zrovna potřebujeme – kost k vyspravení tříštivé zlomeniny, beta-buňky Langerhansových ostrůvků slinivky pro léčbu cukrovky, srdeční svalovinu pro zacelení díry po infarktu, dopamin produkující neurony pro zmírnění projevů Parkinsonovy choroby.
O tom, za jak perspektivní „rekvalifikaci buněk“ vědci považují, svědčí fakt, že výzkum na tomto poli zahájil i „otec ovce Dolly“ Ian Wilmut.
Pramen: Cell (DOI: 10.1016/j.cell.2007.11.019), Science (DOI: 10.1126/science.1151526)
Diskuze:
nesmrtelnost
ARny,2007-12-12 21:57:25
Podla mojho nazoru nesrtelnost je ciastocne mozna, pretoze ludske telo je v podstate len biologicky stroj a stroj ako taky sa da opravit. Je to len otazka zozitosti opravy nic viac. Problem je vsak jeden nesmrtelnost nemoze existovat tak ako neexistuje nekonecno pretoze je to nieco co nema hranice. Vsetko okolo nas hranice ma takze preto nesmrtelnost neni mozna. A druhy faktor je to ze velmi dlhy zivot by pravdepodobne neuniesla nasa mysel pretoze na to nieje vobec stavana a vobec nam nepomoze ju opravovat. Inak povedane z mixera nikdy nebude lietadlo a je jedno ako ho budeme opravovat. Kazdopadne verim ze ludia si svoj zivot budu predlzovat o stovky mozno tisice rokov a sami sa budu rozhodovat kedy zomriet (prirodzenou smrtou).
Nesmrtelnost
Piitr,2007-11-22 08:13:57
Já jen doufám, že se ta nesmrtelnost nikdy nepovede. Nějak by se z toho života pak vytratil smysl.
nesmrtelnost
marwyn,2007-11-22 16:09:27
Nemusíte se bát, nesmrtelnost je čirá utopie, už kvůli tomu, že mozkové buňky nemůžete opravovat žádným ze způsobů v diskusi níže uvedených. Nicméně prodloužení lidského života na nějakých 200 nebo 300 let by určitě nebyla marná věc.
ztrata smyslu
TBC,2007-11-23 08:42:53
Ale to se podivejme, konecne se dozvim jaky smysl ma zivot ted ?
Pro TBC
Piitr,2007-11-23 09:42:38
Mým smyslem života je moje dítě. Myslím, že to tak cítí hodně lidí. Nevím, jestli máš děti. Pokud ne, tak se to těžko vysvětluje. Pokud jo, není to třeba vysvětlovat.
ztrata smyslu
TBC,2007-11-23 10:12:50
Co na to rict, presne to sem cekal. To je ale velmi lacina odpoved uz jen z duvodu ze jsem delal narazku na smysl zivota a ne "tvuj" smysl zivota, a nic proti tvemu diteti. Pokud bych to ale rozebiral, jako ze se mi do toho moc nechce, smysl zivota by tedy ve finale mel byt v jeho zachovani, coz "nesmrtelnost" myslim celkem dost dobre zastane...
Pro TBC
Piitr,2007-11-23 14:51:03
Máš pravdu, už v úvodním příspěvku jsem měl na mysli smysl života, jak ho cítí jednotlivec, a ne smysl života jako celku. Asi jsem se nevyjádřil úplně přesně. Smysl života jako celku samozřejmě neznám (i když mám oblíbeného kandidáta, jako asi každý).
Nebo jinak
Piitr,2007-11-23 15:01:19
Nebo to zkusím jinak. Prostě jsem chtěl říci, že pokud by lidé neumírali (nebo žili moc dlouho) a zároveň se neměli hromadit, tak by se ani nerodily děti (nebo by se jich rodilo málo) a ten život by byl hrozně smutný a bezútěšný. Snad už se tomu takhle dá rozumět lépe.
nesmrtelnost
jarda petr,2007-11-22 03:20:54
Já myslím, že nesmrtelnost není na pořadu dne. Pokud ale podobne experimenty poslouží k tomu, že lidé budou žít o něco déle a hlavně budou dožívat své dny v relativním zdraví a především bez utrpení, bude to znamenat pro nás všechny hrozně moc.
A ještě jedna celkem samozřejmá věc. Dost můžeme pro naplnění tohoto cíle udělat sami už dnes - stačí žít o něco zdravěji a v tom blázinci kolem nás si udržet chladnou hlavu. P.S. Kéž bych to já sám dokázal!
A to se pak bude
Colombo,2007-11-22 09:04:11
posunovat důchodový věk:D
Ono to ale asi nebudeme mít moc na výběr:/
Ona nesmrtelnost by byla, vzhledem k lidskému konzervatismu, hodně velký problém. Už teď straší 50-60ti letí, co se neumí přizpůsobit a odmítají vše nové. Představte si, když budem žít nějakých 1000 let. To nebudou takhle strašit jen 20-30 let ale 920-930. A to je vzhledem k pokroku velký problém.
Telomeráza a nesmrtelnost
edison,2007-11-21 14:18:02
Telomeráza možná ani není k nesmrtelnosti člověka potřeba. Staří lidé neumírají na nedostatečnou délku telomer, ale na "celkovou sešlost věkem", což je suma důsledků drobných oprav v organizmu.
Jestliže tělo přišlo o nějaké buňky, nahradí je jiné, které vzniknou dělením okolních. Jenže tohle ve skutečnosti není plnohodnotná oprava, protože ta nová buňka vznikne kousek vedle. V daném místě se tedy oproti výchozímu stavu změní pnutí a dojde k lokální deformaci. Každá taková oprava vnáší víceméně náhodné, drobné deformace do opravovaných struktur. Drobné chyby se v průběhu života hromadí a nakonec začnou působit potíže. Celý tento proces začíná okamžikem, kdy člověk přestane růst.
V případě zájmu o nesmrtelnost je tedy nutné především upravit celý reparační proces tak, aby s nějakou definovanou přesností obnovoval stav z roku, kdy se dotyčná osoba rozhodne jej zaznamenat. S vysokou pravděpodobností to obnáší omezení přirozeného dělení a jeho nahrazení nanoroboty. Nanoroboti budou při opravách muset syntetizovat DNA a tu vždy udělají s původní velikostí telomer.
Mluvíte o příliš Sci-fi nanorobotech
Colombo,2007-11-21 15:31:34
pro ty nemáme: zdroj energie, baterii, motorky, řídící centrum v příslušných velikostech.
Sci-fi
Špajda,2007-11-21 16:49:35
Souhlasím s Colombem-nanoroboti nebude asi to správné ořechové, co by mělo opravovat chyby v buňkách, nebo přímo v DNA. Spíš by se hodily soubory šikovných enzymů-a ty by si stačilo půjčit od zvířat, které mají si vybrali dlouhověkou životní strategii...
Enzymy starnuti zpomali
Jirka ze Stanfordu,2007-11-21 19:52:53
ale nezastavi, protoze pusobi moc "plosne". Abychom starnuti zastavili nebo dokonce zvratili musime opravy presne zacilit (jedine tak snizime entropii) a na to potrebujeme prave ty nanoroboty. Nanoroboti samozrejme nebudou z plechu (nebo z kremiku), ale prave z proteinu a enzymu (neco na zpusob viru, ktere jsou v podstate take takovi "nanoroboti"). Na vyvoji podobnych proteinovych nanorobotu se pracuje ve spouste laboratori po svete, napriklad prave v te kde jsem kdysi delal doktorat.
Vsak pockejte
Colombo,2007-11-21 20:31:34
az vystuduju ja, to taky budu hazet rozumy na vsechny strany:D
Zatim mi jen drzte palce, at se vubec na tu skolu dostanu:/
Palce drzim!
