Odborník na analýzu obrazu a strojové učení prohnal přes algoritmy snímky Webbova dalekohledu z průzkumu JADES. Oproti všem očekáváním se ukázalo, že asi dvě třetiny z 263 zřetelných spirálních galaxií v hlubokém vesmíru rotuje opačně vzhledem k Mléčné dráze. To je od vesmíru dost opovážlivé.

Americký spinout MIT jménem Boston Metal zahájil výrobu zeleza s využitím elektrolýzy taveného oxidu (MOE). V malém experimentálním elektrolytickém reaktoru vyrobili první tunu oceli. Příští rok by se měla rozjet demonstrační ocelárna. Pokud by takový provoz poháněla zelená, třeba solární elektřina, byla by to bezemisní výroba oceli.

Najdeme temnou hmotu v centru Mléčné dráhy? Dějí se tam divné věci. Převalují se tam mračna ionizovaného vodíku, vidíme tam rentgenovou 511-keV emisní čáru. Podle relativně nové teorie by to mohla vysvětlit sub-Ge temná hmota, kterou tvoří částice o energiích v řádu MeV. Zaprší z tohohle mraku?

…aneb Jaké byly skutečné důsledky obřího impaktu

Britští Power Roll vyrábějí tištěný solární film, který je levný a lze ho snadno umístit prakticky kdekoliv. Nový vylepšený design solárních článků dále snižuje výrobní náklady. Power Roll míří k průmyslové výrobě, na jejíž rozvoj sehnali financování ve výši 5,4 milionů dolarů.

Topořivá tkáň je sice pozoruhodný vynález, ale její složitá konstrukce přitahuje problémy, zejména u starších mužů. Nový typ implantátu, který představuje 3D tištěný hydrogelový model topořivé tkáně s cévami navrací erekci, momentálně králíkům a prasatům. Napravuje zatím j částečné poškození, výzkum běží dál na plné obrátky.

V roce 2017 spatřila světlo světa první reálně vytvořená suprapevná látka. Od té doby se to již povedlo vícekrát, i když je to stále exotická záležitost. Fyzici nedávno zaznamenali skvělý úspěch, když vytvořili suprapevnou látku ozářením arsenidu gallia laserem. Tentokrát netvoří suprapevnou látku atomy, nýbrž polaritony.

Vyvážet konstrukční materiál na oběžnou dráhu je stále nesmírně drahý špás. Co kdybychom ale nechali na orbitě řízeně vyrůst hybridní biomechanické struktury, které vytvoří požadovanou konstrukci? Přesně o tomhle sní americká agentura DARPA, která už provádí přípravy, aby této hodně odvázané myšlence vdechli život.

Horká, trnitá a tmavě rudá Pilbara v západní Austrálii, už tak mimozemsky nádherná, získala další rekord. Ukrývá se tam nejstarší kráter na Zemi, jehož průměr je asi 100 kilometrů. Vznikl před asi 3,47 miliardami let. Prozradily ho nárazové kužely v horninách, jaké vznikají při jaderných testech nebo při dopadech meteoritů.

Po modulu Blue Ghost firmy Firefly Aerospace přistál úspěšně na povrchu Měsíce i modul Athena firmy Intuitive Machines. Zatímco Blue Ghost přistál v Moři krizí, Athena usedla v blízkosti jižního pólu. Ani tisková konference nevyjasnila stav modulu po přistání. Jedním z jejich hlavních úkolů je hledání vody v temných kráterech právě na jižním pólu.

Právě vyšlo! Úvodní studie, překlad a podrobný komentář od Hynka Bartoše, vydal Pavel Mervart 2025. Je to vlastně úvod do Aristotelových zoologických spisů. Vydání obsahuje také přehlednou tabulku Aristotelovy zoologické systematiky.

Kvantová mechanika s obecnou relativitou představují dva protipóly dnešní fyziky. Jsou jako noc a den. Vědci věnují mnoho úsilí tomu, aby je navzájem smířili a spojili do jediného celku, vytoužené kvantové gravitace. Ginestra Bianconiová zvolila pozoruhodný přístup, v němž odvozuje gravitaci z kvantové relativní entropie. Zatím je to v plenkách, ale časem, kdo ví…

Současnou hodnotu velikosti Hubblovy konstanty lze měřit přímo pomocí cefeid a supernov Ia typu. Její hodnotu lze na druhé straně také určit ze současného kosmologického ΛCDM modelu. Probíhající zpřesňování obou zmíněných metod určování hodnoty Hubblovy konstanty naznačuje, že se tyto hodnoty liší. Mohlo by to být známka nutnosti korigovat náš současný kosmologický model s využitím nové exotické fyziky.

Tento článek plynule navazuje na článek „Vyřešení záhady ledových dob? Vědci je konečně propojili s orbitálními cykly“.

V Singapuru budují megapřístav Tuas, jehož ambice přesahují vše, co se v tuto chvíli nachází na této planetě, pokud jde o přístavy. Elektrifikovaný a do značné míry autonomní přístav monitorovaný systémem s umělou inteligencí a satelity by měl ve čtyřicátých letech zpracovat náklad odpovídající 65 milionům přepravních kontejnerů.

…aneb Ptakoještěr, kterého lovili tyranosauři

Rezistencia baktérii voči účinkom dostupných antibiotík je stále sa zhoršujúci problém. Odhaduje sa, že je príčinou asi milióna úmrtí ročne. Nové, účinnejšie antibiotiká prichádzajú príliš pomaly. Objavovať nové látky s antimikrobiálnym účinkom je pomalý proces a nakoniec sa ani všetky sľubné substancie neukážu ako vhodné pre liečbu ľudí.

Australští Cortical Labs postavili biologický počítač CL1 se syntetickou biologickou inteligencí SBI. Obsahuje neurální sítě založené na lidských neuronech a vlastní systém podpory života. Z jednotek CL1 lze postavit síťový bioserver. CL1 bude na trhu letos za cca 35 tisíc dolarů. Spotřeba minimální, možnosti netušené, nabytí vědomí zatím těžko říct.

Dlouho nebylo jasné, jaké konkrétní mechanismy hýbou cyklem ledových dob. Teď se zřejmě vyjasňuje. Za ledovými dobami jsou Milankovićovy cykly, které při dostatečně nízké hladině oxidu uhličitého ovládnou klima planety. Špatnou zprávou je, že kdyby nás náhodou napadlo vycucnout oxid uhličitý na úroveň před průmyslovou revolucí, zbývá do začátku další doby ledové asi 10 tisíc let.

U Měsíce je na přelomu února a března velmi živo. Vypravily se k němu tři soukromé přistávací moduly. Jedná se o Blue Ghost firmy Firefly Aerospace, Resilience (Harukato-R M2) firmy iSpace a Nova-C (Athena) firmy Intuitive Machines. Dnes 2. března 2025 ráno přistál první z nich, kterým je Blue Ghost, úspěšně na povrchu Měsíce v Moři krizí.

Spalovací motory promrhávají energii jako smyslu zbavené. Zajímavou možnost návratu části vyplýtvané energie do hry nabízí termoelektrický generátor pro výfuky s průlomovým designem chladiče, který jako by si odskočil od chlazení procesoru herního počítače. Prototyp vytěží z výfuku 40 W, při rychlé jízdě automobilu 56 W a z výfuků helikoptéry 146 W. Není to úplně mnoho, ale všechna tahle energie by jinak přišla vniveč.

Japonský vysoce citlivý spektrograf WINERED se pustil do hledání temné hmoty. Pátral po ní ve spektrech trpasličích sférických galaxií, o nichž se domníváme, že by měly přetékat temnou hmotu. Nenašel nic, ale alespoň zase o něco zmenšil možný prostor, v němž se mohou skrývat částice temné hmoty.

Stelarátory jsou vedle tokamaků druhou možností, jak spoutat plazma magnetickým polem. Na rozdíl od tokamaků byly jen málo zkoumány, protože jejich konstrukce byla mnohem složitější než u tokamaků a nedokázaly ohřát plazma. Zlomem se stal moderní stelarátor Wendelstein 7-X, který inspiruje řadu soukromých firem k obnovení výzkumu stelarátorů.

Představte si retro arkádu, ve které klasickou herní konzolí ovládáte virtuální kosmickou loď a střílíte virtuální projektily do zcela reálných protivníků, tedy kuliček polystyrenu. Tohle se se přitom odehrává v nanoměřítku, což pozorujete díky důmyslnému rozhraní. Tohle je nano-mixovaná realita pro biomedicínu. Těšíte se na boje s viry a rakovinnými buňkami v reálném čase?

Pocházíme z Afriky a tam jsou všichni jako uhel. Kdy a jak vlastně Evropané přišli ke světlé kůži, vlasům a očím? Výzkum 348 dávných genomů z Eurasie, pokrývajících posledních 45 tisíc let, přesvědčivě ukazuje, že světlí lidé v Evropě převládli až velmi nedávno. Ještě v neolitu v Evropě dominovala tmavá kůže, vlasy i oči.

Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat.

…aneb Představení slavného exempláře LACM 23844

Všichni si mysleli, že atomové jádro nejběžnějšího izotopu olova-208, které je nejtěžším přírodním stabilním izotopem, má kulovitý tvar. Extrémně přesná měření s gama spektrometrem GRETINA ale prozradila, že je to spíš míč na ragby. Průlomový výzkum vzbudil ohlas a bude mít následky v řadě oborů fyziky.

Saúdská Arábie míří na třetí příčku v žebříčku zemí podle kapacity pro ukládání energie pro rozvodné sítě, za Čínu a Spojené státy. Společnost BYD tam vybuduje 5 zařízení, která dohromady uloží asi 12,5 GWh energie. Budou používat technologii lithium-železo fosfátových baterií Blade.

Společnost Aselsan vyvinula systém Göktan, který umožňuje odpalovat ze země pokročilé letecké klouzavé pumy TOLUN, s využitím rakety společnosti DeltaV. Teď zvládli první úspěšný test ostré střelby, když systém Göktan přesně zasáhl cíl. V praxi by měl být úspěšnější než velmi podobný americko-švédský systém GLSDB, který při prvním bojovém nasazení na Ukrajině naprosto selhal.

Některé teorie antické vědy byly opřené o pozorovaná data. Jindy šlo jen o zajímavý tip, který se později ukázal jako správný, zatímco jiný jen jako kuriozita. Liší se to případ od případu. Zvláštností byly čistě teoretické dedukce, údajně racionální, ale často věcně nesprávné, někdy ovšem inspirativní.

Společnost Clone Robotics vsadila na vysoce humanoidní, až anatomicky věrné roboty. Mají kosti, svaly a šlachy, do značné míry odpovídající lidským. Jsou sice veskrze umělé, ale výsledek je zvláštním způsobem strašidelný. Momentálně je venku prototyp Protoclone, v dohledné době by se měli objevit roboti omezené série Clone Alpha.

Britská společnost Core Power použije přístup legendárního programu „Liberty“ z dob, kdy Spojené státy bojovaly proti nacistům a bude podobným způsobem masově vyrábět plovoucí jaderné elektrárny s reaktory založenými na tavených solích. Flotila těchto elektráren by měla zajistit energetickou bezpečnost pro těžký průmysl a námořní dopravu.

Microsoft se žene vpřed v epochálním kvantovém závodu. Jejich kvantový čip Majorana 1 využívá topologické qubity, pozoruhodné kvantové prvky z topovodičů v podobě nanodrátků v nichž vzniká topologická supravodivost a v důsledku toho se objevují kvazičástice majoranové nulové módy (MZM). Microsoft si dělá zálusk na procesor s milionem topologických qubitů.

Podmořský experiment KM3NeT detekoval vesmírné neutrino s extrémní energií, která je tou nejvyšší zatím zaznamenanou. Nese informaci o těch nejenergičtějších procesech v našem vesmíru. Podívejme, co z této detekce můžeme zjistit.

Na lidskou řeč jsme pyšní, ale nemáme jasno, jak vlastně vznikla. Podle nového výzkumu v tom hraje významnou roli gen NOVA1, jehož produktem je protein, který váže RNA a ovlivňuje vývoj nervové tkáně. Přenesení lidské varianty genu NOVA1 do myší změnilo jejich řeč, tedy pískání, kterým se domlouvají.

Neutrina jsou přízraky, které se řítí vesmírem, aniž by se příliš zajímaly o to, s čím se na své dráze setkají. Mezinárodní tým fyziků provedl experiment, v němž odhadl velikost elektronového neutrina. Vzhledem k tomu, že neutrina mají téměř nulovou hmotnost, je určená velikost docela slušná.

…aneb Když zestárnete do délky 40 metrů

Průhledná alumina je nejen průhledná, ale také velice pevná a odolná. Její výroba je ale náročná a patřičně drahá. Nová metoda kapkové anodizace zajistí levnější a dostupnější materiál, který se může prosadit v mnoha rozmanitých aplikacích, včetně dotykových displejů, čoček nebo trvanlivých povrchů automobilů či budov.

Klasické černé díry, které se objevily v Einsteinových rovnicích, v sobě obsahují singularity, které vědce přivádějí k šílenství. Španělští fyzikové spočítali, že teoreticky mohou existovat černé díry bez singularit. Výzkum je v plném běhu, rovnice se pěkně žhaví a v budoucnu by mohly přinést pozoruhodné objevy.

Šipka času naší reality míří z minulosti do budoucnosti. Rozbitá hračka se sama od sebe neposkládá. Jenomže v říši kvant to, jak se zdá, tak úplně neplatí. Nejnověji k tomu dospěli teoretičtí kvantoví fyzici, podle jejichž výzkumu je šipka času ve kvantových systémech jako korouhvička, která může měnit směr podle okolností.

Estonští tvůrci pozemních bojových robotů Milrem Robotics představili 15tunového osmikolového obrněnce HAVOC s hybridním/elektrickým pohonem na všechna kola. Má slušnou výdrž, zvládá náročný terén a může být vybaven pro rozmanité bojové i logistické mise jako doprovodný obrněnec pro tanky a obrněná vozidla s posádkou.

Pro dosažení i nejbližších hvězd je potřeba zajistit odpovídající pohon. Pokud půjde o raketový motor, je třeba zajistit nejen dostatek energie, ale také hybnosti, která zajišťuje zrychlování kosmické lodi. Let rakety a potřebné parametry popisuje Ciolkovského rovnice. Podívejme se na výzvy spojené s mezihvězdným letem, které nám ukazuje.

Slovutný kosmologický princip praví, že náš vesmír je homogenní a izotropní, čili, jednoduše řečeno, všude stejný. V posledních letech ale kosmologický princip dostává zabrat a objevuje se možnost, že by vesmír mohl být anizotropní. Podle nově navrženého postupu bychom to mohli zjistit analýzou slabého gravitačního čočkování.

Pokus o orientaci ve spletitém pojmosloví a dějinách teologických oborů. Aby nás Pánbůh při zdravém rozumu uchovati ráčil!

…aneb Jak vstoupil do dějin druhý popsaný dinosaurus

Neutrinový podvodní teleskop, na jehož vývoji se v rámci mezinárodního projektu KM3NeT podílí vědecký tým z Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického (ÚTEF ČVUT), zachytil neutrino s rekordně vysokou energií. Výsledky analýzy tohoto unikátního jevu, který může posunout vpřed neutrinovou astronomii a přispět k lepšímu poznání vesmíru, zveřejnil v těchto dnech prestižní časopis Nature.

Náš vesmír je protkaný kosmickou pavučinou. Je všudypřítomná, ale přesto je nesmírně obtížné ji pozorovat, protože ji tvoří kosmický plyn, který je velice nezřetelný. Převratný úspěch přinesla náročná pozorování soustavy Very Large Telescope se spektrografem MUSE, díky nimž astronomové získali nejvíce detailní snímek kosmické pavučiny.

Jak pravil starý dobrý Paracelsus, dávka rozhoduje. Látky, které při optimálním dávkování vyvolávají spíše terapeutický účinek, mohou ve větších dávkách způsobovat reakce zdraví škodlivé či přímo život ohrožující. No a pak tu máme farmakologicky účinné látky, u nichž je popsána tzv. idiosynkratická reakce….

Společnost Windlift vyvíjí systém na těžbu větrné energie, jehož klíčovým prvkem je dron s generátory, který autonomně létá na kabelu, v němž teče větrná elektřina do pozemní stanice. V tuto chvíli mají systém o výkonu 30 kW a vyvíjejí větší komerční variantu dodávající 70 kW. Dronový generátor je oproti klasickým větrným turbínám dramaticky levnější a také praktičtější.