Před 640 tisíciletími explodovala v místě dnešního Yellowstonu gigantická sopka. Vyvrhla 250 kilometrů krychlových horniny a zasypala západní polovinu kontinentu popelem až do výšky 20 metrů. Impozantní exploze sopky Mount St. Helens v roce 1980 byla ve srovnání s dávnou yellowstonskou katastrofou jen drobnou epizodou, protože se při ní z kráteru vyvalilo asi 0,3 kilometrů krychlových popela a hornin.
Svědectvím po yellowstonské erupci je kráter zabírající plochu 2 400 kilometrů čtverečních. Po gigantickém výbuchu následovalo přinejmenším třicet menších erupcí, z nichž poslední se odehrála před 70 000 roků.
Země je pod Yellowstonem stále vysoce aktivní. Horká vřídla a bahenní sopky, na které se přijíždějí podívat turisté z celého světa, představují tu přívětivější tvář neklidných podzemních sil. Seismografy to ročně zaznamenají tisíce tu slabších tu o něco silnějších zemětřesení.
Kdyby se měla gigantická exploze opakovat, byly by její následky nedozírné. Proto je celá oblast Yellowstonu pod neustálým dohledem pozemních měřících aparatur i satelitů na oběžné dráze kolem Země. Data získaná prostřednictvím družicových radarů i měření prostřednictvím GPS hovoří jasnou řečí. Od roku 1923 se celá oblast zvedá průměrným tempem 2 centimery za rok. Počínaje rokem 2004 však vzrostlo tempo zdvihu na 7 centimetrů za rok.
„Zaznamenali jsme skutečně výraznou změnu,“ říká člen výzkumného týmu University of Utah geofyzik Robert Smith v rozhovoru pro vědecký týdeník Science.
Video: Yellowstonský národní park
Tým amerických geologů ve stati zveřejněné v Science ubezpečuje, že erupce v Yellowstonu bezprostředně nehrozí. Sopečné exploze se ohlašují zvýšenou seismickou aktivitou a v Yellowstonu zemětřesení v poslední době naopak slábnou. Dnes jich seismografy nezachytí za rok ani tisíc, což je méně než polovina z počtu otřesů zaznamenaných každoročně v předchozím období.
V minulosti prošly bez následků ještě dramatičtější pohyby zemského povrchu. Například seismicky vysoce aktivní zóna v kalifornském Long Valley, pod nímž rovněž leží kráter bývalé sopky, se v roce 1997 zdvihla během pouhých šesti měsíců o 10 centimetrů a zároveň byla zaznamenána četná zemětřesení. Poté ale horniny opět klesly a oblast zůstala v následujících letech v klidu.
Diskuze:
Ať počítám jak počítám,
jardas,2007-11-14 11:49:39
tak 250 km krychlových se při výšce 20 metrů rozprostře na 12500 km čtverečních. Je to sice hodně, ale zdaleka ne západní polovina USA!
Re: Ať počítám jak počítám,
Hanka S.,2007-11-14 13:06:56
Ale ten popel je asi víc načechranej než ta hornina, takže bychom potřebovali ještě znát hustotu horniny a hustotu popela, a pak můžeme počítat.
jedno slovíčko
Pavel,2007-11-14 15:45:59
Není tam náhodou, že to je AŽ do výšky 20M, tedy že těch 20m není všude?
Pavle,
Jirka,2007-11-14 23:13:27
v tom pripade je ten udaj k nicemu, klidne by tam mohlo byt az do vysky 3 km.
tak o tom si dovolím pochybovat
jarda petr,2007-11-15 06:05:36
Mocnost vrstev popela, který vytvořil původně AŽ dvacetimetrovou vrstvu, je prokázána. Tříkilometrové vrstvy prokázány nebyly. Takže jsem opravdu nemohl napsat "až 3 km". A vymezení typu "až" není tak úplně nanic. Je rozdíl, jestli máte nad barákem půl metr popela, nebo dvacet metrů. Všimněte si, že i meteorologové varují, že by mohlo v některých lokalitách napršet "AŽ 100 milimetrů srážek" a nikdo na ně nekřičí, že by to klidně mohou říci "až 1000 milimetrů". A lidé v daných lokalitách, kde by to těch "až 100 milimetrů" být mohlo, v potu tváře pytlují písek. Takže vaši výhradu neberu. Je od základu mylná.
Věnuji pietní vzpomínku
Jan Šimůnek,2007-11-12 20:54:25
Akademiku Běhounkovi, který něco podobného (ale pod mořem) předpovídal v románu Akce L. Řešil to tam navrtáním lávových krbů a odpálením atomovek v jejich blízkosti, čímž došlo ke kontrolovanému výlevu lávy a plynů - inu, atomový vědec se nezapřel ani na poli scifi.
No a
cernakus,2007-11-13 10:36:11
a jak jinak byste to chtěl řešit, než atomem? Čekat jako ovce na porážku? Teda nám se asi stane houby, naopak by pár megatun prachu v atmosféře bodlo k ochlazení planety způsobené skleníkem, ale amíci by asi nebyli nadšení.
druhý Dekkan
Martin,2007-11-12 19:28:53
Ak sa to spustí, budeme sa môcť na vlastné oči presvedčiť, ako vplývajú gigantické sopečné výbuchy a výlevy lávy na celosvetovú faunu a flóru.
Ešte treba vypočítať, koľko CO2 by sa pritom uvoľnilo a údaj urýchlene poslať Alovi Goreovi, nech s tým niečo urobí, keď už má tú Nobelovku.
Al to vyřeší po svém
Ccecil,2007-11-12 20:16:20
Vyčurá se do moře - viz močovina - a uvalí daň na dýchání vzduchu.
Porovnanie
ArthurPhD,2007-11-12 23:23:44
Deccan Plateau (anglicky prepis - keby ste chceli googlit (-;) sa sklada z cca 512 000 km3 stuhnutej lavy (2000 krat viac ako v Yellowstone). Je pravda, ze nevieme presne ako dlho sa ukladala (kolko bolo erupcii) atd, ale ked uz strasit katastrofou, tak poriadne. (-;
Proč to hrotit
cernakus,2007-11-12 17:40:28
stačí pořádně seizmicky proskenovat podloží a pak udělat správně na vulkanicky slabých a zároveň geologicky silných místech přepouštěcí ventily. Sice se yellowstonský park zanikne a amíci se budou pár let smažit v lokální sauně, ale co, hlavně že jim to zachrání zadky. Je dobré, že geologicky nejnebezpečnější místa světa se nachází v nejbohatší zemi světa. Ta má prachy s tím něco udělat.
zhruba tohle
cernakus,2007-11-13 10:27:09
díru do země o průměru nejméně 100 metrů \\"vytvořenou\\" pomocí jaderné nálože(místo klasických výbušnin se použijí jaderné náplně). Tedy pokusit se vytvořit několik (desítek) malých sopek a upustit tak tlak, který se nachází pod parkem.
oprava
cernakus,2007-11-13 10:31:21
myslel jsem kumulativní nálože s použitím jaderných náplní. Kdysi o tomto mírovém užití jaderných zbraní uvažovali komunisté pro hloubení tunelů. Kumulativní paprsek o energiích ekvivalentu desítek tun TNT byl schopen vrtat dokonale hladké tunely i do nejpevnější žuly a přitom nehrozil kolaps tunelu, jako při klasických odstřelech.
to je šílenost
vosel,2007-11-13 14:31:56
Atomový bomby? A enmyslíte si že hrozí vyvolání sopečného výbuchu?
O to jde
cernakus,2007-11-13 18:38:21
Ae o to přece jde. Vyvolat pár (desítek) minoritních sopečných výbuchů(vzhledem k tlaku jaký tam je je lávový výron bohužel vyloučen). Jde prostě o to, aby tyto umělé sopky byly vytvořeny v nejsilnějších vrtsvách kotle, které by se měli při sopečném výbuchu udržet pohromadě. Samozřejmě, pokud by se to odpálilo v nejužší části, tak by to nebylo dobré...
Dobře, napíšeme Putinovi...
ZEPHIR,2007-11-13 22:09:08
...at trochu utáhne mezinárodní napětí a uvolní tím geologickej tlak...
Žádné jaderné kumulativní nálože neexistují
Andrzej Kowalski,2014-02-24 16:48:57
Žádné jaderné kumulativní nálože neexistují. Doporučuji k přečtení http://arxiv.org/pdf/physics/0510071.pdf, tam je vysvětleno vcelku detailně, jak je to s jadernými zbraněmi a možností (spíše nemožností) jejich směrování.
hmm
PT,2007-11-12 16:06:09
Tak tohle je presne to, co nechci nikdy zazit. Proti asteroidu se preci jenom teoreticky jakz takz da bojovat (v ramci blizke budoucnosti), ale tohle by polozilo moderni svet na kolena.
A co tu energii z Yellowstonu odcerpat?
J.,2007-11-12 17:27:58
Co, kdyby se postavilo kolem ty kaverny nekolik stovek geotermalnich elektraren, ktery by tu obrovskou energii odcerpavaly? Mozna se to zda malo, ale kdyz tak ty elektrarny budou fungovat tisic let, mozna ze to bude ta kapka, ktera zpusobi, ze ta sopka uz nikdy nevybuchne... Je tu ale jeden problem, je to narodni park a eko... budou samozrejme proti.
Ne to není možné
Ccecil,2007-11-12 18:50:28
geotermální elektrárny jsou bohužel utopie. Důvod je mizerná tepelná vodivost hornin.
To: Czeczil
J.,2007-11-12 23:15:32
Samozrejme jsem myslel takovy elektrarny, ktery budou mit vrty az k mistum, kde je vysoka teplota (nemusi to bejt nutne az k magmatu) a pomoci vody, kterou tam budou pod tlakem cerpat budou vysavat energii. Chtelo by to vyzkouset a postavit prototyp.
vrt
jd,2007-11-12 23:34:37
odcerpanim energie se misto vrtu ochladi a jsme zpatky u mizerne tepelne vodivosti hornin. I v pripade provrtani se do magmatu by loklne ztuh.
To: Vrt
J.,2007-11-13 00:12:50
Az se misto vrtu ochladi, tak vrt prohloubime, nebo udelame jinej vedle. Ale u tech vrtu geotermalnich elektraren si to predstavuju tak, ze jsou minimalne 2 u sebe, jednim se tam pupmuje voda a druhym se cerpa, voda z jednoho vrtu do druhyho proudi puklinama. otazka je, zda-li je to mozny. Za druhy, na jak velkou vzdalenost je to mozny. jinak dneska uz jsou bezny vrtny soupravy s moznosti ridit smer. Napada me, ze by slo try 2 vrty, ktery jsou od sebe treba X km spojit horizontalne v urcity hloubce...
Ale vždyť je to chlazené už teď
Pavel,2007-11-13 07:52:32
Ten Yellowstone je chlazený už teď - co jiného dělají ty gejzíry? Ale jak je vidět, nestačí to...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