Jirka ze Stanfordu,2007-11-21 21:14:15
Ale mnohem dulezitejsi nez konexe a doporuceni je urcite silna vule a tvrda prace! :)
Vule by byla
Colombo,2007-11-21 21:32:39
jen s tou praci:/ jen doufam, že bude i nějak hodnocen zápal pro věc:D zaujetí:) toho mám na rozdávání:D
ale co by se šiklo je dobrá paměť, dyť já si pořádně co si přečtu nepamatuju:(, no vzhledem k tomu, že mám na mysli Obecný přehled biologie, u kterého je napsané průvodce studiem na VŠ, a jsem zrovna u chemicke stavby buňky, když vezmu v potaz, že v chemii jsme teprv u cukru, takže ty nazvy chem. sloučenin slyšim poprve, někdy je ani spravně přečist napoprve nedokažu, natož abych věděl o co jde... eh, mam dneska trochu ukecanou naladu:/ a stejně, myslim moc dopředu, ještě mi zbývá maturita:D a poznavačka:( jsou v testech na VŠ na bio. směr nutne neco z poznavacky?
Ending Aging
Pauloson,2007-11-21 22:15:09
Aubrey de Grey (www.sens.org) ve své nové knize Ending Aging píše, že by mělo být možné radikálně zpomalit stárnutí i bez použití nějakých futuristických nanobotů. Možná na tom něco bude.
Re: Mluvíte o příliš Sci-fi nanorobotech
edison,2007-11-21 22:37:39
Však také nepíšu o tom co máme, ale co k nesmrtelnosti potřebujeme:-)
Z výšeuvedeného vyplývá, že nesmrtelnost člověka je zatím sci-fi.
nesmrtelnost si musime zaslouzit
Nina,2007-11-23 18:47:40
teda jako lidstvo. Predstavte se ze po vas nekdo pujde a bude se toho drzet jak buldok a vy zjistujete ze posledni roky zivota travite napr. porad u soudu a celite nekonecnym obvinovanim.V takovym pripade a jinych by se mi nesmrtelnost nehodila.
telomeraza
zub,2007-11-21 10:22:04
Telomery prodlouzis telomerazou. Ale asi to neni uplne bezpecne kvuli za rohem se chechtajici rakovine.
To byla reakce na Nesmrtelnost ee od Colomba
zub,2007-11-21 10:22:50
Opet jsem prohral souboj s timto kvalitnim systemem na posilani prispevku. :-(
Jistě
Colombo,2007-11-21 10:44:40
o tom to je:D. Jakmile ale zvládneme bezpečně aktivovat gen pro telomerázu s tím, že zlikvidujeme(minimalizujeme) riziko rakoviny, mohli bychom býti nesmrtelní. Případně jakousi proceduru, kdy by byla jakásik "omlazovací kůra", kdy by pod přísným lékařským dohledem se na týden aktivoval gen pro telomerázu, buňky v těle by se omladily, pak by se opět telomeráza vypnula, ale tělo by už bylo "mladé". Je ale celkem pravděpodobné, že by se vyskytly další problémy, proč toto nejde dělat:D
BTW. Znám jednoho(ne osobně), co má taky nick Zub, nejsi to ty?
Systém
Bikkhu,2007-11-21 10:44:59
je jednoduchý, pokud reagujete na odpověď na příspěvek, je nutné kliknout na odkaz "odpověď" pod původním příspevkem, je jen jedna úroveň odpovědí.
nesmrteľnosť
Martin,2007-11-21 08:08:54
Tak, a ľudstvo je zasa o malý krôčik bližšie k nesmrteľnosti...
Re: nesmrteľnosť
edison,2007-11-21 08:44:07
Kdepak, na nesmrtelnost je nutná nanotechnologie a nanoroboti. Jakékoli metody údržby organizmu založené na dělení buněk mají omezení v podobně hromadění entropie a nejsou tedy trvale použitelné.
Nesmrtelnost vyžaduje takové metody, které dokáží udržovat organické struktury ve statickém stavu, tzn. aby po opravě nezůstaly žádné (ani jakkoli minoritní) trvalé pozůstatky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce