Vědci chovali oholené myší matky spolu s myšmi s normální srstí a zjistili celkem překvapivou věc.
Potomci oholených myší byli průkazně větší a jejich matky produkovaly více mléka.
Tým Johna Speakmana z University of Aberdeen z výsledků pokusů zveřejněných v Journal of Experimental Biology vyvozuje, že bychom možná měli korigovat naše představy o termoregulaci teplokrevných živočichů. Diskutují také o tom, zda by globální oteplení mohlo zasáhnout do reprodukce savců.
Za normálních okolností pomáhá srst myším udržovat normální tělesnou teplotu. Během březosti a laktace ale drasticky stoupá myší metabolismus a vzniká značné množství tepla. V této situaci může srst zvyšovat riziko přehřátí.
Oholené myši se nemusí krotit v příjmu potravy, protože je u nich riziko přehřátí výrazně sníženo. Získané živiny pak mohou investovat do vyvíjejících se plodů a produkce mléka. Oholené myší matky sežerou o 12% více než chlupaté myši, vyprodukují o 15% více mléka a jejich mláďata jsou o 15% těžší.
Podle Speakmana vysvětluje jeho výzkum i skutečnost, proč mají v chladnějších oblastech zvířata více mláďat. Zároveň vyzývá, aby bylo v modelech klimatických změn (poruch) zvažováno i to, jak může potřeba ochlazování organismu změnit potravní návyky zvířat a jejich reprodukci.
Samozřejmě, že se najdou šťouravé, kteří mají k Speakmanově interpretaci výhrady. Za všechny jmenujme například fyzioložku Polly Phillipsovou z Florida International University v Miami. Ta pro populárně vědecký týdeník New Scientist řekla: „Myši jsou malé a mají proto vysoký poměr mezi povrchem a objemem těla.
Obecně tedy mají mnohem větší problémy s tím, aby jejich tělesná teplota nepoklesla pod optimální hodnoty a nikoli s tím, aby se dokázaly zbavit nadbytečného tepla. Samice, které se starají o mláďata, mají vysoký metabolismus a to je zřejmě zvláštní případ.
Myšlenka, že nadbytečné teplo z trávení a produkce mléka může limitovat příjem potravy by připadala mnohem spíše do úvahy u větších zvířat. Zajímalo by mě, jak je to u ovcí nebo bizonů.“
New Scientist se ptá: „Měly by se kojící matky svlékat, aby si zajistily dostatek mléka pro dítě?“
„Naše schopnost ochlazovat se pocením nám dovoluje poměrně snadno se nadbytečného tepla zbavit,“ říká Phillipsová a považuje ochlazování matek za zbytečné.
„Pokud naše závěry platí, pak by pro matky, které se bojí ztráty mateřského mléka, mohlo mít ochlazování určitý význam,“ kontruje Speakman.
Oholené myši produkují více mléka a mají těžší mláďata.
Pramen: The Journal of Experimental Biology (DOI: 10.1242/jeb.009779), New Scientist
Komentář Osla: Když je pro matky savců během gravidity a laktace odvádění nadbytečného tepla tak velký problém, proč v tomto období matky dramaticky nelínají? Je vyškubávání chlupů, které pozorujeme například u králičí samice při stavbě hnízda pro mláďata, adaptací i s ohledem na termoregulaci samice? Není v přírodních podmínkách riziko podchlazení u „holé“ samice v případě poklesu teploty mnohem větším rizikem, než potíže s přehřátím při graviditě a laktaci?
U sladkostí s fruktózou nejde jen o hmotnost
Autor: Josef Pazdera (10.10.2020)
Mezinárodní týden kojení v plném proudu aneb Co nám mateřské mléko dalo a vzalo
Autor: Jan Nevoral (07.08.2019)
Nový důkaz podporující prospěšnost kojení
Autor: Josef Pazdera (13.08.2008)
Mýtus, že kojení ženám způsobuje pokles prsů, byl vyvrácen
Autor: Josef Pazdera (08.11.2007)
Objeven chemický signál ženské žádostivosti
Autor: Josef Pazdera (11.10.2004)
Diskuze: